Slováci - jsou takoví - prudší

O rozdílnosti mentality a povah Čechů a Slováků se napsaly desítky článků, ti, co ji chtěli maskovat, se marně snažili o udržení Československa, realisté věděli, že je to od počátku nefunkční  soustátí - a holá utopie. 

 Na rozdíl od povinně šokovaných a prudce odsuzujících vyjádření oficiálních politiků, musím říct, že tomu, kdo to udělal, rozumím. A chápu jeho myšlenkové pochody. 

Patrně se nechtěl dívat, jak je kousek po kousku ukrajována demokracie a svoboda na Slovensku obojjakým rusofilem. Taky je potřeba říci, že Fico do značné míry dostal, o co si koledoval a čím provokoval veřejnost dlouhodobě, vyhroceně pak od svého posledního znovuzvolení. Vzpomeňme jen na jeho provokativní, drzá a vyzývavá gesta při jeho poslední návštěvě Prahy. Trhněte si nohou a polibte mi prdel - ukazoval do davu svých odpůrců. 

Nemusí se to vždycky vyplatit a nemusí to vždycky zůstat bez odezvy. 

Nezapomeňme, že to byl jeho systém a jeho policie, která měla na svědomí vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho družky. Tehdy to vypadalo na zásadní vzpouru a změnu na Slovensku, bohužel, nevydržela příliš dlouho. Hlasy volské se zase daly koupit za pár drobků do guláše - stejně jako to u nás dělá agent Bureš. 

Věřím, že dotyčný atentátník se nechtěl nečinně a mlčky dívat na to, jak Slovensko opět vyplouvá z evropských vod směrem na okraj civilizace a vstříc budoucí izolaci. Věřím, že nechtěl zůstat sedět se založenýma rukama, ale chtěl něco udělat. Něco, co probudí ostatní. 

Bohužel, v zemi, kde chybí politická kultura a zejména výraznější osobnosti, jeden jediný čin nemůže situaci zásadně změnit. Jen na ni upozornit. 

Na rozdíl od oficiálních povinných tlučhubů si nemyslím, že to byl čin zbabělý. Zbabělost vypadá jinak, obvykle zalezlá za pecí a nevystrkující nos. Dotyčný musel vědět, že ho po činu žádná slavobrána nečeká, alespoň dnes ještě ne, naopak, že se na něj všichni sesypou jako vosy a čin zaplatí minimálně ztrátou svobody, klidu a rodinného života, spíše však životem samým. 

Věřím, že se chtěl obětovat pro svou zemi a pro svůj národ a že se za něj nechtěl do budoucna stydět. 

Vědomí, že všichni nemusí být donekonečna jen sehnuté trpělivé ovce, politikům rozhodně neobyčejně prospěje, a to nejen na Slovensku. 

Současně si nemyslím, že tento čin lze bezvýhradně schválit, označil bych ho minimálně za předčasný. Na nějž situace ještě nedozrála. 

Možná ale i v tom může spočívat jeho budoucí ocenění. 

Fico se skutečně jevil jako osobní slovenské prokletí, neustále se vracející jako přízrak z temnot. Nekonečný a neodvratitelný. 

Někdo se ho pokusil zastavit. 

 

_____________________

_____________________

 

 Atentát na Roberta Fica ONLINE: Sledujeme aktuální dění (seznamzpravy.cz)

 

 

 

______________________

______________________