VideoarchivComplexis lemplosis armaris iustitatae
- Details
- Created: Monday, 08 September 2014 00:00
- Written by Ing. Jiří Fiala+redakce
- Hits: 1389
Existují u nás zvláštní skupiny obyvatelstva, vyžadující zvláštní ochrany.
Budete se divit, milí čtenáři, ale nejde tentokráte ani o Cikány, ani o matky s dětmi, ani o seniory v domovech důchodců, ani o tělesně či duševně postižené - i když, kdo ví?! Dost možná, že přec - ač jejich postižení nebylo dosud pokryto žádnou oficiální diagnozou 
.
Diagnoza - byla-li by stanovena - by se totiž asi jmenovala: complexis lemplosis armaris iustitatae - aneb komplex lemplů justičních a v ozbrojených sborech.
Copak, o komplexy v této zemi není nouze - a je to nakonec i jen soukromá, psycho-somatická záležitost postižených - pokud ovšem - jako v tomto případě - se neprojevuje - a to velmi nebezpečně - stupňovanou agresivitou vůči okolní společnosti, a to zejména právě vůči oněm "zvláštním skupinám obyvatelstva", jež pak logicky následně vyžadují "zvláštní ochrany", nemají-li se stávat terčem nekonečných útoků právě výše popsaných "postižených", jež pak oběti přivádějí do těžko řešitelných osobních situací a dilemat.
A - jak známo - zoufalým lidem často nezbývá než se uchylovat k zoufalým činům
.
Mám teď na mysli posledně popsaný případ pana Šafránka, který znovu - a zjevně zcela nedůvodně - stanul před trestním soudem v Chrudimi.
Ten ho - kupodivu - a raději hned - zprostil a rychle zastavil trestní stíhání, než by se šokovaná veřejnost mohla nadobro probrat. Ale: Jak se tam vůbec dostal? A - proč?
Nemůže totiž výše popsané - uniformované i neuniformované - lemply rozdráždit a naštvat nic jiného více nežli když je - zjevně zpackané či zcela vykonstruované trestní stíhání - a těch je dnes velmi hrubým odhadem 90% - zastaveno nebo skončí zprošťujícím rozsudkem - nota bene, když dotyčného museli - byť zcela výjimečně (většina případů se totiž ututlá a zmaskuje jako "řádně a spravedlivě odsouzené") PROPUSTIT po již odsezené části trestu (natož pak po trestu celém), anebo - bože chraň - ODŠKODNIT!
Vidíte, a já blbec jsem si kdysi ještě myslel - tedy po prvním zprošťujícím rozsudku - že se ty hovada aspoň zastydí a dají mi na čas pokoj, jak bych aspoň na jejich místě udělal já sám.
Jenže - právě že předpoklad "podle sebe soudím tebe" - je tady zcela mimo, neboť do "myšlení" těchto ujetých psychopatů se normálně rozvinutý zdravý člověk těžko může kdy vcítit, byť by se o to - po létech četných zkušeností - sebevíce snažil. 
Červený hadr na býka je právě jen tím pověstným hadrem ve srovnání se vztekem, který v uniformovaném primitivovi vyvolá poznání, že nejen že ho obžalovaný "doběhl a zesměšnil" tím, že prokázal svou nevinu, ale - zboř se světe - on za to ten všivák ještě dostal PRACHY!!
A jestli něco primitiv nesnese, tak je to ponížení, a to ponížení dvojnásobné - tedy jak morální a profesní, tak ještě i finanční.
Protože jestli podle něčeho spolehlivě primitiva poznáte, tak především podle obdivu k mamonu a závislosti na něm, resp. na materiálních požitcích všeho druhu a všech rozměrů, tedy především na penězích - vždyť přece kvůli ničemu jinému 99% z nich k policii - či justici - by ani nikdy nebylo šlo a bez nadstandardních výhod a celoživotní beztrestnosti by tam nikdo z nich nebyl ani týden. 
Vzhledem ke svým osobním zkušenostem, o kterých jsem se časem přesvědčil, že nejsou jen mé osobní, ale obecně - všech, co mají tzv. u justice "vroubek" - a vroubek mají hlavně zprošťujícími rozsudky či zastavenými trestními stíháními - je zcela na místě ustanovit a přesně definovat právě ony zvláštní skupiny obyvatelstva, vyžadující zvláštní ochrany, a to především před zvůlí státních orgánů samotných.
Připomeňme, že již v r. 2006 mělo naše sdružení ve svém programu reformy justice návrh, aby sdělení obvinění z jakéhokoliv trestného činu (nota bene takových trestných činů, které je možno snadno zmanipulovat, jako např. pomluva, pohrdání soudem, útok na státní orgán, útok na veřejného činitele, ale i mnohé další) bylo - u těch, kteří mají za sebou alespoň jeden zprošťující rozsudek, natož pak z podobných trestných činů, jak výše uvedeno - možné jedině po souhlasu celého trestního senátu minimálně krajského soudu a po více jak dvou zprošťujících rozsudcích jen se souhlasem senátu dovolacího - tedy Nejvyššího - soudu v Brně.
Ve zvlášť vybraných případech - a přiznám se, že kromě svého nevím o dalším - kde počet zprošťujících rozsudků přesahuje 5 a více - že je pak nutno k zahájení jakéhokoliv trestního stíhání souhlasu presidenta republiky.
Komu to snad připadá přemrštěné, tak nechť ať si uvědomí, že k zahájení trestního stíhání soudce je souhlasu presidenta republiky třeba automaticky, a při vědomí, jací soudci dnes často soudí - což právě účastníci mých kauz měli možnost naživo posoudit, včetně kulturního a mravního rozdílu mezi obžalovaným a soudcem, který ho má soudit - to už mnohým bude připadat "přemrštěné" daleko méně, zejména pak těm, kteří mají přehled o aktuálním stavu justice a jejím personálním obsazení.
A každý nechť si pak dosadí, kolik by státní pokladna nutně musela ušetřit peněz, i jiných prostředků - zejména lidských - pokud by tato opatření byla - již tehdy - zavedena.
Ve světle bezuzdného řádění psychopata Blázny (a dalších, jemu podobných) na stovkách bezbranných obětí jen za posledních 10 let se tento návrh stává mementem a číslo postižených výhružnou kombinací, spirálou smrti a dokladem rozkladu justice současně.
Spirálou, jíž se dalo - a dá - předejít.
Pan Šafránek o tom ví své...
___________________