O jedné analogii, neb kůlu

Details: Created: Tuesday, 25 October 2016 17:50; Written by Ing. Jiří Fiala; Hits: 1974

Státní svátek, známější spíše jako Svátek republiky, letos hrozí vygradovat na veřejnosti v obnažený kůl...

O tom, jak tragická byla volba Miloše Zemana prezidentem republiky, málokdo z předvídavější části občanů pochyboval ihned poté, co byla uskutečněna - vzdor skutečnosti, že druhá tehdy možná varianta nebyla o mnoho lepší...

Přeci jen ale - o něco ano, a to něco teď velmi chybí. Projevuje se mimoděk jednou zahraniční ostudou za druhou - a dnes - konečně - naplno přenesenou i na vnitrostátní scénu.

Tanečky kolem udílení státních vyznamenání v pro republiku nejvýznamnější den v roce jednoznačně hrozí přerůst v malou vnitrostátní diplomatickou válku, resp. není pochyb o tom, že již přerostly.

Mít prezidenta, který otevřeně lže, přistižen při tom zapírá jak starý Cikán (viz už jen počáteční tvrzení o jeho dceři, nafilmované na pornodiskotéce - což prý byla jen její dvojnice - vzpomínáte ??? - hned zkraje ?? - přes zjevně alkoholové virózy, pokračujíc neexistujícím Peroutkovým článkem, až po - nyní - udělení - neudělení - vyznamenání Jiřímu Bradymu a vyhrožování - nevyhrožování jeho synovci) - to je opravdu evropské terno. To je opravdu důvod k národní hrdosti, to je čím se chlubit před Evropou a před světem...

Kam se ještě hrabe z téhož hnízda vypuštěný jiný prognostik Klaus, když zázračně nechal zmizet diamantové pero do své kapsy...

Zdá se, že letoší 28. říjen začíná nápadně připomínat jiné údobí našich dějin, bezostyšně se opakujících, byť za zcela odlišných okolností - a sice jiného, rovněž ne příliš slavného prezidenta - Novotného - a jeho sveřepé setrvávání ve funkci na jaře r. 1968 - za situace, kdy do něj naplno prala nejen všechna - osvobodněná - média, ale také jeho spolustraníci a soudruzi všeho druhu, o ostatní společnosti ani nemluvě... a také vzpomeňme, že ani prezident není imunní vůči tlaku většiny společnosti, před kterou se předtím důkladně znemožnil...

Hned vzápětí také neslavně skončil...

Stejně jako jiný - pravý a nefalšovaný - kůl - totiž soudruh Milouš po svém komediálním rétorickém vyvrcholení na Červeném Hrádku u Rokycan.

Všichni tři měli ale jedno společné - tak dlouho rozdělovali společnost na dva tábory, až mezi nimi zůstali úplně sami.

A to se opravdu nevyplácí.

Proto se také hned vzápětí odebrali do zapomnění a propadliště dějin.

Co myslíte, že čeká KŮL současný, na Hradě dosud trčící ??

______________________

Ten Pitchus oceněn pražskou veřejností...

Zdá se, že slovník a termíny z našich stránek přebírá již většina národa.

______________________

______________________