Pocity nadřazenosti, moci a nepostižitelnosti,

 spolu s nadutou drzostí - to jsou pracovníci dnešní justice. S výjimkou nečetných výjimek, jež bys na prstech jediné ruky spočítal.

Obvykle platí, že čím mladší, tím drzejší a sebevědomější - protože mají pocit, že všechno vždy vyjde a všechno jim projde. Pocit těch, co ještě nezažili pád. 

Nutno dodat, že pád těchto lidí bývá pak o to strmější a bolestnější. A často i nezvykle rychlý. 

Oč bezcitnější jsou k účastníkům řízení, o to citlivější jsou sami na sebe. Tato nepřímá úměra platí prakticky bez výjimky. 

Jsou navíc z praxe natolik zvyklí vládnout a rozhodovat za druhé a beztrestně jim škodit, že když přijde nějaká - byť i symbolická - rána v odpověď, jsou z toho naprosto vedle. Automaticky totiž předpokládají, že jste povinni si nechat všechno mlčky líbit, tedy že jste jakýmisi pokusnými ovcemi pro jejich potěšení a vybití si předchozích mindráků. 

 Jako jistá Pavlína Kulhánková, původně z OS Prahy 2. Tedy toho soudu, kde se řeší žaloby na stát. Výsměch výsměchů i výsměch právu. 

 

 

 

 Dnešního dne jsme se obsáhle bavili o pocitech a názorech soudní úřednice Kulhánkové na radnici Prahy 2. 

Přiznám se, že to na mě udělalo dojem. O lidech, kteří na soudě pracují. Kdo je pozná, přestane se divit, proč justice vypadá právě tak, jak vypadá. 

Soudní úřednice si vůbec nebyla vědoma nějakého vlastního provinění (v rozporu s prokázanou skutečností odmítla přiznat osvobození od soudních poplatků, čímž v podstatě znemožnila žalobu na stát vůbec projednat - o což jí zjevně šlo) - zato  naprosto nedokázala pochopit, jak si jí může dovolit někdo sprostě nadávat, navíc tak sprostě, jak to bylo obsaženo v druhém dopise a jak to zřejmě dlouho neslyšela. 

Vlastní, zjevně nezákonné, rozhodnutí samozřejmě nedokázala nijak vysvětlit - jediným vysvětlením bylo, že jí ho odvolací soud schválil. A basta. 

Že to byl soud, který byl ze všech mých kauz vyloučen pro podjatost už před deseti roky - to jí nic neříkalo. 

Na námitku, že už jsem viděl stohy rozhodnutí Městského soudu, jež pak někdo vyšší zrušil, takže jí docela závidím její naivní jistotu, že přes ně nejede vlak, nedokázala reagovat rovněž. Pro ni obzor prostě končí Městským soudem - a víc ke šťastnému životu v totální nevědomosti nepotřebuje. 

Nemohu nevzpomenout na svého prvního významnějšího zaměstnavatele, renomovanou švédskou firmu, kde mi šéf řekl : Máš volnou ruku, pokud budeš schopen rozumně vysvětlit, co děláš a proč. 

Tihle justiční hrdinové nejsou schopni vysvětlit nikdy nic, před kamerami obvykle prchají nebo pořád dokola opakují, že vše je napsáno v písemném vyhotovení - kde obvykle v takových případech není napsáno vůbec nic, nebo aspoň nic podstatného, podloženého a věc vysvětlujícího. 

Bezesporu zvláštní a zajímavé byly i názorové veletoče, které v průběhu jednání soudní úřednice předváděla. 

Na začátku si počkala, jestli se jí náhodou nebudu chtít omluvit, a když zjistila, že nikoliv, tak najednou byla pohotova s názorem, že ona je na smírné řešení připravena. 

O dvě hodiny později už mluvila o strachu o svůj život při odchodu z radnice - což vzhledem ke skutečnosti, že k jednání vůbec přišla, a to dokonce sama, bez doprovodu, bylo hodně zvláštní - a můj zmocněnec proto navrhnul její psychiatrické zkoumání vzhledem k prokázané duševní labilitě. 

Tu potvrzovala stále četněji, když ke konci už diktovala do protokolu pravý opak toho, co říkala na začátku - třeba že proti jejímu rozhodnutí jsem se mohl odvolat (na začátku věděla, že jsem se odvolal, i jak odvolání na MS dopadlo). 

