Američané nechápou ČR... ?

Anebo : Až moc dobře ?? 

 Jak kdy - a jak kdo. Ale řekl bych, že americké vedení vždy mělo špičkové informace jak o situaci, tak o hlavních aktérech hry. U nás. Informace, které u nás nedocházely zveřejnění - a kterým, pro jejich neuvěřitelnost, stejně většina lidí asi věřit nechtěla, hlavně pak těch lidí, napojených na Havlův samet ( i když je pravdou, že se Havel s Klausem nikdy moc rádi neměli - otázkou ovšem je, jestli to náhodou nebyla jen rivalita dvou škorpících se uchazečů o totéž koryto). 

Z mailů, dnes došlých, mě jeden obzvláště zaujal - protože odpovídá mé životní zkušenosti - a dosazuje konkrétní kamínky do připravené, dosud prázdné mozaiky. 

Proto si ho dovolím ocitovat celý, aby se neztratil kontext : 

________________

Američané nechápou Českou republiku. I jeden z největších znalců českých poměrů a urputný nepřítel korupce a letitý soupeř tajných komunistických agentů Marc S. Ellenbogen (na snímku vedle prezidenta Clintona) sice správně odhalil Václava Klause a jeho smečku věrných příslušníků StB,(Muzikář, Tříska a Oberman) jako korupční bandu, ale vůbec nepochopil, žeMirek Topolánek a spol, jsou jenom jiná větev téže korupční krakatice, která dusí 30 let ČR. Nicméně se mu podařilo zjistit o Václavovi Klausoviřadu zajímavých informací: uvedl, že dle bývalého agenta KGB, který byl odhalen po pádu komunismu, byl Václav Klaus kompromitován (v hantýrce služeb - dohodl se na spolupráci s) KGB. Dále vyvrátil story, že by Václav Klaus pořádal za totality „disidentské semináře“, a dokázal, že to byla režimem podporovaná školení bankovních úředníků, a shromáždil podezření řady aktivních odpůrců režimu, kteří Václava Klause podezírali z prorežimního patolízalství (toady) spolupráce s StB, respektive KGB. Asi klíčové odhalení přinesl v roce 2008 o společnosti Commenius - (1990 ji založili Oberman, Muzikář s pomocí Klause) -„velmi pochybná (highly dubious), která poskytuje zázemí bývalé komunistické spodině (scum), aby mohla podvádět (duped) cizince. a oznámil existenci tajného spisu StB Václav Klaus. Pro ne angličtináře, Ellenbogen v odhalení dále popsal Klause jako bezskrupulosního Jáju, spojeného s komunisty, a na závěr napsal doslova prorocká slova: Dokonce i cholera by byla pro Českou republiku lepší! (Even cholera would be better for the Czech Republic)

 

Americké vlivové organizace vyvinuly od roku 2002 značné úsilí, aby problém „Klaus“ vyřešily. Marně. Vždy vsadily na takové oponenty, kterým Češi nerozuměli (Švejnar), báli se jejich proněmecké orientace (Sokol), nemohli souhlasit s jejich „havlistickým“ viděním světa (Moserová), a nebo o nich věděli, že jsou ze stejné korupční stáje jako Klaus (Topolánek). Tím se vytvořil prostor pro úspěšnou činnost agentů StB Obermana a Muzikáře. Jan Oberman - dlouholetý souputník Václava Klause získal vliv na Stanislava Grosse, a už v době, kdy byl Stanislav Gross ministrem vnitra, radil mu ve všech důležitých rozhodnutích. Klíčové okamžiky jejich společné kariéry, jsou nejlépe pochopitelné na událostech spojených s privatizací OKD, MUS, tunelováním ČSA, tunelováním nadace ČEZu, a první volbě Václava Klause prezidentem. (Pro pochopení, kdo je Jan Oberman je důležitá znalost těchto dílů 73 a 72.)

________________

Tak - co nám říká ?? 

Říká nám, že Klaus byl agentem KGB. Tehdy, když to poprvé zaznělo, to vypadalo příliš fantaskně, neuvěřitelně - dnes, s odstupem času (neboť právě čas nejlépe prověřuje všechny děje, osoby, i události) o tom nemám žádných pochyb. 

Dále se dozvídáme, že agentem osobnostně natolik odporným, že Američané už před lety usoudili, že i cholera by byla pro ČR lepší než jeho presidentování. 

