LOM - Vlajka na feministické lodi
- Details
- Created: Sunday, 29 January 2017 22:24
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1777
Kdysi se mě jeden z novinářů ptal, jak bych charakterizoval rozdíl mezi LOMem a K 213 ... 
Řekl jsem mu tehdy - a dodnes se na tom nic nezměnilo - že nejblíže by tomu byl asi příměr z období Protektorátu. S tím, že LOM je něco jako protektorátní Vlajka, zatímco K 213 má asi nejblíže ke srovnání s paravýsadky z Británie.
ČT se - zase jednou - radovala - spolu s nejhorším společenským odpadem - exekutory - nad zabavováním řidičáků. Jak prý je to účinné.
Divím se už tomu, jak se jakýkoliv slušně vychovaný člověk může radovat nad úspěšností vydírání.
K tomu musí napřed projít důkladným vymytím mozku, aby toho byl schopen.
Vymytím, které mu vnucuje, že neplacení výživného je "trestný čin spáchaný proti dítěti" - a podobné holé nesmysly různých postkomunistických právních (často i lidských) úchylů a zrůd.
V reportáži je jistě zajímavé sledovat hned několik bodů : Třeba ty matky, které si tak stěžují, že žádné výživné nedostávají - a nutně se ptát, jestli je vůbec v zájmu společnosti, aby takové čůzy měly děti, natož aby ještě měly možnost jimi někoho vydírat.
Resp. názorná ukázka, v čím zájmu asi podobná "opatření" jsou.
V rámci "vyváženosti" se redaktoři zeptali na názor Unie otců - a feministického spolku femomužů LOM.
Doplním, že kdysi se ptávali i nás - ale - nechali toho.
Přijížděli totiž v blahé naději, že z nás udělají lumpy a grázly, co nechtějí platit na své děti - a když odjížděli, obvykle smutně konstatovali, že jim jejich koncepce, zjevně naladěná na úplně jinou vlnu, zase nevyšla - protože na všechno dostali jasnou a srozumitelnou odpověď, zatímco jim začaly rychle docházet nejen odpovědi, ale především otázky. 
A tak se nás raději přestali ptát... Vždyť sama zmínka o K 213 je nebezpečím samým o sobě, hrozícím každému redaktorovi okamžitým vyhazovem, femosystému pak rychlým kolapsem.
Naším neměnným stanoviskem v tomto bodě je, že už to, že někdo diskutuje výhradně o výživném a jeho vymáhání, je naprosto špatně.
To je počátek konce zdravé rodiny, to je počátek zrodu tupé feministické husy, která bezcitně sbalí řvoucí dítě do podpaždí - a odtáhne ho k sobě - vždyť je to přece řvoucí a dlouholetá poukázka na bezpracný příjem v podobě výživného.
Neměnným stanoviskem našeho sdružení je, že VÝŽIVNÉ JE TO POSLEDNÍ, CO DÍTĚ POTŘEBUJE. Normální dítě peníze nepotřebuje a také se o ně nezajímá. Opak je signálem už vážné duševní poruchy a jednoznačně nesprávné a nezdravé výchovy.
Jakékoliv diskuse o placení, natož vymáhání výživného jsou úchylné od samého počátku a slušný rodič na ně nikdy nepřistoupí.
Dítě totiž - potřebuje PÉČI A LÁSKU OBOU SVÝCH RODIČŮ a je mu úplně jedno, jestli mají nebo nemají peníze. To dítě nechápe, nezajímá, zajímat nemá a chápat na tom nemá co.
A protože tahle argumentace byla zjevně tak mimo vychované postkomunistické chápání každého redaktora, co se na to kdy nás ptal, přestali se ptát - už proto, že jim to vždycky na dlouho vyrazilo dech a nikdy se nevzmohli na odpověď, natož na to, aby nás jako autory těchto výroků dokázali zesměšnit.
A proto se raději otočili, odjeli - a už se nikdy nevrátili.
Co se nám nehodí do krámu, případně na co jsme myšlenkově krátcí - to jednoduše a snadno vypustíme - a je to !! 
Škoda, že spolu s tím nejde tak snadno vypustit i lásku k dítěti - o kterou tu jde především. Ale všimněte si - že z těchto femoreportáží se vytratila zcela. Tam o ní nenaleznete byť i jen jediné slovo. Zato peníze a výživné se tam skloňují od začátku do konce pořád a ve všech pádech.
A protože láska k dítěti a zájem o jeho výchovu jsou pro přitroublé femoredakce zcela nesrozumitelnými pojmy, přestaly k nám raději jezdit.
O to častěji pak jezdí za kolaborantským femosdružením, mužskou obdobou ProFemu - Ligou otevřených mužů, tedy LOMem. Ten, na rozdíl od nás, nemá nouzi o dotace - zato má nouzi hlavně o to, co má přímo v názvu - totiž o muže.
Vypreparované eunuchy za ně považovat lze jen ztěží, a to i při vší feministické vůli, které jistě není málo. 
Stejně, jako kdysi hlas Vlajky bylo jen ztěží označovat za hlas a vůli českého národa.
Ale, pravda, každá loď má mít nějakou vlajku, a tak i gender femo kastráti potřebují svou Vlajku.
A ta za nimi do daleka a nade trůny vlaje... 
Dokud se namísto o lásce k dítěti bude mluvit v televizi o výživném a jeho vymáhání, dotud jsme úchylný, narušený a nemocný národ, nepatřící do evropské kultury a civilizace. 
_______________________
_______________________
_________________
_________________