Culíkář

Šaroch. Prý vrchol statečnosti. Aspoň pro presidenta Zemana. 

Má o ní zjevně podivné představy. Tedy - o statečnosti. Pan president. 

Dokud Šaroch "šetřil" a "vedl dozor nad vyšetřováním", dokud se mohl chodit ukazovat do sněmovny a hrát si na statečného a neohroženého obhájce spravedlnosti, který se nebojí vyšetřovat ani velkého mafiána, tedy předsedu vlády - dotud vyšetřování "pokračovalo". 

Statečného na tom nebylo vůbec nic, naopak - čistý a čirý populismus a snaha dostat se na "světla ramp" - nic víc. 

Jakmile měl jít Šaroch s barvou ven - a ukázat veřejnosti, co tedy vlastně "vyšetřil" a na čem postavil svou obžalobu - svěsil ocas - a zalezl jako pes do boudy. 

Tomu může říkat "statečnost", natož si jí vážit, jedině člověk, který je už úplně mimo realitu, ztratil o ní pojem a nedokáže ji ani sledovat, natož komentovat. 

Presidenta prostě nemáme. Resp. bylo by mnohem lepší, kdyby to místo bylo prázdné - aspoň by nedělal nikdo státu takovou veřejnou ostudu po celém světě. 

Poděkujme těm (primitivům), co si ho zvolili - a naletěli ruské propagandě a proruským webům, kterých u nás je nepočítaně.

Á propós, mě v této souvislosti napadá : Koněv - a jeho socha na Praze 6. 

Řekl bych, že kdo jediný v této věci projevil státnickou rozvahu a smysl pro realitu - byla jeho vnučka, která velice rozumně usoudila - když ho v Praze nechtějí, tak si vezmu tatínka domů. Tomu nelze než zatleskat - a vzkázat hlavně ruské diplomacii, že by se od ní mohla mnohému naučit. Především pak státnické prozíravosti a rozvážnosti. 

Ale to jen opravdu na okraj. 

Zpět k Šarochovi. Stává se pomalu ztělesněním zbabělosti a ubohosti, což jsou dvě hlavní vlastnosti, representující současnou justici. Nic jiného ani v tom, ani za tím, nehledejme - protože za tím také nic jiného není. Jen ta ubohost a zbabělost. 

A naučená servilita vůči mocným - kteří ji pak ještě vydávají za údajnou statečnost. 

Pokud se podíváte na níže uvedený odkaz - 168 hodin - pak dozajista stojí za povšimnutí i druhý příspěvek - o zmrzačeném chlapci v pardubické nemocnici - a lhostejnosti doktorky, která šla kolem a bylo její povinností NĚCO  udělat. 

A co je na tom zajímavého z hlediska spravedlnosti ?

Kdyby totiž nebylo zmedializování Českou televizí tohoto případu - tak myslíte, že by policie něco vyšetřovala ?? 

Ani by nehnula prstem. Vždyť na to měla celé dva roky - případ se stal v květnu 2017 - a neudělala vůbec nic. Rodiče to jistě dávno ohlásili. A policie koná až nyní, až jsou toho plná média. 

Mimochodem, tady vůči té doktorce, co nechala chlapce krvácet na chodbě, mám za to, že by stálo na místě nejen sdělení obvinění, ale také rázné kroky ze strany univerzity, kde studovala - protože to je porušení lékařské etiky par excellance, a - mimo jiné - také hrubé porušení akademického slibu, který medici při opuštění školy skládají. 

A kdo poruší akademický slib - nemá právo dále se honosit diplomem. To je přeci jasná a srozumitelná rovnice. Už bez ohledu na trestní důsledky jejího počínání. 

Takže - obraz justice a policie v plné nahotě. 

Samy nefungují vůbec. Pokud někdy začnou - ve prospěch občanů, nikoliv jen ve prospěch svůj - vůbec něco dělat, pak jedině pod společenským nebo mediálním tlakem. 

A pokud jde o Šarocha, tak tomu bych postavil pomník. Pomník - justiční zbabělosti, malosti a ubohosti. Typický představitel postkomunistické justice...

Aby i naši potomci věděli - a dobře si pamatovali - jakou jsme tu kdysi měli "justici". 

"S malými zametali, před velkými se hrbili, pro sebe kradli" - mohl by znít nápis na podstavci.

A ještě to vydávali za statečnost a nezávislost... 

Culíkáře Šarocha bych ostatně z OSZ vyhodil už jenom za ten culík. Takhle přece nemůže zástupce spravedlnosti vypadat - a to ani v takové banánové republice, jakou dnes současná ČR bezesporu je. 

A to i navzdory tomu, že zde stále ještě nerostou banány... 

 __________________

___________________

 

 

 https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/219452801100908/

__________________

__________________