O tom, že jsou - Klaus se Zemanem - z jedné - estébácké - líhně, dnes už rovněž netřeba pochybovat. Ba naopak - lze k nim přiřadit i další, kteří celý "samet" a privatizaci po "revoluci" dělali - tedy především Vladimíra Dlouhého, a to proto, že ho Zeman - najednou - zázračně doporučuje jako svého nástupce - a také proto, že - stejně jako Klaus - studoval hluboko za totality na universitě v Belgii. Tam se nikdo nenomenklaturní nedostal. 

Dnes, po 30-ti letech, je už jasně vidět, že ta inteligentnější část komunistů, a především StB, si v r. 1989 - a těsně před ním - uvědomovala, že "takhle to dál nejde" a že primitivové pletoucí si bojlery s brojlery prostě národ už neuhranou a nemohou stát v jeho čele - a proto si potichu vypěstovala novou garnituru, zálohu, lidí daleko inteligentnějších, na první pohled daleko přijatelnějších - a proto také, v konečném důsledku, pro obnovení demokracie daleko nebezpečnějších. A sem bych Klause s Dlouhým zařadil v první řadě. 

O tom, že jsou všichni z jedné líhně, není dnes už rovněž nejmenších pochyb, prvním, kdo to otevřeně řekl - a tím definitivně zbořil rádoby hru na "levici" a "pravici", byl - ať jakkoliv nepopulární - kníže Schwarzenberg, když při prvních presidentských volbách jasně sdělil národu, že on je odjinud, zatímco Klaus se Zemanem jsou jedna parta a jen si rozdělili role, aby pokryli celé politické spektrum. 

Zeman od té doby nenechal nikoho na pochybách, že je to hluboká pravda. Teď sám ještě - nad rámec povinností - dodal, že k nim patří také Dlouhý - což jsme si sice mohli myslet, ale nemohli to zcela jistě vědět. 

Jak z výše uvedeného textu dále čteme - a nepochyboval bych o tom, neboť to opět odpovídá obecné zkušenosti - Američané se snažili tento stav změnit svými vlivovými osobami a uskupeními (jako třeba kandidaturou Švejnara na funkci presidenta), ale neuspěli. Nezvolili prostě ty správné lidi - a jiné neznali. 

I to přesně odpovídá dosavadní životní zkušenosti. 

Pak přišel - radar.

Vzpomínáte ? Radar v Brdech. Dnes se to jeví jako mezník a zlom toho, jestli nás napříště budou Američané považovat za seriozní spojence - anebo za vcelku bezcenné švejky a kašpary. 

Bohužel, můžeme poděkovat naší levici - že za to druhé. K tomu nutno dodat, že Američané možná také ne zcela správně odhadli význam těchto komunistických protiradarových demonstrací, které byly hodně slyšet, byť zdaleka nevyjadřovaly vůli většiny, a to zvláště za situace, kdy už sama lokace bývalého vojenského újezdu značně nahrávala komunistům, resp. Rusům, kteří měli pochopitelně hlavní zájem tento záměr překazit. Proč jim nahrávala?

Protože všechny vesnice, o které mohlo jít, ovládali bývalí lampasáci, tedy věrní nohsledi komunistů - a co také jiného ve vojenském újezdu očekávat, že?

Komunisté, na rozdíl od těch Havlových kašparů, dobře věděli, že má-li jejich moc být stabilní a neochvějná, musí všude dosadit svoje lidi nebo lidi jim za něco vděčné - a to také důkladně udělali - a dodnes z toho bohatě těží.

Američané tomu, bohužel, uvěřili - a radar si postavili jinde. V Polsku. Všimli jste si, jakého bobříka mlčení o tom zachovala naše propaganda ? Prakticky - dodnes ?!!

Řekl bych, že právě tehdy jsme byli přehozeni na vedlejší, zcela podružnou kolej - zatímco Polsko se stalo středobodem evropské pozornosti USA, takovým, že Trump dokonce neváhal navštívit tuto zemi jako první v Evropě, i před Německem a Francií, tedy před tradičními spojenci Ameriky.

