I málo stačí Pejsáčkovi ke štěstí …

 

Všichni, kdo chtějí v nadcházejících volbách volit ANO, měli by se podívat na resort justice, který toto hnutí „spravuje“.

 

     Nikdy předtím totiž nebyl v zoufalejším stavu než je v současnosti, přesto se současný ministr – Pejsáček – bije v prsa, jakoby právě realizoval úspěšnou a zcela zásadní justiční reformu.

 

     Ve skutečnosti nerealizoval nic, protože toho není schopen. Nejen to. Nejen že není schopen realizovat reformy, především není schopen ani indikovat zásadní problémy, které resort – už po dlouhá léta – má.

 

 

     Jako názorný a snadno pochopitelný příklad – budiž vězeňství. Ve věznicích dál trčí spousty vězňů, kteří tam vůbec nepatří a ve fungujícím právním státě by se nikdy do vězení nemohli dostat – ať už proto, že jejich skutky nejsou jinde trestnými činy (neplacení alimentů, maření úředního rozhodnutí – dohromady dobrá polovina současně uvězněných), nebo proto, že skutky, za něž byli dotyční odsouzeni sice trestnými činy jsou všude – akorát, že je dotyční nespáchali – a soud jim vinu neprokázal, pouze „nabyl přesvědčení …“     S touto formulací pocházející z komunistického práva si mnohé soudy – kupodivu – vystačí dodnes, a to i u tak závažných činů, jakými jsou bezesporu vraždy.

 

     Ministr Pejsáček na tomto – vpravdě děsivém – stavu nedokázal nic změnit, ba ani se o to nepokusil. Zato zavedl do vězení telefonní kreditní karty a relativně laciné telefonování. Tedy – věznice budou dál plné velmi diskutabilních vězňů, ale ti budou moci relativně snadno a levně telefonovat. No – není to snad geniální?

 

     Asi jakoby ministr dopravy sdělil řidičům, že dál budou jezdit po rozpadajících se, případně vůbec žádných dálnicích – jež ve skutečnosti měly dávno stát – ale zato u každého sjezdu z dálnici bude stát usmívající se hosteska v minisukni a bude řidičům, jejichž auto se dosud nerozpadlo – vzdor roletovitému povrchu – rozdávat lízátko.      Nebo – koblihy.

 

Typický způsob řešení problémů ze strany ANO. Problém se sice neřeší, případně se ještě zhorší – ale nějaká populistická krátkodobá náplast se vždycky najde.

 

     Je bezesporu zajímavé, že Pelikánovy totální neschopnosti si – alespoň před volbami – kupodivu začali všímat i opoziční politici, a to třeba i takoví, jejichž hloupost se stala dávno pověstnou a pokud by jim byl resort svěřen, byl by jeho stav velmi pravděpodobně ještě mnohem horší. Typickým takovým experimentátorem je idiot Plíšek, který ještě velmi nedávno navrhoval, aby trestní sazby za neplacení alimentů byly ještě zvýšeny – ač to už tady – a velmi nedávno – bylo. S jediným výsledkem : Natřískané kriminály tzv. neplatícími otci.     Tedy : Trestní politika v příkrém rozporu k tomu, co je jinde v Evropě běžné a obvyklé.

 

     Ti dva – Plíšek s Pelikánem – si totiž nemají co vyčítat : Oba laciní populisté a naprostí diletanti v oboru justice, které mohou jejich laické zásahy jedině dál  přitížit a stav jenom zhoršit. Názorná ukázka toho, co můžete z parlamentních stran vybrat: Buďto volit špatně, a nebo ještě hůř.

 

     Přesto: Naivní hloupost a nadutost, s jakou presentuje Pelikán, alias Pejsáček, sám sebe a své neexistující „úspěchy“ v justici, je naprosto zarážející a svědčí o jediném:   O ztrátě soudnosti a sebekontroly.

 

Ostrov n. O.,  31. července 2017

 

View in full screen