PL : Reforma soudnictví začíná
- Details
- Created: Friday, 14 April 2017 12:11
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 2749
Jak uvádí převzatý článek s komentářem našeho varšavského dopisovatele : V justici přicházejí změny, po kterých všechno bude jinak !!
Přesně opačným směrem nežli si přeje naše justiční panstvo se vydává sousední Polsko.
Nikoliv soudcovská samospráva - ta je při současném personálním obsazení soudů naprosto nemyslitelnou, má-li se demokracie udržet - ale striktní zásahy volené vlády, a tedy především ministra spravedlnosti, má-li se v dohledné době justice změnit ze sociálního ústavu pro vysloužilé estébáky a jejich rozsáhlé rody v justici demokratického státu.
Udělají pořádek na soudech. Nadcházejí změny, po nichž vše bude jinak
Změna modelu jmenování a odvolávání předsedů soudů a také rozšíření rozsahu soudcovských majetkových prohlášení a přidělování kauz losem – to je jen část z návrhu strany Právo a Spravedlnost, právě předloženém Sejmu (parlamentu). Novelizace práva o soudním řádu obecných i dalších soudů by měla vejít v platnost 1. července.
Jak již bylo sděleno, jde v poslaneckém návrhu mj. o změnu modelu jmenování předsedů soudů a také místopředsedů „ve směru zvětšení vlivu ministra spravedlnosti na obsazování míst.“
Návrh předpokládá odstoupení od modelu jmenování předsedů soudů apelačních a krajských po získání doporučení valných shromáždění soudců Nejvyššího soudu, (a v případě negativního posudku – po získání pozitivního posudku Zemské Justiční Rady). Dle toho, co se říká v odůvodnění dokumentu, může za současného právního stavu negativní posudek Zemské Justiční Rady možnost jmenování ministrova kandidáta na místo předsedy apelačního nebo krajského soudu zablokovat.
Současně návrh předpokládá ústup od principu jmenování předsedy okresního soudu předsedou apelačního soudu s použitím procedury vystavování kandidátovi posudku – ve prospěch jeho jmenování ministrem spravedlnosti.
Jak psáno v odůvodnění, směují tyto změny k „vytvoření nového modelu jmenování předsedů obecných soudů rozšířením svobody mimistra spravdelnosti jako orgánu odpovídajícího za zaručení správného fungování obecného soudnictví v administrativním rozměru“.
Počítáno je také se změnami v odvolávání šéfů soudů. Návrh předpokládá, že předsedové apelačních, krajských i okresních soudů mohou být ministrem spravedlnosti odvoláni během jejich funkčního období v případě:
- Flagrantního nebo zarputilého neplnění svých služebních povinností;
- Kdy další plnění funkce z jiných důvodů nesměřuje ku prospěchu justice;
- Potvrzení zvlášť nízké efektivnosti aktivit v rozsahu plněného administrativního dozoru nebo organizace práce v soudě nebo soudech nižšího stupně a také
- Při podání rezignace z plněné funkce.
Rozšíření by měl také podléhat rozsah soudci podávaných prohlášení o majetku, a taková povinnost by měla zahrnovat i předsedy soudů. Jak v odůvodnění uvedeno, takováto změna se navrhuje „s cílem zajištění ještě větší transparentnosti osob vykonávajících povolání soudce a také těch, co se zabývají řízením soudu po administrativní linii“.
Změny by měly být zavedeny v řízeních týkajících se jmenování do místa soudce apelačního soudu. Podle odůvodnění projektu, „rozhodující pro jmenování musí být především během služby získané odborné zkušenosti, nikoliv pak stupeň v soudnictví nebo prokuratury, na kterém tyto byly získány“.
Těžko totiž akceptovat situaci, ve které předpoklady umožňující získání místa soudce apelačního soudu splňuje například notář s osmiletou odbornou praxím, nebo na vysoké škole zaměstnaný doktor práva, a nesplňuje je deset let rozsudky vynášející soudce okresního soudu – uvádí se v odůvodnění.
Návrh se týká také „zavedení nových nástrojů vnějšího i vnitřního dozoru nad administrativní činností soudů“; zavedení, jako systémového principu, přidělování kauz soudcům losem a také zásady rovného vytížení soudců na soudech kauzami“.
Na základě navrhovaných změn má být zavedena rovněž možnost „delegování soudce v ministerstvu zahraničních věcí a také prezidentské kanceláři“. V soudních obvodech jmenovaní by měli rovněž být koordinátory v kauzách mezinárodní spolupráce, evropského práva, a lidských práv ve věcech občanskoprávních i trestních.
