VideoarchivOčista rodových kořenů a smysl národní existence
- Details
- Created: Sunday, 17 August 2014 00:00
- Written by Dr. Josef Staněk + red.
- Hits: 1459
K poklidu nedělního odpoledne přinášíme filosoficko - křesťanské zamyšlení Dr. Josefa Staňka, které doporučujeme pozornosti našich čtenářů.
Za odvahu proniknutí pro mnohé možná těžkým textem budou bohatě odměněni poznáním historických souvislostí vlastní rodiny i celého národa a smyslu jeho bytí.
Úvahu považujeme za výstižnou, cennou, v mnoha ohledech novou a zejména přesně pojmenovávající současný společenský neúspěch v postavení českého národa na jevišti evropských dějin.
______________
Očišťování rodových a národních kořenů.
První dospěli fyzikové k překvapivému poznání, že „všechny atomy ve vesmíru o sobě vědí“. Po nich i biologové nalezli, že všechny rostliny a živočichové v přírodě se „nějak“ vnímají a komunikují skrze impulsy, nezjistitelné hmotnými přístroji. Naposledy i lékaři na základě pozorování došli k závěru, že buňky všech živých organizmů, včetně lidského těla, spolu také „nějak“ komunikují. A to ne jen prostřednictvím neuro-humorálních řídících mechanizmů. Konec konců čínská medicína se při léčení lidí a zvířat již tisíciletí opírá o snahu o odstraňování poruch proudění přístroji zatím neměřitelné energie čchi. Na rozdíl od evropské medicíny rozpoznala, že neinfekční nemoc není náhoda. Tři tisíce let vykládá vznik orgánové nemoci u člověka tak, že tato vzniká, když porucha proudění energií trvá u jednotlivce dlouho. To se následně manifestuje orgánovou slabostí, která si již typ rozvrácení funkce orgánu přivolá. Čínský lékař proto léčí hlavně v době prvních projevů orgánové slabosti, a to tak, že se snaží zjištěné poruchy proudění „energií“ čchi odstranit. Když se mu to povede, následuje spontánní vyléčení začínající nebo už i probíhající nemoci.
V současné době je již všeobecné úsilí masy lidí o rozvoj duchovního rozměru života. Dosavadní konzumní pojetí vlastní existence přestalo vyspělejší lidi uspokojovat. Nastoupilo se směrem k objevování a vnímání dalších rozměrů reálného světa. Objevila se tedy dosud neviděná spojení i toky dosud neregistrovaných energií, i duchovních. (Nehmotných vibrací.) Intuitivní citlivci odpozorovali a sdělili poznání chtivým, že současné duševní a tělesné potíže mnohých velmi často souvisí s dávnými ději mezi jejich předky a příbuznými. Před dychtícími po porozumění životu se překvapivě vynořil takový obraz světa, ze kterého vyplývá, že se prohřešky živých i mrtvých předků skutečně přenáší na potomky. (Bible říká, že těžké zločiny Bůh „trestá“ do 4. kolene.)
Současným zcitlivěním vnímání jednotlivců se vlastně přišlo na jev, že všichni jsme se svými pokrevními příbuznými „jaksi“ spojeni. A toto spojení může mít za následek současné „nevysvětlitelně“ vznikající nemoci duše nebo těla! Někomu by se ale mohlo zdát nespravedlivé, že by měl trpět za předky, které ani nezná. Jenže duše do příbuznosti přiděluje Bůh, neboli Prozřetelnost sama. A vždy z hlediska lásky ke každému, tedy podle měřítek nevázaných na čas. A tyto okolnosti jsou pro na čas vázaný hmotný rozum nepochopitelné. Proto se reálně děje, že v důsledku minulého zatížení někoho z vlastního rodu se my, v současnosti žijící, nemůžeme zbavit prožívaných duševních nebo tělesných potíží!
Postupným proniknutím poznání i těchto rozumu nepochopitelných procesů se vynořilo úsilí mnohých, nazvané „očišťovaní rodových kořenů“. Jeho podstatou je vyhledávání vlastních předků, kteří něco výrazně nedobrého spáchali, ukončili život sebevraždou, zešíleli nebo „nešťastně“ zahynuli. Jejich duše proto nutně přežívá v temné astrální (záhrobní) dimenzi a trpí. (Katolicky v očistci, pekle.) A odsud pro racionalitou zatížené záhadným „telepatickým“ vyzařováním zatěžuje i žijící i teprve se narodivší potomky.
