VideoarchivEPITAF
- Details
- Created: Wednesday, 09 September 2015 18:17
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 3764
Máme skvělého prezidenta.
Sice se za celý svůj život nedokázal zorientovat v základních reáliích země, které má spoluvládnout, a vzdor tomu označuje za hlupáky všechny kromě sebe – ale za to prý má čas – a myšlenky a chuť – o dovolené skládat si vlastní epitaf.
Asi uhranut věčností slov, která ve svých pouhých 24-ti letech složil prostějovský rodák Jiří Wolker, si náš dinosaurus říká : Když se takový holobrádek vzmohl na takový skvost, co pak musím složit já, moudrost všech moudrostí, vzor vší inteligence a jasnozřivosti, když mne navíc podpírá nejen moje mnohem delší životní zkušenost, ale často i všichni kolem mne, a ještě mají problémy mne udržet vstoje…
A tak – zazářil : Prý dokázal k smrti rozčílit všechny blbce ve svém dosahu.
Pan prezident je – bohužel, jako obvykle – dosti mimo realitu.
A – jako obvykle – si značně fandí, resp. Sám sebe vidí tak, jak by se vidět chtěl nebo být viděn by chtěl – bohužel však všichni ostatní ho vidí dnes již úplně jinak.
Jednak ti, kteří se jím – obvykle zcela nedobrovolně a obvykle po jeho dosti slaboduchých útocích – přeci jen ještě zabývají, nejsou – na rozdíl od něj – žádní hlupáci, jednak bych ani neřekl, že je rozčílil, spíše jen s úžasem kroutí hlavou nad tím, jak je možné takovou ubohost mít v čele státu (viz například stupidní útok na symbol českého demokratického novinářství Ferdinanda Peroutku) a nebýt toho, že tyto slaboduché bláboly jsou šířeny právě z místa ve státě nejvyššího, asi by je nikdo nezaznamenal, neboť výroky senilních opilců je obvykle pro každého rozumného člověka ztrátou času se zabývat, natož je nějak pitvat.
Současný pan prezident je zcela jistě a především názornou ukázkou toho, že i jinak úspěšné společenské zřízení, jakým je demokracie, může citelně selhat v případě společnosti dlouhodobě degenerované dlouhým působením totalitních režimů, kde se z nemalého procenta jedinců stala nesvéprávná a snadno manipulovatelná masa tupců bez vlastního názoru, vlastní odpovědnosti a zejména vlastních postojů ke všem důležitým problémům společnosti, ať už historickým, či současným.
Je to současně i důkaz toho, že demokracie může být úspěšná jenom tam, kde se skládá z úspěšných a samostatných jedinců - všude jinde bude vítězem jen nejtypičtější obraz většiny.
A že se pak z obrazu stane trapná karikatura, to už je bohužel zákonitostí společenského vývoje.
Abychom ušetřili panu prezidentovi celou příští dovolenou – a mohl ji věnovat něčemu užitečnějšímu, třeba studiu toho, co je zač Fond ohrožující děti a jeho bývalá vedoucí Marie Vodičková, tedy celý rozsah této zločinecké organizace kšeftující s dětmi ve velkém a v mezinárodním měřítku - dovolujeme si navrhnout znění příštího epitafu na hrob pana prezidenta – a věříme, že podstatu věci vystihne daleko přesněji :
ZDE LEŽÍ PREZIDENT, CO O DOVOLENÉ – MÍSTO ZÁKONŮ – SKLÁDAL EPITAF.
ABY SE TAK STAL ZTĚLESNĚNÍM VŠECH ČESKÝCH DUTÝCH HLAV.
Autorský honorář, kterého se velkoryse vzdáváme, může pan Zeman věnovat na ten svůj fond k zalepení děr ve státním rozpočtu, jež tam nadělali jeho kámoši, jeho straničtí kolegové, předchůdci i následníci – a také – a bezesporu – on sám, tím, jak tuhle zemi vedl a koho do jejího čela stavěl, pokud o tom měl možnost rozhodovat.