Vysvětlivky pojmů v současné organizaci polské justice (zejména také pro ty, kdo si rádi přečtou polské internetové stránky nebo sledují polskou televizi) :
Zemská Justiční Rada (Krajowa Rada Sądownictwa): Je povolána s cílem ochrany nezávislosti soudů a soudců. Prezidentovi postupuje návrhy na jmenování soudců. Má právo vystupovat vůči Ústavnímui Soudu ve věcech shodnosti normativních akt se základním zákonem v oboru týkajícím se justice. Ve složení Zemské Justiční Rady jsou: První předseda Nejvyššího Soudu, ministr spravedlnosti, předseda Vrchního Administrativního Soudu, dále osoba jmenovaná prezidentem. 15 soudců Nejvyššího Soudu, soudů obecných, administrativních a vojenských, čtyřech poslanců a dvou senátorů. Funkční období volených členů je čtyřleté. Vedoucí a dva jeho náměstci jsou voleni z řad členů Rady.
Soudnictví obecné: je v Polsku třístupňové – soudy rejonowy, okręgowy, i apelacyjny. Tyto soudy vydávají rozsudky v oblasti práva trestního, občanského, hospodářského a rodinného. Do r. 2001 ještě existovaly přestupkogvé komise, ty však byly Ústavou zrušeny. Mimo obecné soudnictv ještě funguje v Polsku soudnictví vojenské a soudnictví administrativní.
Ad „Sąd rejonowy“ – lingvisticky hodně zhruba „okresní soud“, je jednotka přibližně na úrovni českého okresu, je první instancí,
„Sąd okręgowy“ – lingvisticky přibližně „krajský“, je jednotka vzdálenou analogií českého krajského soudu, vojvodství má Polsko 16, velká část z nich je územně o hodně rozlehlejšími jednotkami oproti českým krajům, některé však přibližně jen o něco větším než české kraje – toto administravní rozdělení je dáno historií a tradicí. „Krajských soudů“ je v Polsku 45. Na příklad v sousedství Čech od Lužické Nysy až po nejsevernější výběžek Rychleb se rozkládá Dolnoslezké vojvodství, jehož hlavním městem je Vratislav, ovšem „krajské soudy“ krom vratislavského jsou na Dolním Sleszku v Jelení Hoře a Svídnici....
Ad „Sąd apelacyjny“ – lingvisticky „odvolací soud“ n. „apelační soud“, je soudní vyššího stupně. Řeší i některé věci, pro které je ze zákona příslušný bezprostředně. Mj. vykonává rovněž funkci disciplinárního soudu a jinak je vyšší instancí vůči soudcům obecných soudů. Spravuje administrační jednotky o velikosti vojvodství, některá územně malá vojvodství nemají apelační soud – apelačních soudů je na 16 polských vojvodství 11 ( apelační soud nemají vojvodství Lubušské (Zielona Góra a Gorzów Wlkp), Opolské, Podleské(Białystok), Varmjisko-Mazurské(Olštýn) a Kujavsko-Pomořanské (Bydhošť)). Tento soud jmenuje i odvolává ministr spravedlnosti na základě posudku Zemské Justiční Rady. Nejvyšší instancí je už Nejvyšší soud se sídlem ve Varšavě.
Poznámka: Zejména z postavení Zemské Justiční Rady je jasně vidět, o co dnes v Polsku jde: Justice převzatá po r. 1989 z komunistické PLR zůstala fakticky beze změny, tou bylo jen zřízení „apelačních soudů“ v r.1990, opět na základě historické kontinuity. Tento stav umožnil v justici silné zakonzervování komunisticko-estébáckých struktur, pokračující umisťováním další generace jejich rodin v dnenším soudnictví. A volby do parlamentu 25. října 2015 přinesly zkrátka čáru přes rozpočet. Dnes organizovaně justice posílá do orgánů EU stížnosti na polskou vládu, k čemuž ovšem není oprávněna, a uvádí nepravdy,a činí tak v aktivní spolupráci s europoslanci destruktivní opozice. Část soudců se snaží účelově kriminalizovat dodnes protikomunistické nebo provládní vystoupení a naopak účelově pomáhat pachatelům některých trestných činů, zejména v majetkové a hospodářské oblasti. Je tu tedy naplnění skutkové podstaty poškozování polských zájmů v zahraničí a také takového konání, jaké nesměřuje ani ve prospěch polské justice. Polskou veřejnost přímo provokovalo někdejší veřejné prohlášení v televizi představitelky Zemské Justiční Rady Gersdorfové, že oni jsou zvláštní kasta... nemluvě o postoji některých soudců v kauzách, které jsem zmínil ve svém zpravodajství v nedávné minulosti....
______________________
______________________
Ano, takhle vypadá justiční revoluce právní, legální a nenásilnou cestou.
Situace v ČR bohužel k ničemu podobnému nesměřuje, žádná vláda se v tomto směru ničeho neodvážila, takže si komunistickou justici zakonzervujeme prakticky na příštích 100 let.
_____________________
_____________________