Bomba na OS P - 2 -

- výraz vděčnosti výjimečně spravedlivých rozsudků při odškodňování škod, způsobených státem. 

 

 Protože ty se jinde soudí jen výjimečně. Skoro všechny na OS P - 2 - a skoro všechny týmž způsobem : Tak my jsme Vás zavřeli ? A říkáte, pro nic za nic ? Hm, a máte na to i rozsudek, že ?? No, tak, však se tak moc nestalo, co říkáte ? Celej jste, najíst jste dostal, teplo tam bylo, takže jste vlastně ještě ušetřil - tak co po nás chcete ? 

Jo, lístek na vlak - když jste jel zpátky, že ? No, tak ukažte, budeme tak velkodušní, a protentokrát Vám ho ještě proplatíme - a příště nevhodně neprovokujte státní orgány, to víte, i ty mají jen jedny nervy... 

Tak sbohem - a na shledanou příště !! 

Asi někdo příliš zjihnul nad takovou záplavou humanity a lidství - a tak se stalo, že když jsem dnes, krátce po půl desáté, přijel k soudu (tramvají z Míráku) - ano, tomuto, vysoce humánnímu, ve Francouzské, tak už z tramvaje vidím, že kolem postávají policajti v nějak větším množství. Prvně mě napadlo, že asi nějaká zesílená eskorta, třeba soudí nějakou mafii, ale sotva jsem vystoupil, pochopil jsem, že to eskorta nebude. 

Soud právě zatahovali, roztahovali kolem pásky - a že prý to musím obejít. Povídám, že ale jdu právě tam. 

No, tak to nejdete, protože na soudě je hlášená bomba. A bude uzavřen minimálně do odpoledne. 

Tak - nic. Počkal jsem si na autobus -a zase holt odjel. Na vlak. Bylo to tak akorát. 

Ale - aby toho nebylo málo - i vlak měl zpoždění, něco zvláštního, pak vidím, že jede přes Vysočany namísto přes Libeň, kudy jet má - a pak přišel průvodčí, byl výjimečně velice slušný, až galantní, a omlouval se, jak to šlo, že prý někdo skočil v Kostomlatech pod vlak - a to pod tento, takže v Praze, při dojezdu, museli vyměnit mašinfíru, to se tak dělá, kvůli psychologii, aby se z toho mohl probrat a vzpamatovat, že jeho vlak zabil člověka, byť nechtěně. 

No - tak si říkám, jestli těch projevů pohody, radosti, spokojenosti a štěstí není až trochu moc naráz. 

Jdete na soud, nedojdete, protože je tam bomba. Jdete na vlak, sotva dojedete, a se zpožděním, protože lidé v záplavě radosti a nadšení skáčí pod vlaky jak na běžícím pásu. 

Nevím, jak vy, ale řekl bych, že nějak se ten svět nepoved´. A to obzvláště u nás. 

A řekl bych, že by těchto projevů "nadšení" výrazně ubylo, pokud by se s lidmi jednalo a zacházelo slušně a s respektem, a ne jako s dotěrným odpadem, který jen ruší úředníky z jejich pohodlného braní peněz za nic. 

_____________________

_____________________

 

 

 

 

____________________

____________________