J U S T I C E - kukátko do budoucnosti s ANO

 

    Lidem, většinou velmi naivním, kteří se opájejí Babišem a jeho údajnou úspěšností, bych vřele doporučoval hlubší vhled do justice a jejího vývoje za poslední 4 roky, tedy za dobu, kdy ji mělo ANO na starosti. Je to vhled velice poučný, neboť lze předpokládat, že při případném volebním úspěchu budou takto vypadat všechny resorty, jež ANO ovládne či mu budou státem svěřeny.

 

 

     Především je nutno konstatovat, že ANO samé žádné odborníky nemá – a v rozporu s tím, co proklamovalo, je ani není schopno najmout či jinak zajistit. Zoufalý případ současného ministra spravedlnosti, alias Pejsáčka, je toho opět názorným příkladem.

 

     Sám nejen naprosto nezkušený, ale hlavně neschopný, zcela bez jakéhokoliv konceptu pro resort, jenž má spravovat, zaplavil ministerstvo stejně neschopnými a naprosto nezkušenými lidmi, kteří nemají často představu o nejzákladnějších úkolech, jež mají tvořit samozřejmou součást jejich kvalifikace již při nástupu. A aby tupost a neschopnost ministerských úředníků nebyla tak snadno dostupná a viditelná, jedinou skutečnou změnou, kterou lze hned při vstupu na MSP zaznamenat, je utajení a zablokování vnitřních linek, na které už nelze z vrátnice volat. Tradiční snaha zapřít se a skrýt se před veřejností, v přímém rozporu k základním principům demokracie, jimiž jsou bezesporu zejména otevřenost a průhlednost.

 

     Celý resort justice pak představuje výukový kompilát letitých neřešených problémů, které Pejsáčkovo vedení prostě řešit nesmí – a většinou ani nechce. Jako zvláště markantní příklad zde lze uvést tzv. zkrácení odměn exekutorů či řešení insolvence, kdy výsledkem je pravý opak  toho, co bylo slibováno v předvolební kampani – tedy zvýšení – namísto snížení – už tak zcela nemravných exekutorských odměn – a totální nepoužitelnost dluhů (namísto dřívější 10-ti leté objektivní lhůty). Výuková ukázka toho, komu ANO nakonec slouží a čí zájmy skutečně hájí.

 

     A ze všeho nejhorší je pak podrobnější vhled do nejdůležitější oblasti spravedlnosti, totiž vězeňství. Tady – opět: Nejen že nebylo nic vyřešeno a celý resort tlačí staré problémy dál před sebou, ale ke starým přidal nové. Věznice dál – a čím dál více – praskají ve švech, přičemž mají babišovci problém zřejmě za vyřešený, aniž se jeho podstaty vůbec dotkli. Tou podstatou totiž je, že vězení – jako krajní prostředek trestní justice – se uděluje jen za nejvážnější přestoupení zákona, a ne za prkotiny, nebo vůbec za nic (jak o tom svědčí především moje případy). Kde je pak základní úcta ke svobodě a lidské důstojnosti, základním to hodnotám demokracie, jestliže je možno beztrestně a kdykoliv a za cokoliv strkat lidi do vězení?!

 

     Kdo tedy kdy volil ANO s pocitem, že volí změnu, natož změnu k lepšímu, musí uznat, že – naletěl. Žádná změna kursu se nekoná a každá změna, kterou ANO předvedlo, byla jedině k horšímu. Především pak pokud jde o kvalifikaci lidí, jež rozstrkalo často na dosti zodpovědná místa.

 

     Pokud se pak podíváme na morální stránku, především Babiše samotného, musíme se nutně domnívat, že úspěchy, které – prý – postihly  ministerstvo financí, Babiš spíše utrpěl než si zasloužil – a aktivně k nim nijak nepřispěl. A rozhazuje plnými hrstmi, jakoby to byly jeho peníze – na další soudce a policajty, přičemž už ti současní nemají co dělat – a z nudy a kvůli „výsledkům“ pak terorizují ostatní. Babiš tak názorně předvádí vlastní koncepci státu, koncepci, spojovanou spíše s 50. lety 20. století nežli s demokratickým státem. Koncepci, v níž věznice praskají ve švech, z nemalé části nevinnými či zbytečně vězněnými lidmi – a stát platí další a další především mocenské a represivní složky.

 

     To ale není stát, ve kterém já bych chtěl žít – a věřím, že ani většina z vás. Takový – trochu luxusnější koncentrační tábor, v němž novodobí otroci pracují na rostoucí vrstvu nezaslouženě vyvolených, jejichž jedinou „kvalitou“ je loajálnost k amorálnímu estébákovi.

 

     Kdo o tom pochybuje, nechť se podívá na současnou justici.

 

Ostrov n. Ohří, 1.7.2017