Protože jde o pokrevní příbuznost, domnívám se, že „anténou“ pro příjem narušeného vysílání takových duší z nehmotné dimenze stvoření je naše částečně společná DNA. Ve stavu rozšířeného vědomí, tedy při odpoutání ducha od těla, bylo odpozorováno, že takovým předkům lze pomoci!! Odpuštěním, vysíláním lásky a pocitu sounáležitosti k nim, modlitbou k Podstatě světa za ně, půstem v jejich prospěch, duchovní poutí a úsilím, i odsloužením bohoslužeb. Takto cíleným soucitným telepatickým působením lze pomoci duším provinivších se předků.
Podle zákona relativity (i v duchovní rovině) tím nakonec takto konající pomáhá i sobě a svým dětem. (Ježíš: jakou měrou měříš, takovou Ti bude Podstatou světa měřeno!) Rodová karmická zátěž zmizí. Obnovená rovnováha duše zbaví následně vlastní tělo i těla potomků zdravotních potíží. Dostaví se „zázrak“. (Pro „dialektiky“ léčebný „placebo efekt“.)
Procesy samouzdravování jednotlivců jsou silně individuální a ve své mnohosti nejsou popsatelné. Je na odpovědnosti každého, aby se staral. Jde však také o větší a společnou věc!
Jako jsou zatíženi rodovou karmou jednotlivci, tak jsou zatíženy i národy jako celek! Včetně českého! Neboť také neplní své osobité, Stvořitelem mu dané a okolnostem přiměřená předurčení, vlastně učební úkol. Převážně toto nenaplňování smyslu bytí národa má vždy za následek společenské kalamity všech odstínů. I současná všeobecná národní kocovina je důsledkem na povrch vystoupivšího nenaplňování českého národního předurčení. Zapříčinil ji polistopadový upadlý společenský a kulturní život, který se vynořil jako důsledek pokřiveného výkladu svobody, práv jednotlivce a demokracie vědomostní a mocenskou elitou státu!
Ovšem bez současného duchovního úpadku národa by si to elity nikdy nemohly dovolit! Jestliže má dojít k opravě stavu veřejného života, je nutné si uvědomit právě tuto příčinu! Kořenem potíží a všeobecného společenského a kulturního rozkladu není nějaká strana a zahraniční negativní působení!
Příčinou současného stavu veřejného života je hlavní masou národa nerozpoznaný a tím nenaplňovaný úděl neboli úkol Prozřetelnosti!!
Naposledy se takovou „zbytečností“ a dle ateistů „pověrou“ zabývali úspěšně Karel IV., neúspěšně Josef Pekař (O smyslu českých dějin) a T.G.Masaryk (Česká otázka.)
Marně byste stín tohoto tématu hledali ve spisech či projevech všech současných politiků a vůdců národa včetně v zahraničí ceněného V.Havla.
Samozřejmě vzniká otázka, proč smysl bytí českého národa uprostřed Evropy nebyl po nástupu nové éry mocenskou a vědomostní elitou hledán a nalezen? A národem v programech elit a stran postrádán.
Podle mne proto, že českou vzdělanostní elitu ovládli ateisté, a proto nebyly a nejsou správně vyloženy celé předchozí dějinné procesy! (I lidstva.) Neboli není z našich a světových dějin správně abstrahováno poučení k nastavení správného chodu života států a národů. Příčina je nasnadě: pro ateisty přece takové duchovní zákony neexistují!
Proto nebyly a nejsou jimi hledány a rozpoznávány.
Lidově se nadčasovým dějinným zákonům říká „boží mlýny“. V důsledku jejich všeobecného nehledání nemohl být nalezen a nověji definován ani smysl existence českého národa! Dějiny českého národa jsou tak na zakázku momentálně vládnoucích neustále deformovány zaměstnanci vládců a dárci grantů. A tak ne Pravda Boží, neboli objektivní, ale peníze a tlak moci to byl a je, kdo řídí ústa a spisy zaměstnanců graduovaných za výklad historie! Protože se každých 20 let mění zaměstnavatelé historiků, nemůže se pak nikdo divit, že se „mění“ také české dějiny!
