Další střídavka nařízena. V Chrudimi.

Chrudimský soud dnešního dne rozhodl o návrhu otce na nařízení střídavé péče o nezletilou - 4-letou - dceru, a to tak, že ji - podle návrhu - nařídil.

Stalo se tak i přes odpor matky, a samozřejmě jejího právního zástupce, Tomáše Plavce, který se omezil hlavně na útoky na zástupce otce, odborové sdružení SPRAVEDLNOST, potažmo jeho zmocněnce, předsedu K 213 - ovšem marně, i soudce sám jeho útoky rychle zarazil s tím, že pokud se zástupce matky snaží dokázat, že otec není řádně zastoupen, tak má prostě smůlu, protože otec řádně zastoupen je a zpochybnění oprávnění odborového sdružení zastupovat své členy nepřipadá - po nálezu Nejvyššího soudu v tomto směru - do úvahy.

Obhajoba matky se omezila na dosti ubohou snahu po odvetě - tím, že si okamžitě podala návrh na zvýšení - už tak dosti vysokého -  výživného a následně pak "nabízela", že ho stáhne, pokud otec také stáhne svůj návrh na střídavou péči. To samozřejmě nepřipadalo v úvahu.

Právník matky šokoval hned v úvodu několika poměrně raritními pikantnostmi, jako například když vážně tvrdil, že projednání věci brání překážka věci rozsouzené, protože v téže věci byl vydán rozsudek - dohodou rodičů - ani ne před rokem.

O tom, že opatrovnické kauzy nejsou ukončeny - do 18-ti let věku dítěte - nikdy, musel právníka poučit až soud.

Celkově lze konstatovat, že platí obecně nepřímá úměra v tom smyslu, že čím slabší je právník protistrany, tím usilovnější je jeho snaha útočit na zastoupení odborovým sdružením a všemožně ho zesměšňovat a dehonestovat.

Mimochodem, i tento - právnický - výkon připomněl, jak je existence tohoto sdružení důležitá a jeho zastupování u soudů nenahraditelné, protože současná advokacie prostě nemá advokáty připravené na opatrovnické kauzy, zastupování těchto kauz jednoduše neumí, protože je na to nikdo nevzdělává a neškolí - a zjevně se tento stav nijak nelepší, spíše naopak.

Rodiče pak u soudů nemá kdo kvalitně zastoupit a jsou tak vydáni na milost a nemilost vůli soudů jako takových, vůli, jež se často mění ve zlovůli, zejména pokud jde o otce.

Matka dítěte sama nedokázala nijak věrohodně vysvětlit, proč by jí vlastně střídavá péče měla vadit nebo proč s ní nesouhlasí - prý má otec dosti široký styk, a to mu musí stačit - rovnost rodičů v praxi byl pro ni pojem zjevně nepředstavitelný a nepochopitelný.

Z dokazování pak vyplynulo, že matka dítěte se svým novým manželem staví novostavbu, vzali si na ni nemalou hypotéku - a tu teprve nyní začínají splácet - a tak se zdá, že strach z případného snížení či dokonce ztráty výživného byl pro matku tím hlavním motivem.

Nutno zdůraznit, že proti nařízení střídavé péče se postavil i OSPOD, ač ani ten nedokázal své stanovisko nijak rozumně zdůvodnit - prostě si ji nepřeje, protože prý není v zájmu dítěte - a basta. Přitom je ještě dobře zdůraznit, že bydliště rodičů je od sebe sotva půl kilometru, takže problémy s docházkou do školky či školy zjevně odpadají a dítě může od obou rodičů navštěvovat školu jedinou bez sebemenších omezení.

Soud nakonec uznal argumentaci zástupce otce, že předpoklady pro střídavou péči jsou zde ideálně splněny a není nač čekat, nebo proč otálet, otec na ni má prostě nárok a projevil-li o ni zájem, je na soudu, aby ji nařídil. A - taky - basta, protože k tomu, aby byla nařízena,  ani zákon, ani platné nálezy Ústavního soudu nic jiného nevyžadují.

Připomeňme, že dnešní rozsudek z Chrudimi byl - mj. - vybojován i předchozími několika případy, kdy jednou bylo dokonce rozhodnuto pro výhradní péči otce - a ta se osvědčila a dodnes dobře funguje - a že cílený vodopád přesvědčivých argumentů nelze ani u přednastavených soudů dlouhodobě ignorovat.

Je totiž především na soudech, které jako jediné jsou nositeli konečného rozhodnutí, aby tyto - pro naše orgány netradiční - postupy prostě zavedly, prosadily a nařídily, když zjevně jsou v zájmu dítěte, všude jinde se osvědčily a není proto sebemenšího důvodu, proč by se neměly osvědčit i u nás...

Věříme, že i tento - chrudimský - případ bude jen dalším v sérii nových rozhodnutí ve prospěch dětí, proti vžilým a přežilým stereotypům a návykům, dětem jednoznačně škodlivým...

________________

________________