Kytička sněženek

 

Nedávno - před třemi dny - jsme si připomněli 163. výročí TGM.

Na dnešek pak připadá podstatně smutnější výročí týkající se jeho syna Jana, a to z r. 1948.

V noci z 9. na 10. března 1948 byl zavražděn vyhozením z okna syn zakladatele republiky a tehdejší oblíbený ministr zahraničí Jan Masaryk.

Tvrzení, že "zemřel za záhadných či nevyjasněných okolností" je dávno překonanou mlhou, která měla zastřít fakt, že byl zavražděn.

Od počátku se o tom spekulovalo, od počátku si většina národa myslela, že zemřel násilnou smrtí, a také - kdo mu ji přivodil, kdo hlavně mohl mít zájem na tom, aby oblíbený a respektovaný syn zakladatele státu, který byl svým přirozeným přesvědčením hlubokým demokratem, a tudíž i antikomunistou, zmizel ze scény právě v době, kdy nový komunistický režim nabíral dech k novému rozmachu po násilném uchopení moci.

Jeho vraždu nový režim samozřejmě nehodlal vůbec řešit, co by se zabýval takovou banalitou jakou je jeden zavražděný, na jeho další cestě jich měly být ještě desetitisíce, takže - pro jedno kvítí přece slunce nesvítí, že?

A tak tehdejší SNB, který měl vraždu vyšetřit, se omezil na to, že na místo činu nikoho nepustil, zahladil stopy a prohlásil, že se jednalo o sebevraždu - aniž pro to měl sebemenší důkazy.

Lékaři, který přišel mrtvolu ohledat, byla předložena hotová zpráva o jeho smrti - s tím, ať si dobře rozmyslí, kdyby ji náhodou nechtěl podepsat.

A tím také vyšetřování skončilo - ZAPOMEŇTE!

Národ na svého oblíbeného ministra zahraničí ale nezapomněl. Poprvé se k této vraždě vrátil v r. 1968, kdy pochybnosti hraničící s jistotou začaly vyplouvat na povrch. Jenže to bylo tak krátké období, že než se úřední aparát rozjel, už mu to bylo znovu znemožněno.

Tehdy - po 20 letech - se ještě leccos vyšetřit dalo, pokud by se ovšem chtělo. A pokud by vyšetřovatel měl přístup všude tam, kam by ho potřeboval.

Po roce 1989 trvalo celých 12 let, než se aparát rozjel znovu a kdosi nařídil okolnosti smrti Jana Masaryka vyšetřit. Díky tomu dnes máme alespoň úředně potvrzenou verzi - a to ve zprávě MěstSZ z r. 2002 - že se skutečně jednalo o vraždu, což bylo dovozeno kriminalistickým ústavem mimo jiné i z polohy mrtvoly, která - pokud by vyskočila z okna sama - pak by nikdy nemohla dopadnout do polohy, ve které byla nalezena.

Neobjasněno zůstalo tedy pouze, zda Masaryk při vyhození z okna ještě žil, nebo zda byl vyhozen už mrtvý - vzhledem k výkalům na okenní římse je ale pravděpodobnější ta první verze - a můžeme se jen domýšlet, jakou hrůzu asi prožíval, když hleděl tváří v tvář nelítostným vrahům, kteří ho vyhazovali z okna.

Kdo byli ti vrahové rovněž zůstalo oficiálně neobjasněno, přesto stopy už tehdy vedly do SSSR a bude jistě zajímavé prostudovat archívy ruské NKVD, až budou (budou-li) zveřejněny, kde bychom o tom měli najít všechny podrobnosti, včetně rozkazu k vraždě a jmen vrahů. Dnes už většina z nich jistojistě nežije, takže světské spravedlnosti unikli - pokud nebyli smeteni krutým systémem, který sami pomáhali budovat. 

Smrt Jana Masaryka se tak stala mementem pro celý národ - a poselstvím o krutosti nastupujícího komunistického režimu, který se skutečně nehodlal s nikým mazlit - ani s nepřáteli skutečnými, ani s domnělými, ani s vlastními lidmi, pokud nějakým způsobem zkřížili plány ještě mocnějších.

U ucha mrtvého Jana Masaryka ležela v rakvi kytička sněženek. Prý měla zakrýt ránu na hlavě, kterou mu vrazi způsobili.

Pravdu ale nezakryla, neboť ta vždycky nakonec na povrch vyplave.

Jen to někdy může dost dlouho trvat.

____________________________

snenky

Sněženky - jemný kvítek brzkého jara -

 

Jan_Masaryk_s_kytikou_snenek

měly v r. 1948 plnit i maskovací roli. Kdopak je tam dal?

____________________________

____________________________

Vražda Jana Masaryka v roce 1948 proběhla v režii Moskvy. Přináším svědectví MUDr. Josefa Teplého, který ohledal a provedl pitvu. Oficiální zpráva komunistů o pitvě zněla poněkud jinak. Pitevní zprávu dr. Teplého z archivu dr. Jana Papánka jsem zveřejnil 30.9.2012. Do dnešní doby je stále „tabu“ pro média, která stále připouštějí, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu… „Chudáci, asi něco viděli. Z nich už svědci nebudou, až bude tento hanebný zločin souzen národem. Nevěřím, že bych se toho dožil i já. Proto chci, abyste o tom věděli. JS

________________________

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.