Navržený postup léčby

nemocné společnosti nebude snadný. Zkusme začít u používání vlastní medicíny, vytvořené postiženými. 

 

Popis procházky noční Prahou angažovaným občanem Janem Rubešem mne velmi zaujal, zejména poté, co přešel ke konkrétním závěrům z popsaných a dlouhodobě neřešených problémů - totiž k popisu právního stavu u nás. Ten, velmi správně a doložitelně, označuje za anarchii

A má naprostou pravdu. 

Má pravdu i v mnoha jiných ohledech - totiž že je to tady možné proto, že my jsme takoví. A nemůžeme za to nikomu cizímu nadávat. 

Takoví ... - jací ? 

Nedůrazní, nedůslední, zbabělí, často i zkorumpovaní. Pokud bychom takoví nebyli, nebyl by tento stav nadále možný. 

Je to stav, který jinde ve světě neexistuje - tedy není pro nás a naše orgány a naše občany žádná myslitelná omluva možná (orgány se samy nezmění a občané, pokud jim to budou trpět a nepožadovat změny, také ne). 

Je to prostě ráj neschopných, malých lidiček, kteří jsou všude - a se kterými není snadné hnout ani tehdy, když se někdo osvícený, komu to není jedno, dostane - aspoň na čas - do čela. 

Celá tahle reportáž je nejen obrazem zoufalosti současné anarchie (nemající s demokracií nic společného), ale také náznakem těžkostí možné cesty k nápravě. Protože proti takovémuto molochu za desetiletí vytvořenému nemůže bojovat jediný člověk, byť sebeschopnější - brzy by z něj buď udělali blázna, nebo ho pomocí zkorumpovaných novinářů zlikvidovali společensky - anebo se ho prostě zbavili.

Dobře to tam popisuje p. Rubeš ohledně primátora Hřiba - že piráti měli snahu, ale narazili na tohoto molocha neschopnosti, provázanosti a zkorumpovanosti - a už také začínají uhýbat a ustupovat - do "společensky přijatelných frází." 

Velmi správným postřehem je námitka vůči razantnímu zásahu proti právní svévoli cizích firem v hlavním městě : Že je to pirátské řešení . No - a ? Vždyť jste přece piráti, ne ? 

Smyslem je protiprávní stav rychle a rasantně zlikvidovat, a ne se obávat, co kdo na to a co by, kdyby - protože to je jen hledání výmluv, proč to nejde. 

Kdo hledá výmluvy, nechce věc řešit. 

Krásně je to popisováno u policajtů a vyžadování jejich zásahu při okrádání cizinců u bankomatů "směnárníky" za bezcenné běloruské rubly. 

Ten postup se totiž dá aplikovat na postup našich orgánů obecně : Odstraníte jednu námitku, přijdou s jinou. Odstraníte tu, vymyslí si další, a tak pořád dokola. 

Přesně podle zásady : Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby. 

Policajta, který odmítá tyto podvodníky stíhat - s tím, že se stejně nic neprokáže, pak zas nemá poškozené, a když je má, ti nechtějí trávit čas v Praze sepisováním protokolů a do soudu by stejně cizinci v Praze nezůstali, atd. - je potřeba ihned, na místě, svléknout z uniformy a bez jakéhokoliv nároku na cokoliv neprodleně od policie vyhodit. Další už by si to zatraceně rozmysleli. 

Protože - kdo chce, hledá způsoby... A těmi způsoby by např. byl zákaz pobytu, nebo i jen předběžné zadržení na 48 hodin, to může udělat policajt i bez jakéhokoliv rozhodnutí soudu nebo SZ - a i když by se jim nic nedokázalo nebo by nebyli odsouzeni, příště by si to zatraceně rozmysleli - a do Prahy třeba už nejezdili. 

Takhle, když ví, že je to ráj beztrestného zločinu a snadné obživy - tak proč by to nedělali, když se jim dělat nechce - a tohle je tak rychlý a bezpracný zisk, že ?!! 

