VideoarchivJaký stát, takoví občané
- Details
- Created: Sunday, 28 April 2013 00:00
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1404
Před nedávnem jsem se zúčastnil semináře v Parlamentu organizovaného naším nejvyšším soudem a také si dovolil krátce vystoupit v diskusi. Seminář se konal na téma "Občan a stát", tedy jaký by měl být poměr občana ke státu a jak by měl stát sloužit občanovi - spousta krásných projevů, s realitou už je to horší.
Přes nezpochybnitelnou přínosnost mnohých projevů mi tam chybělo něco, co jsem právě uvedl jako svůj diskusní příspěvek. Dal by se shrnout do dvou postulátů:
- Slušný stát se nedostává do konfliktu se svými (slušnými) občany
a ještě druhý:
- Stát má jít svým občanům příkladem
Všichni přítomní - zdálo se - souhlasili nebo souhlasně pokyvovali, mnozí možná proto, že nevěděli, kdo jim to říká.
Je mi s podivem, proč to u nás vypadá, jak to vypadá, jestliže špičky justice (bylo tam i několik ústavních soudců, vrchní a nejvyšší státní zastupitelství, samozřejmě vedení nejvyššího soudu, atd.) tyto postuláty odsouhlasily a zdá se, že vyjadřují i jejich mínění.
Jestliže je kterýkoliv z těchto postulátů porušen, pak je jistě něco v nepořádku.
Kdo někdy zažil soud o odškodné se státem, dobře ví, jakým tady "jde stát příkladem".
Namísto samozřejmé omluvy a rychlého a neurážejícího odškodnění se stát chová jako přistižený spratek na arabském trhu - lže, vymlouvá se, kalkuluje s neznalostí - a, bohužel, i se slušností protistrany - že ji to přejde, že na to zapomene, že prošvihne lhůty, že nebude mít na právníky, že to tak dlouho neustojí, že poztrácela doklady a nemůže to všechno prokázat, apod.
U lidí, kteří bezdůvodně prošli kriminálem, ja takovéto chování státu vůči nim naprosto ostudné pro jakýkoliv stát, natož pro takový, který chce být považován za vyspělý a civilizovaný.
Jestliže stát pronásleduje své občany za to, že chtějí vychovávat vlastní děti - jak to prováděl tento mafiánský stát vůči mně 12 let a provádí dosud - pak nejen že nepatří mezi slušné, ale ani mezi udržitelné státní struktury, jejichž posláním je pečovat o blaho svých občanů, ne ho programově a soustavně rozvracet.
Do této kategorie jistě patří i poslední "počin státu", kdy stát rozhodl zabavovat řidičské průkazy těm, co neplatí výživné - a spousta - nazvěme je po pravdě - tupců - tomu ještě tleská.
Všichni přitom ví, že řízení auta nemá s nevyřizenými pohledávkami co dělat, ať už jsou jakéhokoliv druhu. Třeba nesplacený spotřebitelský úvěr.
Argumentuje se - tradičně a tradičně blbě - tzv. "samoživitelkami", jejichž děti prý žijí v bídě. Opravdu? Žijí? A opravdu to jsou samoživitelky?
Jednak tu máme sociální síť, na kterou má každý občan v nouzi právo se obrátit a hlad mít nemusí. To mohu jistě potvrdit ze svých bohatých zkušeností s touto sítí, že hlad mít nikdo nemusí - a pokud vím, také nemá, včetně bezdomovců.
Pak se můžeme logicky ptát, proč jsou ty samoživitelky vlastně samoživitelkami a proč nežijí v ucelené rodině, tedy s mužem - otcem svých dětí, který by jim na slušnou životní úroveň přispíval.
Na základě vlastních, mnohaletých zkušeností od soudů a z opatrovnických sporů obecně dobře vím, že jednak ty samoživitelky na tom nejsou většinou vůbec tak špatně jak se snaží tvrdit a věšet veřejnosti na nos (což nejlépe poznáte, pokud náhodou začnou u soudu prohrávat - v tu ránu mají na právníka, a to i docela drahého) a jednak že by jich drtivá většina nemusela žádnými samoživitelkami být, pokud by jimi nechtěly být dobrovolně, to znamená, že buďto vyhnaly svého manžela a živitele rodiny z domu proto, aby si mohly dělat, co se jim zlíbí - a od státu a od bývalého manžela očekávají, že to bude samozřejmě všechno financovat, včetně výletů s milencem (nejlépe pokaždé s jiným) k exotickému moři - anebo jejich vychování a rodinné předpoklady byly od samého počátku na tak ubohé úrovni, že žádného manžela nikdy neměly, zato mají tři haranty - jak se říká - každý pes, jiná ves - takže si možnost založit šťastnou a spokojenou rodinu a v ní klidně žít samy zmařily už v samotném zárodku.
