O víkendu vznikl další úsek Aleje Spravedlnosti
- Details
- Category: Starý web
- Published: Sunday, 30 August 2015 16:51
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1797
Sdružení K 213 vyhlásilo na tento víkend pro své členy a sympatizanty brigádu za účelem výsadby nového úseku veřejné zeleně podél jedné z vybraných silnic na Nymbursku.
Akce se nadmíru vydařila a stala se tak vizitkou nejen síly, vlivu a akceschopnosti sdružení, ale zejména veřejnou demonstrací otcovské lásky k dětem. Ty se totiž akce zúčastnily rovněž.
Akce nebyla záměrně zveřejněna na stránkách, aby jí nepřítel, který stránky sleduje především, a to bedlivě a každodenně, mohl škodit co nejméně. Členové sdružení či potenciální zájemci byli tak vyrozumíváni jiným způsobem. A ten se osvědčil.
O víkendu se tak vesnička Košík na Nymbursku, oficiální sídlo sdružení K 213, stala cílem cesty mnoha účastníků brigády ze všech krajů Čech. Sama vesnice tak byla zjevně šokována, neboť o existenci a významu tohoto sdružení měla zatím jen velmi kusé a nepřesné informace, a to ještě většinou od nepřítele. Nyní mohli vesničané na vlastní oči vidět, jaký zájem o jejich vesničku ze strany mnoha cizích lidí ve skutečnosti je a zůstávali stát s pusou dokořán otevřenou.
Na akci přijela i celá řada dětí, které se se svými táty zúčastnily prakticky všech prací, jež k přípravě i úspěšnému proběhu výsadby aleje byly zapotřebí.
Zejména sobotní odpoledne, kdy Košík ozářily vzácné paprsky podzimního zubatého sluníčka, zůstane v paměti účastníků jistě hluboce vryto. Na zahradě sídla sdružení totiž bylo vytvořeno několik dětských pracovišť, která se plnohodnodně zapojila do výroby kůlů ke stromkům, a tedy i do přípravy samotné výsadby, jež proběhla následujícího dne, tedy v neděli - dopoledne , i odpoledne.
Samotná výroba kůlů byla dobře organizovanou, vysoce týmovou činností, kdy u jednoho pracoviště - u ohně - byly opalovány již hotové kůly, aby od země nehnily, a poté byly přenášeny k nátěrovému pracovišti, kde je nejmladší účastník brigády - pětiletý Dan - natíral tak, aby se v silničních příkopech staly výraznými a nepřehlédnutelnými markanty, které alej bezpečně označí.
Protože se Danovi kolem nohou neustále motal i místní kocour, neoficiálně patřící k sídlu sdružení, stalo se mu, že byl natřen rovněž, a to modrými pruhy na náprsence a na ocase, takže připomínal vzácný a dnes již vyhynulý druh tygra bengálského, ovšem ve zmenšeném provedení. Kocourovi tato změna kupodivu nikterak nevadila, ba zdálo se, že mu plně vyhovuje a že je s ní dokonce spokojen.
Konečně, hotové a natřené kůly měla na starosti osmiletá Katka, která dotírala, co by snad bylo předtím bývalo vynecháno.
Kooperace byla dokonalá, jak dokazuje i níže přiložená fotodokumentace.
V neděli po ránu pak vyrazili účastníci, k nimž přibývali stále noví a noví, do aleje samotné, kde si svoje stromky nejprve zasadila sedmiletá Zuzka, a poté i ostatní děti, které si na sebe tak zvykly, že se ani v neděli večer nechtěly rozoučit a ptaly se, kdy své kamarády (ky) uvidí zase příště.
Netřeba jistě podotýkat, že všechny tyto dovednosti byly dětem předány pečlivými a všudepřítomnými táty, kteří také byli na své potomky náležitě hrdí.
A na ně zase bylo hrdo zejména vedení sdružení.