Čím ale bezesporu upoutávala obzvláště, to byla ona sebevědomá drzost, s jakou se chovala a vystupovala. Naprosto odmítajíc, že by na vzniklé situaci měla jakýkoliv sebemenší podíl viny. 

Když se mluvilo o justici a její špatnosti, namítala, že to vůbec nesouvisí, protože urážky byly směřovány na ni - a jak ona k tomu přijde (jakoby snad ani sama nebyla pracovnicí soudu). 

Jinými slovy : Justice jí byla dost dobrá, když jí poskytovala ochranu a pocity beztrestnosti a nadřazenosti - jakmile by ale měla být spojována s její špatností - ač se na ní prokazatelně sama podílela - rychle ruce pryč. 

Při pohledu na ni rychle pochopíte, proč v Norimberku byli samí nevinní... To je prostě typ lidí, který si vlastní zavinění, natož pak vlastní zločiny nikdy nepřipustí - protože si to prostě odmítá připustit. 

Ale běda, jak by na ně někdo sebemíň sáhnul !! 

Tu kdyby postavili před soud za zneužívání úředního postavení, asi by umřela šokem, ještě než by tam vůbec došla. 

Přesto - právě to je jediné správné řešení - a vzhledem k jejímu věku také pevně věřím, že se ho rozhodně dožije. Ba dokonce, že i my se na to přijdeme podívat. 

Zatím je ovšem údajnou "poškozenou" v přestupkovém řízení. 

Jsem rád, že jsem tu bezbřehou sebevědomou drzost viděl na vlastní oči. Člověk má pak lepší představu. 

A ke konci jednání už ani můj zmocněnec nepochyboval o tom, že použitá slova, byť krajně nestandardní, byla zcela na místě. 

Závěrem bych ještě snad zmínil, že při podpisování protokolu vidím, že je tzv. "poškozená" ještě o rok mladší nežli můj starší syn.

Něco tedy jako úcta k člověku o generaci staršímu, natož člověku, který si bezdůvodně několikrát prošel nezákonným vězněním - ji zjevně ani nenapadlo. Natož že by se mu měla omlouvat. 

Výmluvný výraz toho, v čem žije tahle nadutá soudní pakáž, jak a k čemu si vychovává svoje nástupce a mladou generaci. A co z nich potom také je. 

Kdo chce vidět, vidí.

Tedy - hlavně to, že po dobrém se žádné nápravy nikdo nedočká. 

______________________

______________________

 

 

Předseda OS pro Prahu 2 nemá na účastníky řízení čas NIKDY. Na řízení soudu a jemu svěřených podřízených pracovníků jakbysmet.

Na psaní nesmyslných blábolů a nepodložených obvinění ale má - kupodivu - čas VŽDY. 

 

Dopis, který rozhořčil úřednici Kulhánkovou. A jeho příloha. 

 

 Jindy zcela nefunkční OSZ pro Prahu 2, jež zásadně nevyšetřuje žádnou trestnou činnost soudních osob, se v opačném gardu může přetrhnout... Dokonce ani nepotřebuje trestní oznámení - iniciativně "usoudí", že postačí průvodní dopis pana předsedy, který je přeci závazný sám o sobě až až. Vždyť je to pan předseda soudu !! 

 

A znovu čilý pan předseda soudu, který se může najednou iniciativou přetrhnout... Kvality jeho právních vědomostí nechť posoudí každý čtenář sám... 

 

 

PROTOKOL

z dnešního dne (podstatná část) : 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

_______________________

_______________________

Kdo má tu trpělivost : (ZÁZNAM z jednání)

https://drive.google.com/file/d/15uZGyd4-Ms-nvJ3MAh8V_rjJ4nzwubnI/view?usp=drivesdk

______________________

______________________

Asistentka soudce Mgr. Pavlína Kulhánková se přiděluje soudkyni JUDr. Naděždě Řehákové.

https://www.justice.cz/documents/14569/924142/Zmena+c.+15+RP+MS+v+Praze+pro+rok+2018.pdf/dd3bbb31-1498-4a89-bc32-3f31a24d578f

_____________________

_____________________