Vítězství rodiny ve volbách

Je hlavní zprávou těchto voleb. Mimo odchodu dvou tradičních levicových stran ze scény, tedy ČSSD a KSČM. 

 

 Dodejme, zaslouženého odchodu, protože ani jedna z těchto stran už nebyla k udržení, ČSSD se levicovým populismem (viz třeba náhradní výživné a sázkou na samoživitelky) vyřadila sama, KSČM byla udržována při životě jen jak berlička populistů z ANO, tedy něco jako zaintubovaný pacient, očekávající klinickou smrt každou chvíli, jinak by asi  vymizela sama již dříve. 

 

A z čeho je vidět to vítězství rodiny, řekněme rovnou, tradiční rodiny ? 

 

Ze dvou, zdánlivě okrajových výsledků. 

Jednak z propadu ČSSD, kterou orientace na samoživitelky nejen nezachránila, ale naopak dokončila její pád - a dále, a to hlavně : Z obrovského debaklu Pirátů, ze kterého byla patrně překvapena celá politická scéna, a nejvíce oni sami. 

Troufám si odhadnout, že není tak úplně pravdou, jak teď říkají oni, že na jejich debaklu má hlavní zásluhu dezinformační kampaň Andreje Babiše.

Pro mě například byla tato strana zcela nepřijatelná hlavně kvůli jejím stanoviskům v rodinné politice, vztahu k tradičnímu manželství, populistické snaze prosazovat manželství homosexuálů a různých menšin, LGBT komunity,  atd. 

U nás - na rozdíl od tradičně katolických zemí, našich partnerů ve Visegrádské čtyřce, Polska, Maďarska a samozřejmě i Slovenska - není záležitost tradiční rodiny tak vyhraněná jako tam, ale i tady lidé - spíše podvědomě - cítí, že rozvracet základní pilíře společnosti nabouráváním rodiny, prohlašováním za rodinu kde čeho, včetně manželství stolu s židlí, asi není to pravé, co by od vlády očekávali a že to s sebou nese i zásadní nebezpečí rozvratu hodnot všeobecně a všech. 

Piráti chtěli moderní stát, plně elektronický, rychle a snadno fungující. Ano, ten chci také - ale je mi současně i jasné, že tohle NENÍ podstata věci. 

Technický pokrok přichází samovolně, lze ho podporovat více či méně, ale v něm skutečné štěstí lidí nespočívá. Technika je prostředek, nikoliv cíl. 

Asi jako nejsou rozhodně šťastnější děti, hrající si namísto na pískovišti se svými vrstevníky, s mobilním telefonem nebo počítačem. 

Moderní stát, převedený na elektronické fungování, tady bude, dříve či později, ať vládne vcelku kdokoliv, rozhodující ale bude, kdo za tou technikou bude stát, k čemu a jak bude využívat sebraná data a jak citlivě či necitlivě s nimi bude nakládat. 

Jak víte, já jsem osobně nevolil nikoho, i když jsem u voleb byl, vítězství koalice Spolu považuji za mírně optimistickou zprávu, je to rozhodně lepší, než kdyby vyhráli populisté z ANO, ovšem a na druhé straně v minulosti tyto strany již natolik a mnohokrát zklamaly, že se z jejich vítězství nelze upřímně radovat a nelze také věřit, že positivní změnu rychle přinesou. Věřme alespoň, že je to nástup k lepší cestě, protože ta druhá varianta hrozila vyloučením z civilizovaného světa, ke kterému jsme už měli velký a nepřehlédnutelný náběh, naplno se projevivší zejména v koronavirové krizi. 

Postup koalice Spolu, případně Starostů, budu rád dál sledovat, přesto jsem rád, že jsem jim hlas nedal a že tedy nebudou vládnout s mým souhlasem. O něm by mě museli teprve přesvědčit, a to dlouhodobě úspěšnou politikou, kdy by se zásadním způsobem začalo měnit jednání úřadů s lidmi, justici pak zmiňme samozřejmě až v první řadě. 

A nemyslím si, že by právě oni v téhle oblasti dokázali cokoliv, natož mnoho, změnit. 

Co by ale změnit rychle mohli, to je jistě obraz ČR navenek, aby nás už konečně přestal pro zahraničí representovat ten slovenský mafián a velkográzl - a postupně pak ze scény vymizí i hradní ožrala, věřím, že už i přírodní cestou, aniž by musel čekat až do voleb. 

ČR se tím, alespoň z vnějšího pohledu, stává civilizovaným státem, a je právě na nově se rýsující vládě, aby nás, občany, přesvědčila o tom, že tomu tak bude i uvnitř, vnitrostátně a denně, i pro běžného českého občana. 

 

__________________

__________________