Jenže tento stav nepoučení se z minulosti má za následek současný a rozvinující se společenský debakl.
Ten se samočinně nastoluje vadným žitím až absencí vnímání individuálních a společenských duchovních zákonů stvoření rozhodující masou česky mluvící populace. Přitom je lhostejno, zda na takové zákony současní absolventi „škol“ všeho typu věří či nikoliv. Již dávno se měla česká vzdělanostní a mocenská elita tyto duchovní zákony z dějin naučit!! A jejich hrubé rysy prostřednictvím škol a médií vštípit rozhodující mase lidí!
Elita, zachvácená materialismem, toho bohužel není schopna.
Moc ve státě i „vědě“ se dostala do zajetí temných duchů neboli vládců peněz. Přes překážku zkažených „horních deseti tisíc“ měly však již české střední třídy rozpoznat příčinu úpadku.
Měly si uvědomit, že právě hledání a prohlubování poznání zákonů stvoření (Božích), regulujících mezilidské i vztahy mezi vším živým obecně, je smyslem a jediným odůvodněním existence jednotlivce i národů.
Co si myslet o lidech, považujících se za vzdělance, kteří si myslí, že smyslem přetrvání a bytí Čechů uprostřed Evropy je dorozumívání se češtinou? Střední vrstvy tohoto národa si již dávno měly položit otázku, proč o smyslu bytí českého národa od doby Masaryka nemluví média a vzdělanostní elita?
Protože elita i střední vrstvy jsou myšlení o něčem jiném než openězích neschopny.
Jejich příslušníci jsou tak v zajetí materialistického způsobu myšlení, že nadčasového pohledu na život nejsou vůbec schopni. Čtenář si již měl povšimnout, jaké otázky jsou v naučných a historických pořadech TV a médií, kam jsou zvány údajné duchovní špičky národa, přísně zapovězeny! Nikdy je údajným vědomostním špičkám její redaktoři nepokládají. Naposledy tento tichý pokyn v Hyde Parku neprozřetelně porušil redaktor a umožnil se exprezidentu akademie věd profesoru Zahradníkovi dehonestovat. (Nemožností odpovědi.)
Vždyť přece klíčovými otázkami každého člověka jsou ty, které ho napadnou, jak přijde k vědomí na tomto světě. Právě položením si otázek a hledáním odpovědí na ně se neživočišný člověk kvalitativně liší od zvířat. Živočichové si je nekladou.
Normální člověk se přece ptá po tom,
- Jaký je smysl (cíl) jeho života, tedy každého přemýšlejícího člověka?
- Co pro něj znamená, že je příslušníkem právě svého národa?
- Jaký je vůbec smysl existence státních a národních celků a civilizací?
- Jaký je ostatně smysl vzniku světa kolem a vesmíru?
Kdo si tyto otázky nepoloží, není vlastně člověkem a národní komunita bez tohoto ptaní plnohodnotným národem. V nich přece jasně jde o hledání objektivní (Stvořitelovy) pravdy o člověku i národech. Jenže jak si čtenář mohl již všimnout, v TV debatách a médiích se diskutuje o tom, zda vůbec něco jako objektivní, spravedlivé, pokrokové existuje. Zda tedy vůbec objektivní dějiny existují, protože prý je píší vítězové. Ano, pro ateisty, neboli stoupence „vědeckého světového názoru“, objektivní a spravedlivé nemůže existovat.
Neznajícím východisko a vyústění, tedy alfu a omegu, chybí onen Archimédův pevný bod, který je nutný k pohnutí zeměkoulí a vůbec čímkoliv.
Bez Boha neboli Světla není poznání, jen lidské německy „plaudern“.
Jen osvícení „Světlem“ (Bohem) poznali, že objektivní nejen existuje, ale je to vyzařování vůle Podstaty světa. Křesťanskou terminologií vyzařování „Ducha svatého“. Že objektivně spravedlivé existuje a je to ono konání Bohem od člověka očekávané! Tedy jiné, než je myšleno lidmi žijícími egocentrický ateizmus, pro které je objektivně správné a spravedlivé to, co jim někdo teď a tady zaplatí penězi nebo hodnostmi. Nebo nadiktuje silou! Podle toho současný ateistický výklad evropských a českých dějin vypadá. Vždyť ani zakladatel současného stavu věcí společenských u nás Václav Havel o smyslu bytí člověka nic nenapsal, o smyslu bytí českého národa v Evropě rovněž ne. Psal a mluvil o lidských právech bez povinností, o svobodě bez hranic, o spravedlnosti a právu, vzniklém hlasováním (koupených) poslanců. A důsledek pozorujeme. Ale při sledování amerických filmů v TV se ani nedivím, že v USA je přesto vnímán jako „velký myslitel u moci“. Ale také se nedivím, že to, co u nás po Listopadu zvítězilo, rozhodně nebyla „pravda a láska“.
