Unii otců vede podvodník a zloděj

Uměle pěstované sebevědomí spolu s nízkou inteligencí a ztrátou sebekritiky  přivedlo nešťastníka až ke zradě a střetu se zákonem. 

 

 Asi jen slepý by si nevšimnul, že mainstream má jednu deset let starou tendenci : Všude, kde jde o otcovskou problematiku, cpát Unii otců - a Valentina Papaziana - jako jejich hlavního představitele. Spolu s tím, jak mě zavírali (a naše sdružení zamlčovali) a snažili se postupně vymazat z povědomí veřejnosti. 

Často se mě veřejnost ptávala, proč se k danému tématu nevyjadřuji v médiích já, ale Papazian - na což je jednoduchá odpověď : Zeptejte se těch, kteří pořad točí. 

Evidentně s jediným záměrem : Namísto jasného a přesvědčivého stanoviska obdržet rozplizlou břečku, doprovozenou ještě jeho osobním dojmem z něj. 

Chudák Papazian tak plnil (a plní) - nevědomky - dvojí roli : Za prvé : Poskytovat mainstreamu stravitelná stanoviska - tedy rozplizlá a nic neřešící, ta, která chce slyšet - a současně ukazovat, že tady za otce někdo mluví - a následně - a to za druhé - podprahově - aniž si toho byl vědom - demonstrovat veřejnosti, jací ti otcové osobnostně vlastně jsou : Takoví - trošku retardovaní - prostě nic, za co by kdo dal ruku do ohně. 

Vzhledem k jeho nižší inteligenci si toho zjevně nebyl - a ani není - vědom dodnes. 

Média samozřejmě mají velký vliv, ta část veřejnosti, která se sama přímo nezajímala, podprahově začala vnímat, že otcové - to je Unie otců, a nikdo jiný tady není. 

Z té se postupně stala past na otce v nouzi. Zvláště na ty, kteří se moc nezajímali. 

Jinou možnost neměli, šli tam, narazili na Papaziana. Asi jako v socialistickém obchodě, kde mají jedny boty. Buďto si je vezmete, nebo jděte. 

A mně se stále častěji pak stává, že za mnou přijdou otcové - napálení různými Jandy a spálení Unií otců - a říkají : Pane Fiala, to to trvalo, než jsme na Vás přišli... 

Jejich škoda, ale s jistotou se dá říci, že po čem nic, toho všude plno - a proto si může být každý jist, že pokud jen brouzdá facebookem, hledajíc rodičovskou problematiku, a tam je právě plno Jandů a Papazianů, tak to současně i vypovídá o kvalitě jejich "služeb". 

S protlačovaním Papaziana na veřejnost rostlo - zcela nekriticky - i jeho sebevědomí, předtím právem ne moc vysoké. A to se postupně měnilo v drzost. 

Nic neříkajíc o absenci základní slušnosti či kolegiality, velící, že jestliže je jiný představitel otcovského hnutí pronásledován a vězněn, tak bych asi spíše měl dělat vše pro to, aby ho propustili, než pro to, abych nezaslouženě přebral jeho místo a ještě se na pronásledování podílel. 

Bylo to jasné všem, kdo tuto situaci sledovali, jenom Papazianovi asi ne - ale mlčel jsem k tomu. Budiž. Konečně, opravdovost vždycky dojde nakonec ocenění, i když to někdy dost trvá. 

Já jsem se o jeho "hnutí" nestaral, i když mi bylo jasné, že otcům spíše škodí než prospívá, ale nikdo není bez chyb a můžeme přece fungovat vedle sebe - a každý, ať si vybere. 

Problém ovšem vyvstal s další činností odborového sdružení SPRAVEDLNOST, založeného Lubošem Paterou. 

Ten se na mě již před 3-mi lety obrátil, abych sdružení převzal, protože už to dělat prostě nechtěl. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a cítil, že na to nestačí. 

Bohužel, Luboš si příliš nepotrpěl na formality, tehdy ostatně měli všichni za to, že ani nejsou potřeba. 

Zápisy z valných hromad byly formální záležitostí a ministerstvu vnitra, které tehdy vedlo evidenci spolků,  to ani nevadilo. Pokud nikdo nic nenamítal, zapsalo, co dostalo - a bylo to vyřešeno. 

Tak si to zjevně i Luboš představoval, tedy že se udělá na koleně formální zápis z valné hromady (zde členské schůze) - a ten se dá na ministerstvo, a to ho zapíše. 

Jenže - došlo ke změně, evidenci dostaly rejstříkové soudy. Ty už byly daleko přísnější na všechny formality  - a zápis odmítly z formálních důvodů zapsat. Šlo o změnu sídla, i statutárního orgánu navenek. 

S Papazianem tehdy nikdo nepočítal, ostatně nebyl ani mezi adresáty těch, kteří se o sdružení starali, Luboš Patera mu pouze zaslal před 4-mi roky přístupy do datové schránky, aby si mohl vybírat svou poštu, která mu tam chodila, když Luboš byl v nemocnici a já ve vězení - a neměl se o datovou schránku vlastně kdo starat. 

Po mém propuštění musela být datová schránka znovu přenastavena na mě, mj. i proto, že Papazian zjevně nezvládal kancelářskou práci a hrozilo propadení lhůt u doručovaných písemností, zejména soudních. 

