Dokud nebudete cítit poslání a odpovědnost, jste zadarmo drazí

 

Soudce Pavel Vrcha má velké obavy o ústavnost práva. Bohužel, jen pokud jde o soudcovské platy. 

Panu soudci se nelíbí, že prý se údajně politici snaží rozkližovat systém úpravy a vyrovnání platů, stanovený a posvěcený Ústavním soudem. 

Ano, má pravdu v tom, že nálezy Ústavního soudu by měly být v zemi práva respektovány, na druhou stranu - každý, a tedy i Ústavní soud - má jen takový respekt a úctu, jakou si sám vydobude a zaslouží. 

Několikrát jsme tady rozebírali nálezy Ústavního soudu, které šly přímo proti sobě, někdy dokonce i od toho samého senátu. Obecně je známo - a denně se osvědčuje - že Ústavní soud, stejně jako všechny soudy, funguje jako typická Potěmkinova vesnice - přesně podle zásady : Komu chceme, pomůžem, komu nechcem, nemůžem. 

A tak zůstávají oslyšeny často i ty nejkřiklavější případy, kde porušení základních principů práva je naprosto zřejmé a neměl by o něm pochyb ani žáček základní školy. Problém ovšem byl - v osobě stěžovatele. Buďto nepatřil k žádné zájmové skupině, na kterých se justice ráda ukazuje (matky samoživitelky, nejrůznější menšiny a nejrůznější úchylové), anebo dokonce byl osobou tzv. nepřátelskou, označenou za "notorického kverulanta" - a těm se nevyhovuje už ze zásady. Ať se přihodilo cokoliv. 

Tedy : Nerozhoduje stav a stupeň porušení práva, ale nálada soudce a osoba stěžovatele. 

Asi nemusí být nikdo velkým právním odborníkem, aby mu bylo zřejmé, že takovýhle přístup si žádné zvláštní úcty nezaslouží - a tudíž ji ani nemá. 

Panu soudci Vrchovi v jiných, daleko křiklavějších kauzách takové porušení kupodivu nevadí a nezabývá se jím. Vadí mu jen tehdy, pokud je porušován princip stanovení platů, a to ještě jen soudcovských. 

A dále - je zcela jistě nutno si uvědomit, co soudci v naprosté většině produkují a co jsou standardní výsledky jejich práce. 

S tím, že prakticky na jaký případ sáhnete - vezměme jen ty nejznámější trestní - Kramný, Slopné, Nečesaný - tam je všechno špatně, pak se ještě dozvíte - a to přímo od policajtů a přes rádio, které je vynáší do nebes - že když se k vloupání přizná skutečný pachatel, tak ho nelze odsoudit, protože už za to samé vloupání sedí někdo jiný... 

Tedy - se u nás naprosto masově a běžně soudí křivě, akorát se o tom nemluví. Ale všichni z oboru to dobře ví. 

O soudech opatrovnických se ani šířit nebudu, ty neměly kvalifikaci nikdy žádnou - a i zákonný minimální plat by byl pro soudce nepřiměřenou odměnou. 

Do toho přidejme, že se - při tom jejich ustavičném řvaní o peníze - ukázalo, že mají platy vyšší než jejich kolegové v mnohem bohatším Německu. O naprosté nepřiměřenosti k platům věšiny ostatních ani nemluvě. 

Přitom : Který ze soudců má upřímnou starost o to, jestsli jím vyprodukovaný rozsudek je skutečně spravedlivý ??

Většina z nich nemá žádnou péči ani o zákonnost, natož o spravedlnost. 

Drtivé většině stačí, jestliže bude rozsudek vyhovující pro odvolací soud, tedy tzv. projde - a to je všechno, co je zajímá, často ani tohle minimum ne, a je jim úplně jedno,, když jim odvolací soud i opakovaně tzv. hodí rozsudek na hlavu. 

Tedy : O právo a spravedlnost nemají starost žádnou, pokud o něco, tak o svou vlastní kariéru a o to, co by jí mohlo škodit. V prohnilém systému by jí často mohla škodit nejvíce právě ta starost o základní spravedlnost. 

Soudce Vrcha má dále pravdu v tom, že i za mnohem méně peněz by se našlo dost lidí, kteří by to chtěli dělat - protože když k platu připočteme absolutní beztrestnost za cokoliv a privilegovaný přístup ke všem státním službám, tak by to mnozí dělali rádi i s polovičním platem, pochopitelně. Stále je to totiž vysoce nadstandardní zaměstnání s neuvěřitelnými možnostmi. Jenže práce soudce - nemá být zaměstnáním, ale posláním.  

 Skutečností ale je, že už pokud rozhodující roli při výkonu spravedlnosti hraje odměna za ni, je to špatně. Spravedlnost mají vykonávat lidé s posláním. Lidé obzvláště mravně a charakterově pevní, kteří to  konec konců - budou dělat i zadarmo, prostě proto, že to jako poslání cítí a chtějí je naplnit. 

Jakmile soudce začne mluvit o tom, že jeho "nezávislost" je svázána s výší odměny, je nejvyšší čas, aby se s justicí rozloučil - protože tam prostě nemá co dělat. 

Soudce, který mi řekne, že ho nezajímá zjevná nespravedlnost, ba nesmyslnost jiného rozhodnutí, pokud je pravomocné, jako teď naposledy v České Lípě,  je soudcem jen souhrou náhod a nefalšovaným omylem. 

Bylo dobře, když soudci byli věřícími lidmi - a věřili, ale opravdu věřili, že se ze svých skutků budou někomu zodpovídat - a to dokonce spravedlnosti nejvyšší, neúplatné a nanejvýš spravedlivé.  

Není nic horšího než když - jako dneska - chodí do justice výhradně rejžovat, s pocitem, že všechno je dovoleno a nikdy je nikdo za nic nepotrestá. Což si evidentně drtivá většina z nich, a zejména z těch mladých, vychovaných v tom, že všechna zvěrstva bez trestu prošla už páté generaci jejich rodů, myslí. 

Takže, pane Vrcha, asi tak. Až Vás namísto platů soudců začne zajímat spravedlnost sama, a až se ozvete pokaždé, když Ústavní soud vydá nějakou ohavnost nebo nějaké zjevné ohavnosti vědomě nezabrání, pak teprve jste na svém místě.

A pokud jde o platy, měli byste jich - v dnešní podobě - dobrovolně půlku vracet nebo poukazovat na fond odškodnění Vaší zvůle, obětí by se tam našly - a přihlásily - stovky. 

A to by byl taky nejlepší lék na ten "nešvar, který se tady hojně rozmohl" : Svévolná, drzá, zpupná, ba sprostá, nikomu nezodpovědná a ničeho se neštítíci justice. 

 

 ________________________

 

https://vrcha.webnode.cz/news/dnesni-pravni-nesvar/

 

_________________________

_________________________