11 měsíců za dotaz na soudce

by bylo trochu hodně i v těch nejvykřičenějších diktaturách typu Běloruska, natož pak Latinské Ameriky. 

Takový rozsudek prostě nemá srovnání, ani obdoby v celé současné Evropě. A je děsivou vizitkou stavu české justice.

Té pod správou Krajského soudu v Praze.  

_____________________

 

Soudce by v žádném případě neměl připustit, aby výkon práva byl v rozporu se zdravým rozumem – ať si zákony říkají, co chtějí, ostatně, každý si je může zjevně vykládat podle svého, i když novum je v tom, aby za prostý zákonný výklad někdo někoho zavíral do vězení.

 

A tady se stalo následující : Za prostý dotaz na soudce (Koudelku), učiněný navíc v r. 2010 – tedy 7 let před odsouzením (!!), dotaz, jestli se nezbláznil (přičemž okolnosti případu k takovému dotazu jednoznačně opravňovaly), jsem si celkem odseděl 5 + 6 měsíců (5 měsíců trest samotný, 6 měsíců za jeho nenastoupení) – tedy bez měsíce celý rok (!!) – a to za skutek, který by v žádném jiném případě nevydal ani na přestupkové řízení (jež se mimochodem promlčuje po roce, resp. v té době promlčovalo – dnes po 3 letech – i tak by dávno nebylo co řešit).

 

TOHLE  může mít za objektivní výkon práva a spravedlnosti jedině psychopat nebo blázen, nikdo jiný.

 

Další bod, u kterého se chci zastavit, je Vaše kárná pravomoc.

 

Říkáte mi totiž zcela něco jiného než Váš neslavný předchůdce, JUDr. Černecký, který nepochyboval o tom, že kárnou pravomoc vůči svým soudcům má – a pouze mi tvrdil, že mi – bohužel – nikde nedal dovolací soud natolik zapravdu (= že mne rovnou obžaloby rovnou nezprostil), aby z toho mohl dovodit kárnou odpovědnost např. vůči Maříkové, jíž NS rušil její rozsudky nejčastěji. A to nejen v mých případech.

 

Jestliže Vy kárnou pravomoc nemáte, pak se tomu nemálo divím – stejně jako tomu, proč jste tu funkci vůbec vzal, protože mít odpovědnost bez pravomocí se zcela vylučuje a já bych osobně žádnou vedoucí funkci bez pravomoci nad podřízenými pracovníky nikdy nemohl vzít. Znamená to totiž v praxi jediné : Hnát se bezhlavě do průšvihů za cizí blbost a neschopnost a tyto průšvihy následně prožívat jako vlastní. Dobrovolně to nikdo rozumný nemůže udělat.

 

A poslední, u čeho se chci zastavit, je proces s doktory z Nymburka, probíhající jen pár měsíců poté, co jsem byl odsouzen – za údajné maření úředního rozhodnutí – já – a jen pár měsíců, možná i jen týdnů, předtím, než jste na soud (znovu)přišel Vy.

 

Nevěřím tomu, že by se nedalo zjistit, který senát vašeho soudu tento případ soudil a nevěřím tomu, že se tento případ nedá identifikovat. Pokud máte pocit, že tomu tak je, pak Vás požádám : Zvedněte telefon a zavolejte do Nymburka Rajmovi, jistě si – a okamžitě – vzpomene (alespoň přede mnou si vzpomněl hned), včetně čísla jednacího, včetně toho, že jej – pokud vím – soudil Nápravník. A dál už Vám jistě nemusím radit.

 

Mimochodem, o tom případu několikrát psal tisk – a to stejně obšírně, jako o Rathovi – takže mám za to, že ani tímto způsobem nebude těžké případ dohledat, minimálně dobu odvolacího jednání na KS – a následně vše další. 

 

S pozdravem

 

                                                                                                                                      Ing. Jiří Fiala

 

______________________

_____________________