Protože chci popsat deformace našich dějin, jsem povinen sám nejprve stručně odpovědět na výše uvedené otázky.
- Smyslem bytí člověka je přiblížení se jeho tělo přežívajícího ducha (vědomí) skrze poznání zákonů stvoření Bohu neboli Světlu.
- Být příslušníkem národa znamená pochopit smysl jeho bytí - a uplatnit jej v rámci svých možností jako úkol boží v této inkarnaci.
- Národní celky mají svou atmosférou usnadňovat postup poznání Boha jednotlivým svým příslušníkům, neboť člověk je inkarnován Bohem tam, kde bude pro něj život nejpřínosnější z hlediska věčnosti.
- Svět a vesmír existuje z lásky Podstaty světa k člověku. Byt vytvořen proto, aby lidským duchům bylo umožněno přiblížení se Bohu neboli Dokonalosti.
A nyní k smyslu bytí českého národa.
Viditelně jej vyjádřil, jak to také odcítili osvícení, svým životem kníže svatý Václav.
Je to:
Úsilí o přiblížení Pravdě nerozcházením se slov a činů! A odporem k válce a násilnému vládnutí!
Kníže Václav (a jeho babička Ludmila), byl „nakažen“ touto vibrací od Konstantina a Metoděje. Ve své době, době všeobecné zhovadilosti tehdejší jakoby křesťanské šlechty, proslul mezi tehdejší říšskou šlechtou právě opravdovostí. Snahou o život podle evangelií a nerozcházením se vlastních slov a činů.
Toto pochopil stavy rozšířeného vědomí osvícený císař Karel IV. a vyzdvihl jej a učinil symbolem věčného vládce zemí Koruny české! Zakotvil získaný vhled do ustanovení o zacházení a uctívání české královské koruny. I sám Karel IV o totéž usiloval. Ale poněkud „obratně“, „diplomaticky“, hledáním hladkostí. Dynamicky v určitých mezích. Proto se mu diplomatické odklony od výše uvedených principů vymstily. (Na vyspělé jsou kladeny větší nároky.) Jeho potomci byli neplodní a rod vymřel.
Od základní duchovní vibrace duchovního vedení národa je tedy odvozeno to, že kdo se cítí a skutečně vnitřně je Čechem, touží po poznání!
(Papež Aeneáš Silvius již v 15 století o Čechách říkal, že jsou „duchovních novot chtiví“.)
Od této základní duchovní vibrace národa je každý Čech „alergický“ na rozcházení slov a činů! U kohokoliv, u funkcionářů státu a církve zejména!
A je konstitučně protiválečný a protinásilnický!
TO jsou specifické české duchovní vibrace, od nichž je nutné odvozovat chápání a hodnocení klíčových událostí českých dějin i učební úkol každého rodilého „poddaného“ české královské koruny. Z tohoto zorného úhlu můžeme pak vyhodnotit a vzít poučení z dějin a odhalit manipulující deformace mocných.
Popsal jsem je v knize „Falsifikace a falsifikátoři českých dějin“ a také v mnoha článcích, zachycených souhrnně v knize „Myšlenky z popela Phoenixe“. (Agape Brno.)
Když na výše uvedené duchovní vibrace budeme myslet při sledování pořadů TV jako Historie. cs, nebo pěkně zpracované knižní a rozhlasové „Toulky českou minulostí“, ucítíme brzy vnitřně, jak nás duchem prostoupené chápání historie pozvedá na vyšší úroveň.
Přestaneme toužit po cizích spotřebních úrovních a začneme být Bohu vděční, že jsme se narodili a žijeme právě tady, v zemích Koruny české.
(Pokračování příště článkem Největší chyby výkladu českých dějin.)
Josef Staněk
______________