Pan Rubeš popsal - a velmi krásně a profesionálně - problémy pražských ulic, především těch nočních. 

Jenže, od popisu problému k jeho řešení je ještě dlouhá cesta, i když má pravdu, že někde je třeba začít - a to rozhodně u popisu a uvědomění si problému. 

Má pravdu i v tom, že to MÁ SMYSL, a to i tehdy, když ho ostatní nevidí nebo to nenese žádné konkrétní výsledky a problémy se opakují pořád dokola. 

Naráží tak současně na to, v čem je problém politiků : Protože politik - to je, stejně jako soudce - konfliktní povolání, pokud ho chce někdo dělat dobře a poctivě. 

Což - stejně jako u soudců, tak i u politiků - přiznejme to otevřeně - chce jen málokdo. 

Konflikty, natož s razantním a zásadním řešením, vyvolávají sice nadšení voličů na straně jedné - ale to je pofidérní a pomíjivé - zatímco zloba vztek těch právem postižených zůstávají a stávají se o to nebezpečnějšími, oč zásadnější újmu překažením svých rejdů dotyční utrpěli. 

Většina těch současných  - politiků i soudců - se chce jen dobře, nadstandardně mít, a vzdor povinným řečem o službě veřejnosti - jí buďto nechtějí sloužit vůbec, nebo jen odtud až potud. To "potud" obvykle znamená tak, aby to nenarušovalo jejich klidný spánek, jejich rodiny či jejich kariéru. 

No - a v tom to právě je. 

Protože zásadní problémy chtějí zásadní řešení - a těžko si představit, že zásadní řešení nebudou nikoho bolet, natož pak ty, kteří šmejdovinu léta provozovali a bohatli z ní, nebo že zkorumpovaný, po desetiletí pěstovaný systém vzájemné tolerance politiků, podvodníků, ba i evidentních zločinců půjde odstranit nebo napravit po dobrém či jen s lehkými kosmetickými úpravami. 

A jsme i u jádra pudla : 

Ve voličích převládla - i médii pěstovaná - představa, že správný kandidát, zvláště na vyšší funkce (senátora, poslance) je hlavně takový, který už něco dokázal ve svém životě a těší se všeobecné vážnosti. Jenže pak se musíme zeptat, co pro velkou většinu obyvatel znamená to, že "něco dokázal", nebo že se těší "všeobecné vážnosti". 

Člověk, který má firmu, notabene úspěšnou firmu, rozsáhlý rodinný majetek, ať už zděděný či zrestituovaný - myslíte, že půjde rasantně do boje s nějakými mafiány - a tohle všechno bude riskovat ? Včetně své rodiny a rodinného štěstí ? 

Takový člověk je možná správným kandidátem pro usazenou, zavedenou a fungující demokracii - ale kdo ví, že jí zdaleka nejsme, pak taky ví, že takový kandidát není pro tuhle zemi - alespoň zatím - tím správným. 

Protože tady potřebujeme lidi zcela jiného ražení. 

Ano, třeba takové, jako je p. Rubeš, nebo to alespoň předvádí v těch svých videích : Inteligentní, rasantní, vzdělaný, schopný a pohotový. Jenže, jak vidno - i on naráží na svůj strop, když říká, že do politiky nechce. Protože - popis problému, jak už jsme řekli, je jen jednou částí řešení, tou první a úplně nejzákladnější. 

Pokud ale popsaný stav nikdo nebude řešit, a ani p. Rubeš se do toho moc nehrne, tak pak - co s tím ?? 

A ještě jednu poznámku si neodpustím : Pan Rubeš s pány Rollem a Minářem budou asi tak jedna generace, studovaná, vzdělaná. 

Jak je možné, že p. Rubeš, který 6 let chodí po Praze a snaží se dokumentovat a nutit úředníky k řešení nejkřiklavějších křiváren, kterých je denně na ulicích všude plno, mluví o naprosté anarchii, zatímco pánové Roll s Minářem mluví o "demokracii" a " nezávislé justici", kterou je prý třeba bránit ?? 