A po státu - a po těch, co se s nimi kdy v opilosti vyspali - teď chtějí, aby jim zajišťovali životní úroveň Jane Fondové, kterou kdysi viděly v televizi (na kterou obvykle bez ladu a skladu čumí od rána do večera, což je také to jediné, co v životě dokázaly a umí).
Protože v parlamentu sedí dostatek tupců, kteří o tomto všem nemají ani potuchy, zato rádi věří uplakaným dětičkám z obálek zločinecké organizace zabývající se vyráběním těchto slziček (což z těchto obálek málokdo - bohužel - pochopil) a protože nemají ani základní právní povědomí a smysl pro spravedlnost, natož aby věděli, co je to úcta k osobním svobodám občana, jež jsou v civilizovaných zemích nedotknutelnými, tak zvednou hlas i pro absolutní právní nesmysl, raritu, nemající sorvnání a obdoby, tedy aby za nezaplacené výživné (aniž by zkoumali, kdo a jak ho vyměřil a zda vůbec zaplatit šlo, i kdyby chtěl dotyčný sebevíc, či kde ty peníze z výživného končí a zda se vůbec k těm uplakaným dětičkám dostanou) byly odebírány řidičské průkazy - což má v praxi hlavně ten dopad, že pokud dotyčný zaplatit nemohl, tak teď, ještě navic, nemůže nejen pracovat, ale ani si práci shánět, protože se nikam nedostane a nikde ho bez řidičáku nevemou.
Stát se zde pasoval do role nude celebrities vyděrače.
Když jsem se televizního redaktora, který se mnou na toto téma natáčel rozhovor, ptal, proč třeba dotyčným nenamočí ruce do vroucího oleje, že by třeba taky mnozí zaplatili, zůstal dost překvapeně koukat.
No - to přeci ne, tam jsme přeci ještě nedošli?!
Ne?!
A kam teda?!
K vydirání! A důležitý je vždycky hlavně princip, praktická aplikace už pak zůstává na zvůli těch, co prováděním byli pověřeni.
Jako protiopatření bych navrhoval, aby matkám, které na otce svých dětí podaly podobný návrh, byly při jakémkoliv nedoplatku čehokoliv - vodného, elektriky, splátek na ledničkku či pračku - okamžitě zabaveny děti (beztak u nich žádné dětství nemají a slouží jen k vydírání svých otců), a to až do zaplacení - a buďto byly předány otci, nebo svěřeny do náhradní pěstounské péče, protože horší to už bude jenom v kriminále nebo v pasťáku.
Za otce, kteří pod tímto vydíráním zaplatili, aby nepřišli o řidíčák, se docela upřímně stydím. Protože chlap by měl vždycky vědět, co dělá a proč to dělá a tomu vše ostatní podřídit.
Platí-li výživné, měl by vědět, proč (třeba že to byl on, kdo opustil rodinu a děti - ale takových případů je už dneska jako šafránu, ty známe spíše z literatury padesát a více let staré) a neplatí-li, měl by také vědět proč - a nenechat se v tom zastrašit, i kdyby, jak se říká, hrom bil a čert na koze jezdil.
Rád bych viděl, co by stát dělal, kdyby otcové dokázali být všichni stejně stateční a solidární - a jednotně sami - a všichni - odnesli řidičáky na městský úřad s tím, že budou jezdit dál bez nich, dokud je nevrátí i všem jejich kolegům, kteří se proti dopravním předpisům nijak neprovinili.
Jenže, bohužel, to je holá utopie - a právě proto se s otci jedná jako s onucemi, že je tak málo těch, kteří se dokáží za svá práva postavit a hlasitě ozvat.
Za tento zákon můžeme poděkovat těm otcům - onucím, kteří s sebou nechají celý život beztrestně smýkat a ještě to považuji za normální. Protože díky jim jsou justice a stát tak drzí i vůči těm, kteří se nedají - protože ví, že jich je zatím hrstka.
Pro ně ale vždycky platily a platí základní zásady slušného člověka: S vyděrači se nebavím, zásadně jim neustupuju - a hlavně: Nikdy nic neplatím.
Protože kdo zaplatí jednou, bude už platit napořád. To vám potvrdí každý policejní expert.
A stát v roli vyděrače?
Bude v ní, jen pokud bude úspěšná - pokud selže, vykašle se na ni sám.
Ale hlavně: Co tak asi může čekat od svých občanů, jaké chování k sobě a jakou jejich spoluúčast na řešení svých problémů - když sám je vyděrač?
________________________
Nejpřirozenější role "samoživitelky" - vyděračka.
________________________