S tím, jak jsem dával postupně evidenci sdružení dohromady, mi bylo jasné, že základem je evidence členů, jako ostatně v každém sdružení, už kvůli soudním dotazům a prokázání, kdo kdy je členem nebo není - Papazian ji nejprve slíbil vést, a nevedl, a to ani poté, co o ni byl jasně požádán (a nic nenamítal), posléze už ji odmítal vést - a když jsem ho upozornil, že osoby, které nejsou v evidenci sdružení, prostě nemůže pod hlavičkou sdružení zastupovat  - tak si jednoduše ukradl datovou schránku sdružení, do té doby přístupnou všem, kdož měli kód, tedy i ostatním zmocněncům. Tím, že změnil přihlašovací kód - a odmítal ho sdělit komukoliv dalšímu. 

Prý "pracuje s odborníky" - předpokládám, že hlavně s Hodinou, to je přeci vyhlášený "odborník" na krádeže cizích firem a společností. A předpokládám dále, že tito "odborníci" nebudou nic namítat, až stanou spolu s ním před soudem. 

Papazianovo zdůvodnění bylo, že "chce sloužit ostatním" (my jim asi nesloužíme, těm slouží jenom on) - a dnes jim slouží tak, že jim zadržuje a zatajuje úřední soudní poštu, a to tak, aby nevěděli, kdy dostali rozsudek, nemohli se do něj odvolat, případně se nedozvěděli o odvolání nebo odročení jednání. 

Prostě - veřejný škůdce par excellance. 

Pokud by chtěl někdo cíleně zlikvidovat odborové sdružení SPRAVEDLNOST, a tím i připravit rodiče, zejména otce, o kvalifikované - a vlastně i jedině platné - zastoupení před soudem, nepostupoval by jinak. 

Vzhledem k tomu, že pod jménem zemřelého zakladatele sdružení, tedy jiné osoby,  změnil přístupové kódy ke schránce, jedná se o podvod. Je to totéž jako by někdo vybíral peníze na cizí kreditní kartu. Bez vědomí a souhlasu majitele. 

A vzhledem k tomu, že tak učinil svévolně, bez vědomí, natož souhlasu kohokoliv dalšího, především pak členského shromáždění daného sdružení nebo alespoň pověřeného zmocněnce, jedná se o krádež. A to krádež datové schránky, s pokusem ukrást pokud možno i celé sdružení. 

Je to tedy podvodník a zloděj a není problém to prokázat. Každý to může o něm veřejně tvrdit a nemůže ho za to nikdo popotahovat, protože pokud by někomu chyběly argumenty pro tato tvrzení, zde je má. 

Netřeba připomínat - a právě minulá e-mailová komunikace  o tom výmluvně svědčí - že se o toto sdružení nikdy nijak nezasloužil, jen ho využíval. Jak jeho registrace, tak potom, později, zejména jeho jména a know-how (tedy např. judikátu o nemožnosti vyloučit odborové sdružení ze zastupování před soudem, demonstrované právě na tomto případě). 

Vždycky jsem věděl, že Papazian je poněkud jednodušší v myšlení, netušil jsem, nakolik nezvládá základní zásady úředního, natož obchodního jednání - a opravdu bych nebyl hádal, že to je podvodník a zloděj. Ale - je. 

Pokud jeho manýry někomu stačí, je pravdou, že se najdou i osoby, které se spokojí s málem. 

Podle mého názoru není dostatečně způsobilý vystupovat samostatně před soudem, ale pokud si to někdo přeje - pak proti gustu žádný disputát... 

Papazian dnes popírá jak existenci a průběh valné hromady, která mne - na Lubošovu žádost - pověřila převzetím činností sdružení, tak i toto Lubošovo přání samotné. 

Argumentuje tím, že prý s Lubošem vystupovali společně v Senátu ... No - ani si neuvědomuje, že to jsou jen argumenty proti němu, protože jestliže s Lubošem kdekoliv vystupovali společně - samozřejmě v době, kdy já jsem byl vězněn, proti čemuž Papaziana ani nenapadlo někde protestovat - a pak se Luboš rozhodl, ještě za života, požádat o převzetí činnosti odborového sdružení mě, tak tím výmluvně také říká, co si o Papazianovi a jeho schopnosti vést toto sdružení do budoucna myslel. 

O Papazianovi je také dobře vědět, že je to náboženský katolický fanatik - což mu kupodivu nijak nebrání krást a podvádět. 

Ale pokud věří v Boha, pak je dobře mu také připomenout, že popírání závěti nebo poslední vůle zemřelých je jedním z nejtěžších zločinů, kterého se jako křesťn, byť krajně pochybný, může vůbec dopustit. Hned po otco - resp. bratrovraždě. 

Věřím, že bude nucen si na to brzy vzpomenout. 

Naše sdružení, i já osobně, se od osoby Valentina Papaziana rozhodně distancujeme, nemáme a nechceme s ním mít nic společného - a veřejnost před jeho osobou důrazně varujeme. 

A kdo varování nevyslyší, nechť se pak ničemu nediví. 

___________________

___________________

 

_________________

_________________

 

 

 

__________________

__________________