Neboť - už jenom to, že kam vám dneska přijede kolem dvaceti účastníků ze všech koutů Čech, aby dobrovolně pracovali, nic - vyjma guláše - za to nedostali, a ještě si museli uhradit veškeré náklady s cestou spojené. Navíc většina účastníků nepřijela s prázdnou a do sídla sdružení se snažili přivézt ještě alespoň nějaký dorbný dárek či pozornost.
Vykonaná práce samozřejmě hovoří sama za sebe, stejně jako spokojenost všech, kteří se akce zúčastnili.
Poděkování samozřejmě patří i těm, kteří se sice akce osobně nezúčastnili (nebo zúčastnit nemohli), přesto ji podpořili alespoň finančním darem či jiným druhem sponzorinku (masem na guláš či zapůjčením nářadí a přepravních prostředků).
Všem samozřejmě moc děkujeme.
Níže zachycené šťastné dětšké úsměvy pak budiž nám všem tou nejsladší odměnou.
Pro dospělé to pak byl především sladký pocit, že kdo chce, ten může - a to jak zasáhnout do věcí veřejných , tak i pozitivně ovlivnit svůj další život, často zdánlivě zcela bezvýchodný.
O společenském dopadu společně stráveného víkendu v milém prostředí upřímných a spravedlivých přátel a kamarádů ani nemluvě.
_________________________
Pepa založil ohniště a opaluje kůly. K velké radosti dětí.
Spokojené děti za dřevěným špalkem přemýšlí, jak zorganizovat natírání špiček kůlů.
Porada nabírá obrátky ...
... a je u konce. Se zdárným výsledkem.
Malý zázrak. Pyramida z jablek.
Malý Dan zahájil natírání špiček kůlů.
Katka s Viktorem přemýšlí, zda natřít i kočku.
Pojď sem, šmudlo !! Budeš na modro !
Dobrá nálada nad dobrým dílem.
Výroba pumpkinu, alias halloweenské dýně strašící.
Americké posily při práci v aleji.
Ano, takhle se sází nové stromky. Nejdřív kůly a sazenice, potom díry do země, a pak do nich sazeničky stromečků - a zalít vodou.
Otcové radí svým dětem a vedou jejich kroky.
Výsledek je už pak bez komentáře.
Result doesn't need any comment.
______________________________________
KOCHÁM SE...
Nádherné fotky ,parádní atmosféra, skvělý pocit- VŠE děsně ZÁVIDÍM.....
Brzy zas něco naplánuj-budu se těšit, že tentokrát i MY...SNAD.............však víš...
B.
______________________________________
O víkendu se tak vesnička Košík na Nymbursku, oficiální sídlo sdružení K 213, stala cílem cesty mnoha účastníků brigády ze všech krajů Čech. Sama vesnice tak byla zjevně šokována, neboť o existenci a významu tohoto sdružení měla zatím jen velmi kusé a nepřesné informace, a to ještě většinou od nepřítele. Nyní mohli vesničané na vlastní oči vidět, jaký zájem o jejich vesničku ze strany mnoha cizích lidí ve skutečnosti je a zůstávali stát s pusou dokořán otevřenou.
Na akci přijela i celá řada dětí, které se se svými táty zúčastnily prakticky všech prací, jež k přípravě i úspěšnému proběhu výsadby aleje byly zapotřebí.
Zejména sobotní odpoledne, kdy Košík ozářily vzácné paprsky podzimního zubatého sluníčka, zůstane v paměti účastníků jistě hluboce vryto. Na zahradě sídla sdružení totiž bylo vytvořeno několik dětských pracovišť, která se plnohodnodně zapojila do výroby kůlů ke stromkům, a tedy i do přípravy samotné výsadby, jež proběhla následujícího dne, tedy v neděli - dopoledne , i odpoledne.
Samotná výroba kůlů byla dobře organizovanou, vysoce týmovou činností, kdy u jednoho pracoviště - u ohně - byly opalovány již hotové kůly, aby od země nehnily, a poté byly přenášeny k nátěrovému pracovišti, kde je nejmladší účastník brigády - pětiletý Dan - natíral tak, aby se v silničních příkopech staly výraznými a nepřehlédnutelnými markanty, které alej bezpečně označí.
