Čtvrtým dnem dnes probíhalo před Obvodním soudem pro Prahu 7 projednávání věci údajného útoku na státní orgán, kterého se měl dopustit mluvčí K 213 a Štrasburského výboru Ing. Jiří Fiala tím, že se nechvalně vyjadřoval o úrovni vzdělání soudkyň OS P-9 projednávajících zejména kauzy jeho dětí.
Jednání bylo nečekaně krátké, neboť věc projednávající soudce, obviněný při minulém jednání z podjatosti vůči obžalovanému a morální nezpůsobilosti věc objektivně projednat vzhledem ke svým sympatiím k StB, po úvodním vystoupení obžalovaného věc neprojednával a odročil ji na 16. prosince s tím, že do té doby rozhodne městský soud o námitce podjatosti.
Ve svém úvodním vystoupení obžalovaný Ing. Fiala navrhl doplnění důkazního řízení o výslechy policistů kpt. Štaudové a Honsy, důvodně podezřelých ze zmanipulování přípravného řízení v neprospěch obžalovaného a dále i o výslech přítomné státní zástupkyně JUDr. Horské, která nad nimi měla vykonávat dohled. Obžalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že JUDr. Horská dosud nikterak věrohodně neprokázala bezúhonnost svého duševního zdraví, ač o něm lze mít vzhledem k obsahu obžaloby (řečnická otázka ze spisu obžalovaného byla státní zástupkyní označena za trestné činy vydírání a násilí vůči skupině obyvatel) závažné pochybnosti.
Obžalovaný dále navrhl předvolat a vyslechnout redaktora ČT Ivana Lukáše ohledně jeho činnosti předmětného dne 15. března t.r.
Obžalovaný Ing. Fiala se dále zajímal o osud svého trestního oznámení na soudkyni Mgr. Lenku Kloudovou, podaného při posledním jednání pro trestný čin křivé svědecké výpovědi stejně jako o důvod skutečnosti, proč obžaloba z tohoto případu byla někým neznámým založena i do opatrovnického spisu jeho dětí se zjevným cílem obžalovanému škodit v jiných (civilních) řízeních. Ani státní zástupkyně, ani soudce nebyli schopni tyto skutečnosti nijak věrohodně a smysluplně zdůvodnit nebo vysvětlit, načež obžalovaný podal na oba dva trestní oznámení pro trestný čin nadržování a maření vyšetřování.
Soudce Hájek poté konstatoval, že prý se agresivní chování obžalovaného opět stupňuje a bez dalšího vysvětlování prohlásil, že jednat se nebude a jednání se odročuje na
den 16.12. 2005 na téže místo a touž hodinu (OS P-7, místnost č. 101).
V přítomných tento postup vyvolal dojem, že tamnímu soudu nejde ani tak o odsouzení obžalovaného (natož pak o nestranné a objektivní projednání obžaloby), jako spíše o permanentní znepříjemňování jeho života neustále prodlužovaným a odročovaným jednáním, kdy obžalovaný stále figuruje v roli projednávaného zločince, což mu má značně znepříjemnit jeho civilní život včetně znemožnění výdělkových příležitostí. Pro tento fakt svědčí i skutečnost, že jednání je už tradičně nařizováno na dny prázdnin, svátků či dny jim bezprostředně předcházející s cílem znemožnit obžalovanému a jeho blízkým např. odjezd na tato období za rekreací či zábavou.
Příloha:
Městskému soudu v Praze
prostřednictvím OS P-7
K č.j. 24 T 67/2005
Specifikace a doplnění NÁMITKY PODJATOSTI
Při jednání dne 19. září 2005 byla do protokolu podána námitka podjatosti soudce Mgr. Tomáše Hájka a následně pak i stížnost proti jejímu zamítnutí. K argumentům vedoucím k podání této námitky, jakož i ke stížnosti proti jejímu zamítnutí, uvádí obžalovaný zejména následující :
·
·
Už na základě výše dvou uvedených odstavců lze doložit, že přípravné řízení bylo zatíženo tak nepřehlédnutelnými a zásadními vadami, že povinností objektivního a nestranného soudce jednoznačně bylo takovou obžalobu vůbec nepřipustit k projednávání, věc buďto vrátit do přípravného řízení, anebo rovnou bez projednávání zamítnout. Podjatost soudce Hájka je tedy 1) spatřována už ve skutečnosti, že takovou obžalobu k projednávání vůbec připustil a projednávání nařídil.
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
·
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem považuje obhajoba za prokázané, že smyslem důkazního řízení vedeného Mgr. Tomášem Hájkem není ozřejmit skutečnosti kladené obžalovanému za vinu a není jím ani zjistit, zda činy, popisované obžalobou, se vůbec staly a zda jsou trestnými činy či nikoliv. Smyslem takto vedeného důkazního řízení je pouze vyhovět liteře zákona, nechat proběhnout zhola bezcenné důkazní řízení, které nic neobjasní a k ničemu nepovede a obžalovaného odsoudit bez ohledu na skutečnost, zda mu byla jakákoliv vina prokázána či nikoliv. Za takových okolností lze věc projednávajícího soudce jistě označit za podjatého, a to bez ohledu na okolnost, zda má k obžalovanému nějaký osobní vztah či nikoliv. Nejen právem, ale i povinností soudu projednávajícího podanou námitku podjatosti a obsah stížnosti proti jejímu zamítnutí, pak je takového soudce z dalšího projednávání věci