Holubí dům

Ne ten Schillingerův. Ale spíše - holubník. Se říká. Obvykle ne o soudech. 

Navštívili jsme zase jednou Městský soud. V Praze. Ten, co by měl být hlavním soudem země. 

Ponechám stranou jednání, to zvlášť. 

Ale i to ostatní stojí za zmínku. 

Neříkala náhodou kdesi nedávno Pokorná, jak prý se Městský soud zlepšil, jak prý - dokonce - snad má i lepší pověst... (U koho, už neřekla). 

Aneb : Když Tě nikdo nepochválí, pochval se sám. Ovšem - musí být za co. 

Za ten chlív, co jsme viděli, sotva. 

Pokud tohle někdo chce chválit, ztratil buďto soudnost, nebo rozum. Anebo je to patolízal, co se chce zavděčit i těm, kteří by se správně měli zpovídat ze stavu justice. 

Co jsme viděli my, byla naprostá dezorganizace. 

Okny to jenom začalo. 

Když jsem o tom chtěl sepsat záznam - což ještě před pár lety nebýval problém - teď už je. 

Ještě štěstí, že ta neznalá slečna na informacích byla aspoň ochotná a slušná - a nikoliv povýšená a drzá, jak jindy bývá na soudech zvykem. Protože takhle se pak dá i leccos pominout, prominout a přehlédnout. I tak ale bylo jasné, že ji minimálně nikdo nezaškolil a nikdo jí neřekl, co má dělat. A co kde najde. Což tedy není její chyba - ale těch, co to měli udělat - a vypovídá to výmluvně o stylu práce této instituce od A do Z. Žádné instrukce, žádná kontrola, prostě - žádná struktura, ani organizace. 

Úřední záznam ? Neví, jak se píše a co to je. Máme stížnost ? Tak si ji napište a podejte do podatelny - rukou.

Tak chytří jsme byli taky, ale sdělil jsem jí, že potom mohou veškerou techniku rovnou vyhodit oknem, když si mají návštěvníci soudu psát stížnosti sami a ručně, ač soud má v každé kanceláři počítač, tiskárnu - a taky obvykle i sekretářku (ať už jí říkají jakkoliv) - a že těch sekretariátů je tady celá řada. Tedy i písařek a sekretářek. 

Když slečna konečně otevřela počítač, zjistila, že tam na to dokonce mají formulář. No - výborně !! Akorát jí to někdo mohl říct už na začátku. 

Protože moje zápisy jsou vždycky stručné a věcné, byl i tento - jak lze vidět níže - ale to jsem jí napřed musel říct, že ty tři věty, co po ní chci zapsat, zvládne za pět minut - zatímco už 1/4 hodiny telefonuje, co má s náma dělat. 

No - hlavně, že jsme se k zápisu konečně dostali - a ten i pořídili. Viz níže. 

Že by to svědčilo o jakémkoliv zlepšení na MS - to asi Pokorná měla hodně divoké sny. Nebo by rozhodně měla upřesnit, čeho se to jako mělo týkat. 

Rozsudků určitě ne, organizace soudu a čistoty budovy - taky ne. 

Tak si počtěte, jak vypadají okna na chodbě hlavního soudu v zemi. Co by měl jít příkladem všem ostatním. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

__________________

__________________

 Okno - do spravedlnosti oko... 

 

 

 

_____________________

_____________________