Máte pro to někdo jiné vysvětlení než to, že zatímco p. Rubeš žije denně v tom právním marasmu a má ho denně na očích a denně ho dokumentuje, včetně totální neschopnosti zodpovědných orgánů - policie a justice - s tím cokoliv udělat, tak pánové Roll s Minářem jsou jen nastrčenými figurkami, papouškujícími naučené fráze, kterým nejspíš ani sami nerozumí ?? Natož aby chtěli něco řešit ??  Jiného než svou vlastní kariéru, případně těch, kdo jsou za nimi ? 

 Procházka noční Prahou : 

https://www.youtube.com/watch?v=dKdmrfq-lFU

A teď jeden ze způsobů, pořád ještě hluboko v rámci zákonnosti, kterým jsme se rozhodli řešit akutní problémy, tam, kde to jde, my. 

Totiž - použití vlastní medicíny pro dotyčné - v  medicíně : 

____________________

____________________

 

Nemocnice VM, Sv. Zdislavy – Mostiště 93 – řediteli nebo primáři nemocnice

Nemocnice Nové Město na Moravě, Žďárská 610 – řediteli nemocnice

 

ŽÁDOST O DODRŽENÍ NAVRHOVANÉHO POSTUPU

 

 

Vážený pane řediteli, vážený pane primáři,

Ve Velkém Meziříčí pracuje na radnici jako tajemník radnice (MĚSTSKÉHO ÚŘADU) jistý p. Ing. Marek Švaříček.

Akutní problémy týkající se jeho úřadu nebo pracovníků tohoto úřadu (a hlavně pracovnic) řeší tak, že pokud nebyly podepsány elektronickým podpisem (i když o odesílateli či autorovi podání není nejmenších pochyb a radnice má na něj řádné spojení) a nebyly doručeny do podatelny města, tak pro něj vůbec neexistují.

K doplnění případných podání zásadně nikoho nevyzývá, takže pokud si to nezjistíte sami, tato podání pro něj vůbec nejsou - a neřeší je.

Pokud se tam osobně dostavíte a podání podepíšete, řekne Vám, že má na jejich řešení lhůtu 60-ti dnů, což ani není pravda (protože je to lhůta nejzazší možná a státní i městské orgány mají problémy řešit bez zbytečných odkladů, zejména pokud jde o problémy akutní), ani to neodpovídá definici jeho posice (podle té je zodpovědný za řádný chod Městského úřadu a problémy s ním spojené musí řešit okamžitě).

Přesto, jeho postup vypadá tak, jak jsem ho popsal.

Chci vás, jako zodpovědné pracovníky ze zdravotnictví, požádat, abyste na pana tajemníka a členy jeho rodiny uplatnili tatáž kritéria, podle jakých pracuje on sám.

Tedy – pokud by vás nebo vaše lékaře volal k jakékoliv akutní situaci (infarkt, zlomenina, náhlá mozková příhoda, apod.), doporučuji ho požádat o písemné potvrzení tohoto podání, a to zásadně přes podatelnu nemocnice – (s tím, že do té doby pro vás toto oznámení neexistuje), a poté, když by náhodou byl schopen ještě i tohoto doplnění (a mezitím např. nezemřel), tak abyste mu sdělili, že máte 60 dnů, abyste se jeho podáním zabývali – a poté ho teprve navštívíte, zjistit, jestli dosud přežil.

Pokud ano, pak ho již léčili standardním způsobem.

Věřím, že jeho vlastní medicína bude pro jeho vyléčení vždy to nejlepší, čeho se mu může dostat.

Děkuji za pochopení a zůstávám

 

S pozdravem

Ing. Jiří Fiala

předseda o.s. K 213

 

 

 

 

V Košíku, dne 29. února 2020

__________________

__________________