150 let Sewardovy ledničky - 120 let klukovských snů
- Details
- Created: Thursday, 30 March 2017 17:29
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1692
30. března 1867 byla uzavřena smlouva mezi Spojenými státy a Ruskem o koupi severního území Ameriky, zvaného dnes Aljaška.
Až do okamžiku koupě se tato vzdálená a prakticky neobydlená oblast nazývala na mapách "Russian America", čili ruská Amerika - a byla vlastně jen prodloužením Sibiře. Zámořskou Sibiří pro Rusy.
Po koupi v r. 1867 se jí zase - hanlivě - říkalo - zejména v americkém Kongresu - "Sewardova lednička". Nikdo z kongresmanů, potažmo obyčejných Američanů, nedovedl pochopit, jak za kus zmrzlé země, kde polární vlci a lišky dávali dobrou noc, mohl někdo vyhodit 7,2 milionu dolarů, zvláště v Americe, právě zchudlé občanskou válkou a probírající se z nejhoršího snu, jaký kdy Amerika na svém vlastním území skutečně zažila.
Na chudáka Sewarda, který koupi Aljašky zorganizoval a provedl, se snesla vlna kritiky za mrhání státními prostředky - na voloviny.
Bohužel, Seward nežil tak dlouho, aby se dočkal - hluboké omluvy celé společnosti, kterou si bezesporu právem zasloužil.
"Vyhozených" 7,2 milionu dolarů se totiž již brzy mělo ukázat tou nejlepší investicí, jakou si kdy jaký investor dokázal představit.
To, když v srpnu 1896 se objevilo na Klondiku zlato, a to v množství i na Ameriku nebývalém. Rázem ojedinělé trapery a lovce kožešin vystřídaly tisíce prospektorů a zlatokopů nejen ze všech států Unie, ale doslova z celého světa.
Na Sewarda už si nikdo nevzpomněl, ale už tehdy bylo jasné, že mu všichni Američané mohou líbat obě ruce a stavět nadživotní pomníky za jeho skvělý obchodní tah.
A úspěšnost této operace se měla dále jen stupňovat.
Po zlatu přišlo - černé zlato, totiž ropa. Ta už se sice nedala těžit primitivním prosíváním písku v potocích, ale o to větší bohatství celé zemi přinesla.
Po ropě plyn. A další a další...
A vůbec největší bohatství přinesla Aljaška - a o tom se ani moc nemluví - nejen Americe, ale celému světu v 50. a 60. letech minulého století, tedy v době vrcholící studené války. Víte, jaké ??
Přeci - zachování míru a jaderné parity.
Dovedete si představit, jak by se asi věci vyvíjely, kdyby v době vrcholného stalinismu, nebo i později, v 60. letech, v době Brežněvových mocichtivých pochopů, patřila Aljaška Rusku ??
Rusko by mělo hranice s Kanadou, z jižních částí Aljašky by svými raketami bezesporu mohlo ohrožovat celé kontinentální území USA - myslíte, že by ti světovládní, mocichtiví rudí magoři v Kremlu odolali takovému pokušení ??
A tak buďme, spolu s Američany, rádi, že Aljaška je už - právě dnes - 150 let - americká.
A že celé generace i našich kluků snily po nocích a u táboráků svůj severský sen, plný vlčího vytí, psího štěkotu, polární záře - a hlavně : Blyštících se valounů zlata, jež stačí vytáhnout z čisté vody severských potoků a řek : Klondiku, i Králičího potoka a všech jejich přítoků.
Kdo - aspoň ve snu - nedobýval zlato na Aljašce, neplavil se po Yukonu, nepřenášel svůj půltunový náklad Chilkootským průsmykem z USA do Kanady na vlastních zádech - ten nebyl nikdy klukem. A toho je mi navždy líto.
________________________
________________________
Wiliam Henry Seward :
https://history.state.gov/
Týden :
Zlatá horečka na Klondiku :
https://cs.wikipedia.org/wiki/
Nakolik zasáhla Aljaška a její historie generace českých kluků, je vidět i podle množství písní, které se k ní vztahují ...
http://www.velkyzpevnik.cz/
http://www.karaoketexty.cz/
________________________
________________________
________________________