Aby bylo jasno : Nestojím o tom, abychom se - jako stát - stali vazalem další mocnosti, když jsme se z područí jedné zdánlivě vymanili - ale i hrdý a sebevědomý stát, kterým bychom zajisté měli být, má mít své spojence - tedy, chcete-li, kamarády - kteří mu dodávají na vážnosti, kteří ho berou vážně a pomáhají mu, pokud mohou - a kteří jsou případně ochotni tu za něj ztratit slovo, když jde o hodně, tu pomoci i velmi konkrétně - půjčkou, programem pomoci, atd.

Není a nemá to být jen vypočítavost z naší strany, ale - věrnost za věrnost, oddanost za oddanost.

A kdo jiný by měl být naším spojencem, nežli země, která se stala kolébkou i oporou moderní demokracie a která Evropu už 2x zachránila od nejhoršího - tím, že vstoupila do války, a prakticky ji rozhodla.

Blíží se 30. výročí Sametu. Velké sametové listopadové revoluce - co revolucí vůbec nebyla, a my to naivně nevěděli. Dnes už to víme. 

Američanům bych doporučil, pokud tuhle zemi neodepsali definitivně, se pokusit sundat si i ten zbytek klapek s očí, které tam ještě mají - a nalít si čistého vína, zejména pokud jde o Havla a jeho roli v celé té polistopadové šaškárně. Protože toho, z dnešního pohledu, nelze označit jinak než za zrádce revoluce, který měl obrovskou šanci - a současně i povinnost - provést zásadní revoluční změny, především ve státním aparátě - kde také jinde - a ty programově sabotoval, až je odsunul na vedlejší kolej zcela. Díky tomu tady máme státní aparát plně pod kontrolou bývalých komunistů nebo na ně navázaných osob - a kde jinde je to lépe vidět, než především v justici. Nejlépe, nikoliv však výhradně. 

Skoro jistě se jednalo o dohodu s odstupujícími komunisty - typu : My vás necháme na pokoji, nic podstatného se měnit nebude, nikdo nebo skoro nikdo nebude za své činy z doby totality ani stíhán, ani potrestán, nikdo z vašich lidí nepřijde ani o místo, naopak - mu ho zafixujeme doživotně - a vy za to pro Havla zvednete ruce ve Federálním shromáždění - aby celá ta estébácká šaškárna měla věrohodnou mezinárodně přijatelnou záštitu. 

Tomu se říká komplot s nepřítelem, nebo - chcete-li - zrada. Revoluce. 

A Američané, pokud budou chtít kdykoliv svůj kdysi nadějný vliv u nás obnovit, musí začít právě tady - sklenkou čistého vína. Tedy, přiznáním, že Havel tady vlastně žádnou revoluci neprovedl - proto také šla úplně bez krve - a že to všechno byla jen hezká pohádka, které prostě chtěli věřit, protože se jí věří tak rádo. 

Důsledky si neseme - a ještě hodně dlouho poneseme - dodnes všichni. 

To, že nás Američané de facto jako spojence a nadějnou zemi odepsali, je cítit z každého jejich činu. 

Vzpomeňte, když byl za Trumpem Babiš - a dostal jako pozornost sportovní tričko, což bylo asi maximum ocenění, co mu americký president mohl prokázat. A nic na tom nezměnily ani sebedražší kostýmy a toalety manželky Moniky. Protože charakter se prostě nedá ani koupit, ani zaplatit. A ten Babišův - stál a stojí - právě a jen za to tričko. 

Američané, tím že se marně pokusili zbavit Klause - a následně nad námi zlomili hůl - umožnili nástup ještě horší pakáži než byl Klaus se svou svitou - tedy Babišovcům. 

Platíme za to všichni - mezinárodní izolací a posměchem. 

Posměchem, který právem náleží zemi, jež má za hlavního národního hrdinu vcelku bezcharakterního zpěváka - protože neonormalizačnímu, estébáckému režimu se nikdo lepší do krámu ani hodit nemůže.

Skutečných hrdinů by se bál jako pověstný čert kříže. 

Přesně ty ale budeme potřebovat, jestli se chceme - někdy - vrátit do role země, kterou kdysi - před válkou, a ještě i těsně po ní -  měla - tedy hospodářsky vyspělé opory a vzoru demokracie ve střední Evropě, samozřejmou součástí západních kulturních hodnot a prostoru, ke kterému historicky jedině patříme. 

___________________________

___________________________

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

_________________

_________________