Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Ovcím se musí pokrok ukázat,

Details

Created: Friday, 29 August 2014 00:00

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1563

samy by ho nedosáhly ani za stovky let.

Bééé, bečely by i nadále ovce, tiše se nechaly stříhat i požírat vlky - hlavně že večer by měly i v zimě vždy plný žlab...

Příklad faktického - a velmi tichého -  zrušení § 213 - o trestnosti tzv. "zanedbání vyživovací povinnosti" je názornou ukázkou toho,

a) proč má smysl být v EU, a to vzdor všem jejím slabostem a často dementní byrokracii, vnesené tam levicovými úchyly všeho druhu

b) proč si ovce nemohou vládnout samy, resp. proč demokracie je vždy jen taková, jaká je většina občanů země, které se to týká.

Jako názorný příklad by nám mohla posloužit poválečná denacifikace Německa, resp. jeho tří západních zón.

Jistě že okupační správa tam měla - a chtěla - zavést demokracii, současně si ale uvědomovala, že skutečně vyspělá fungující demokracie je jen pro skutečně vyspělé a samostatně fungující, zodpovědné a myslící občany - a ti v Německu buďto nebyli vůbec, nebo se teprve vraceli z emigrace.

Když by jim byla ponechána úplná volnost, vrátili by se k tomu, co jedině znali - k fašismu. Vždyť to přece bylo tak pohodlné! Stačilo se jen k něčemu přidat, občas si zařvat na schůzích a srazech - a ještě za to málo byli všichni účastníci všestranně ujišťováni, že právě oni jsou těmi nadlidmi, co jim patří - a bude patřit - celá Evropa, ve které pak už pro méněcenné rasy nebude místa. 

Proto tamní okupační správa nejprve učila Němce respektu k druhým, k odpovědnosti za sebe sama - a to po všech stránkách, včetně té hospodářské. A pak jim řekla: Můžete volit koho chcete - to je demokracie - ale fašisty ne, protože ti útočí na ostatní a ohrožují je.

A tuto ideologii postavila mimo zákon. Důsledně a doslova.

To se u nás po tvz. sametu nikdy, bohužel, nestalo, už proto, že země nebyla spravována vyspělejšími cizinci, ale domácím - dnes už víme - že póvlem, který z velké většiny sám vězel v komunismu až po uši - a nic jiného si ani nedokázal představit.

Případ současné ombudsmanky a jejího trockistického manžela je, myslím, nad jiné výmluvný.

A nebyl a není vůbec ojedinělým.

Rodina je základ státu, to věděli i bolševici. Proto se ji tak sveřepě snažili rozbít - a západní, přitroublý feminismus v tom plnil a plní roli velmi užitečného idiota, jenž se těm, kdož chtějí stát  - a zejména národ - oslabit a rozvrátit - velmi hodí.

Komunistická rodina - to byla - připomeňme si to:

Nejprve bolševické idee o společných manželkách, pak, když to narazilo na přirozený odpor obou pohlaví - neboť ženám chyběla jistota rodinného zázemí, muži pak chtěli vidět vyrůstat   s v o j e   děti, a ne blíže neurčené potomky kohokoliv - prostě to narazilo na podstatu lidské přirozenosti, odlišující člověka od zvířat.

Totální zaměstnatost žen (potřebujeme je přece ve výrobě), noční směny, často stálý stánek sexuálních radovánek, následné rozvody, pak už jen rozchody - fatální selhání rodiny a jejích členů, které ale - vzdor dřívějšku - nedocházelo veřejného odsouzení či pobouření, ale naopak, státní podpory.

A tak se z ní časem dvou generací stala norma.

Norma zvrhlosti, nezodpovědnosti, slabosti, zbabělosti a okamžitého prospěchu.

_

"Pojď, miláčku, zkusíme spolu jen tak žít - a když zjistíme, že to byl omyl, tak se prostě rozejdeme..."

"Hm, a co pak budeme dělat s těmi omyly...?", ptá se družka.

_

Ano - s omyly bylo třeba "něco" dělat, především je živit.

A protože muž k nim často žádnou vazbu necítil - taky bůhví, čí vlastně ty omyly byly, že?! - a až do objevu DNA se to dalo jen těžko zjistit - no, tak - aspoň z něj vyrazíme prachy!

Když pak tuto ubohou, přihlouplou a oplzlou rodinnou "ideologii" svěřili po Velkém sametovém Listopadu ódéesáčtí "borci" přihlouplým feministickým husičkám už zcela bez jakékoliv kontroly, ty z nich vyrobily nástroj vydírání, za který by se nemusela stydět ani sicilská Camorra. A ani ta by si své živitele a plátce nenechala nikdy totálně zruinovat, protože by dobře věděla, že pak by neměl kdo už na ni platit...

Proto dvěstětřináctka, a proto byla dotažena až ke zvrhlé "dokonalosti" teprve po tzv. pádu komunismu. Lidská blbost, zrůdnost, malost, závist - slavily taková vítězství, o jakých se uličním výborům po Únoru ani nesnilo.

Dotažena k dokonalosti po pádu komunismu.... rozuměj: Toho prvního.

Pád toho druhého je úkolem naší generace.

_______________________________________