Presidentský test

Zajímá nás asi všechny, co můžeme čekat od nového pana presidenta. Rozhodli jsme se to snadno vyzkoušet. 

 A zjistit, kde začíná a kde končí odvaha pana generála. 

Říkal, že nemůže plnit nereálná očekávání. 

Vybrali jsme proto něco, co může splnit velmi snadno, v jeho pravomoci to rozhodně je a dokonce to ani nebude nic stát. 

Zato na další vývoj společnosti to bude mít zásadní význam - a zejména pak rychle budeme vědět, kdo sedí nově na Hradě a kde začíná a končí odvaha pana generála v civilním životě. 

Protože v tom je jí často zapotřebí rozhodně víc než v tom vojenském.  

_______________

 

 

 

V naprosté většině to jsou lidé nejen bez vzdělání, ale také bez citu a smyslu pro dětskou duši, z nichž jen pár zodpovědnějších (v praxi představují naprosté výjimky) se alespoň pokusilo si vzdělání někde doplnit, případně odborně zkonzultovat praxi, již mají denně na očích.

K neuvěřitelné bídě celého oboru přispívá i pohled justičních šéfů (kam samozřejmě patří i MSp), kteří na naše děti pohlížejí jako na odpad a přítěž, která je dobrá pro soudce leda za trest, tedy pro ty nejneschopnější, případně nově začínající. Na opatrovnictví jako celek tak je pohlíženo jako na úložiště soudců zcela neschopných nebo začínajících, kteří tam soudí buďto za trest nebo proto, že se jim údajně jiná agenda svěřit nedá.

Výmluvná je ostatně reakce těchto šéfů na naši kritiku a požadavky stran změny průběhu konkursů : Namísto snahy o nápravu tristního stavu předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy vystoupil v médiích s tím, že výběr soudců by měl být napříště neveřejný (asi aby veřejnost ztratila jakoukoliv kontrolu nad tím, kdo a jak může vypadat coby kandidát na nového soudce).

Nutno dodat, že už jeho kolega, JUDr. Petr Šuk, místopředseda NS, na konkursu osobně přítomný, dělal vše pro to, aby průběh konkursů před veřejností utajil, včetně rozhodování samotného, kdo podle něj kritéria splňuje a kdo ne.

Docházíme tak paradoxně k situaci, že u soudcovských zkoušek není vůbec přezkušován celý jeden obor, kterým skoro jistě všichni noví soudci - jakožto na soudech začínající - projdou.

Říká se, že vyspělost národa se pozná mj. podle toho, jak zachází se svými dětmi. Český národ, prostřednictvím své zjevně pokleslé justice, se svými dětmi zachází jako se skartovatelným odpadem, který je na obtíž už svou samotnou existencí.

V souvislosti s výše uvedeným jsem se - po zjištění a zdokumentování reálného stavu - obrátil již na Vašeho předchůdce, aby s neprodlenou platností

 

                        ZASTAVIL JMENOVÁNÍ NOVÝCH SOUDCŮ,

 

a to až do doby, než bude MSp schopno prokázat, že navržení kandidáti mají dostatečné vzdělání pro obor, který budou vykonávat, byli z něj řádně přezkoušeni a mohou prokázat dostatečnou erudici, se kterou nebudou škodit mladé generaci.

Pokud jde o již jmenované soudce, minimálně ty za poslední rok, je otázkou a úkolem pro MSp, aby zajistilo doplnění jejich vzdělání jako nezbytnou podmínku nutnou pro pokračování soudcovské praxe, v opačném případě ukončení působení ve funkci soudce.

Jmenování nových soudců je zcela ve Vaší kompetenci a troufám si odhadnout, že Vás - ani presidentskou kancelář - nic nestojí, pokud by bylo na čas pozastaveno, naopak - ještě byste ušetřili.

Síla tohoto signálu, vyslaného směrem k justici, jejíž arogance se stala pověstnou po celé Evropě, by zcela vynahradila případná rizika z něj plynoucí. Bylo by to jasné na srozuměnou, že takhle dál NE.

 

Myslím, ostatně, že o dětech z rozvedených manželství hovořila jako o své prioritě i Vaše současná manželka, pokud to míní vážně, máme vlastně společné cíle. 

 

 

 

 

 

 

_________________________

_________________________

 

 

__________________________

__________________________