Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Zakřičte si ...

Details

Created: Thursday, 02 December 2010 00:00

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1565

To nikoho nebolí a taky to nikomu neublíží. Ani nepomůže.

Sdružení, sdružená pod výstižnější zkratkou www.zbabelci.org, se rozhodla, že se zase jednou musí ukázat, neboť o nich nebylo dlouho ani slyšet, natož pak je vidět, a proto svolávají manifestaci na Den lidských práv na Palackého náměstí, tedy na místo, kde by podobná akce nevzbudila zájem asi ani Husákovy StB.

Podle grafiky pozvánky můžete tušit, koho tam skoro jistě potkáte - Mesznera s Hodinou, možná i sedícího a nic neříkajícího Pateru.

Ale - běžte se na ně klidně podívat, běžte justici ukázat, jak se jí bojíte a jak si jinam než na Palackého náměstí nikdy netroufnete, takže se vám může klidně smát dál.

Běžte se ukázat, jak jste malí a zbabělí a také - jaká je vás hrstka.

Justici to nesmírně potěší. Potěší to také Profem a Koordonu a především pak vaše bývalé či současné manželky, které vám s dětmi dělají naschvály, neboť namísto aby se bály, že si pro ty děti brzy přijdete sami, mohou i nadále klidně spát se slastným vědomím, že váš prostor je vymezen navždy výhradně Palackého náměstím, jehož hranice (geometrické, ani legislativní) nikdy nepřekročíte. A že je taky za jejich drzost a naschvály nikdy neztrestáte, protože jste sami podělaní, až za ušima. 

Běžte si zakřičet na náměstí, prý to pomáhá psychice. V mrazu to sice může uškodit vašim hlasivkám, ale vy je stejně nebudete potřebovat, protože se nikdy o nic doopravdy nepřihlásíte.

Ale třeba můžete aspoň koupit svařák a dát napít přihlížejícím bezdomovcům, což vám PánBůh jistě jednou připočte k dobru.

Běžte si křičet na náměstí - vy všichni, kdo neumíte nic jiného. A kdo se nikdy na nic jiného také nevzmůžete ...

Akce, kde sice nikomu nic nehrozí, ale taky nikoho nikam neposunou, jsou totiž nejvlastnějším zájmem, ale i jediným možným projevem www.zbabelci.org.

Celá historie potvrzuje jediné - o svobodu se musí bojovat, a to často i s nasazením života. Kdo toho není schopen, ten si ji jednoduše nezaslouží. A nezbývá mu pak než žít v tom, co mu jiní přidělili nebo uznali za vhodné přidělit.

A to je vlastně celá životní moudrost.

________________________________

Tak já taky ne. Kdbyste řekli, že tam jedete , tak jedu taky. V
pátek odpoledne bych se nějak dokázal uvolnit. Že bych z práce
vyrazil ve dvanáct a za tři hodinky byl kdekoliv. Jenže dívat se, jak
L.M. demonstruje s cigárem LM, před kamerou a L.P. sedí v rekreačním
křesle a hýří vtipem a plánuje , kam se půjde po demonstraci na
pivo. Nevím jestli to bude opravdu demonstrace. JŠ

_________________________________

Stridavka.cz ve spolupráci se sdružením Spravedlnost dětem vás zve na manifestaci

10. prosince 2010 od 15:00 na Palackého náměstí, Praha 2

10. prosince si připomínáme Den lidských práv. V České republice je přitom dlouhodobě pošlapáváno jedno ze základních lidských práv - právo na rodinný život, garantované Listinou základních práv a svobod:

„Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“

Jaká je ale skutečnost? Každé druhé manželství se rozvádí a v 90 % případů jsou děti svěřeny do péče pouze jednoho rodiče – matky. Střídavá výchova, která zajišťuje dětem péči obou rodičů, je využívaná minimálně.

90 % dětí z rozvedených manželství tak přichází o výchovu jednoho z rodičů – táty. A jejich tátové přicházejí o své děti, se kterými se mohou jen občas navštěvovat.

Diskriminace otců má neblahý dopad na ně samé, z nich se pak šíří frustrace na celou společnost. Nejvíc ale ztrátou jednoho rodiče trpí samy děti. S psychickými následky a problémy v mezilidských vztazích se často potýkají celý život.

Česká republika v tomto nerespektuje Listinu základních práv a svobod ani mezinárodní úmluvy, jako je Úmluva o právech dítěte. Nerespektuje ani rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který Českou republiku opakovaně odsoudil právě pro laxní přístup k zajištění práva na rodinný život.

České soudy ve spolupráci se sociálními odbory stále připravují děti o táty a vláda i parlament tomu mlčky přihlížejí. Přijďte se k tomu vyjádřit i vy!

Jak dlouho to budeme ještě tolerovat?

Děti potřebují oba rodiče.