Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Tou první je, že Ústavní soud dal oběma stěžovatelům zapravdu až poté, co jim dal zapravdu Evropský soud (předtím jejich dvě odůvodněné a opodstatněné ústavní stížnosti zamítnul jako nedůvodné). Tedy : Že náš Ústavní soud je naprosto na hovno a nerozezná dokonce ani případy naprosté justiční zvůle a šikany. Nerozezná - rozuměj : Nechce rozeznat. Co taky čekat od soudců jako je Formánková z Plzně, která celou svou dosavadní praxí nenechává nikoho na pochybách, k jaké justiční oportunní spodině patří.

Tou druhou je, že Ústavní soud, byť zjevně s vrzajícími zuby, musí respektovat platná rozhodnutí ESLP jako jemu přímo nadřízeného orgánu a v dnešní době konečné odvolací instance pro celou českou justici. A že samozřejmě takový nález, resp. rozhodnutí ESLP, je důvodem k revizi celého případu - tedy přesně to, co - opakovaně,  tvrdošíjně, leč marně -  tvrdí  a za co bojuje pan Fiala od rozsudku téhož soudu ve věci svých dětí, tedy od července 2006.

A jaký z toho plyne závěr ?

Tenhle : Máme justici, kde se nikdo ničeho nedovolá, kde odvolací orgány jsou v naprosté většině úplně na hovno a jen tupě kopírují (špatná) rozhodnutí přihlouplých instancí nižších (v trestních kauzách to např. znamená, že ústavní soudce opisuje od přihlouplého praporčíka či strážmistra bez právního vzdělání, který první zahájil trestní stíhání a od kterého to všichni - státním zástupcem počínaje a soudci všech stupňů konče - opsali jako školáci domácí úkol) .  Odvolací orgány namísto řádné revize předložených případů tak došly jen k dokonalému systému vzájemného krytí provázaných podlostí a špatností, a to vše samozřejmě jak ke škodě stěžovatelů, tak především právních jistot a právní kultury v této zemi, která ještě před 70 lety nebyla vůbec špatná.

Za takového stavu se bohužel stížnost k ESLP stává nikoliv výjimkou, jak by býti měla, ale naprostou nutností ve všech věcech, kde jen trochu o něco jde. ESLP se tak stává první skutečně odvolací instancí (kterou by při řádném fungování měl být už obecný krajský soud) a může se jedině těšit na rozšíření veletoku stížností z ČR, kde justice prakticky přestala plnit svoje původní poslání - zajišťování spravedlnosti a ochranu obecných práv občanů - a plní jednu jedinou roli : Zlatého koryta pro ty, kteří se do ní dostali a kteří u koryta s bezpracným bohatstvím hodlají vydržet až do své nejdelší smrti.