Protože se Danovi kolem nohou neustále motal i místní kocour, neoficiálně patřící k sídlu sdružení, stalo se mu, že byl natřen rovněž, a to modrými pruhy na náprsence a na ocase, takže připomínal vzácný a dnes již vyhynulý druh tygra bengálského, ovšem ve zmenšeném provedení. Kocourovi tato změna kupodivu nikterak nevadila, ba zdálo se, že mu plně vyhovuje a že je s ní dokonce spokojen.
Konečně, hotové a natřené kůly měla na starosti osmiletá Katka, která dotírala, co by snad bylo předtím bývalo vynecháno.
Kooperace byla dokonalá, jak dokazuje i níže přiložená fotodokumentace.
V neděli po ránu pak vyrazili účastníci, k nimž přibývali stále noví a noví, do aleje samotné, kde si svoje stromky nejprve zasadila sedmiletá Zuzka, a poté i ostatní děti, které si na sebe tak zvykly, že se ani v neděli večer nechtěly rozoučit a ptaly se, kdy své kamarády (ky) uvidí zase příště.
Netřeba jistě podotýkat, že všechny tyto dovednosti byly dětem předány pečlivými a všudepřítomnými táty, kteří také byli na své potomky náležitě hrdí.
A na ně zase bylo hrdo zejména vedení sdružení.
Neboť - už jenom to, že kam vám dneska přijede kolem dvaceti účastníků ze všech koutů Čech, aby dobrovolně pracovali, nic - vyjma guláše - za to nedostali, a ještě si museli uhradit veškeré náklady s cestou spojené. Navíc většina účastníků nepřijela s prázdnou a do sídla sdružení se snažili přivézt ještě alespoň nějaký dorbný dárek či pozornost.
Vykonaná práce samozřejmě hovoří sama za sebe, stejně jako spokojenost všech, kteří se akce zúčastnili.
Poděkování samozřejmě patří i těm, kteří se sice akce osobně nezúčastnili (nebo zúčastnit nemohli), přesto ji podpořili alespoň finančním darem či jiným druhem sponzorinku (masem na guláš či zapůjčením nářadí a přepravních prostředků).
Všem samozřejmě moc děkujeme.
Níže zachycené šťastné dětšké úsměvy pak budiž nám všem tou nejsladší odměnou.
Pro dospělé to pak byl především sladký pocit, že kdo chce, ten může - a to jak zasáhnout do věcí veřejných , tak i pozitivně ovlivnit svůj další život, často zdánlivě zcela bezvýchodný.
O společenském dopadu společně stráveného víkendu v milém prostředí upřímných a spravedlivých přátel a kamarádů ani nemluvě.
_________________________
Pepa založil ohniště a opaluje kůly. K velké radosti dětí.
Spokojené děti za dřevěným špalkem přemýšlí, jak zorganizovat natírání špiček kůlů.
Porada nabírá obrátky ...
... a je u konce. Se zdárným výsledkem.
Malý zázrak. Pyramida z jablek.
Malý Dan zahájil natírání špiček kůlů.
Katka s Viktorem přemýšlí, zda natřít i kočku.
Pojď sem, šmudlo !! Budeš na modro !
Dobrá nálada nad dobrým dílem.
Výroba pumpkinu, alias halloweenské dýně strašící.
Americké posily při práci v aleji.
Ano, takhle se sází nové stromky. Nejdřív kůly a sazenice, potom díry do země, a pak do nich sazeničky stromečků - a zalít vodou.
Otcové radí svým dětem a vedou jejich kroky.
Výsledek je už pak bez komentáře.
Result doesn't need any comment.
______________________________________
KOCHÁM SE...
Nádherné fotky ,parádní atmosféra, skvělý pocit- VŠE děsně ZÁVIDÍM.....
Brzy zas něco naplánuj-budu se těšit, že tentokrát i MY...SNAD.............však víš...
B.
______________________________________