VideoarchivPřehmaty za 76 milionů? A kolik stály naschvály?
- Details
- Created: Tuesday, 08 July 2014 00:00
- Written by redakce K 213
- Hits: 711
Pro správné pochopení zprávy z mainstreamu bude běžný občan brzy potřebovat naučný slovník, popřípadě tlumočníka.
Zvláště pokud bude mainstream v rukou estébáka Babiše.
_______________
Zde velmi názorný příklad - ba snad bychom názornější ani nenašli:
________________
Obětem justičních přehmatů stát vyplatil 76 milionů za rok
Dobře, přehmaty stály 76 milionů. Tedy jen na vyplaceném odškodném.
Kolik stály na platech soudců, policistů, státních zástupců, kolik na provozních nákladech soudů, kolik na provozu ministerstva nespravedlnosti, které než by vyplatilo i pětistovku odškodného, o němž nemůže být nejmenšího sporu, raději zapírá, lže, čeká na propadnutí lhůt, na neustojení důkazního břemene - a posílá svoje lidi i 10x k soudům, vede o tom spisy, zápisy, ty lidi platí, atd.?!
Udržování psychopatů v soudcovských funkcích, kteří je pak zneužívají k terorizování svých skutečných či jen domnělých nepřátel, vydávání ničím nepodložených zatykačů, bezdůvodné věznění lidí ve vazbách, asi sotva bude jen "přehmat" - pokud ovšem nepřipustíme, že současná justice je jedním velkým přehmatem.
To je totiž naschvál a zneužití pravomoci.
Tím se také liší naše justice od justičních soustav vyspělých právních států, protože tam se za přehmaty vydávají skutečně jenom omyly a ty při mravní vyspělosti a letité erudici většiny složek justičního aparátu jsou dosti výjimečné.
Úmyslné zneužívání pravomocí by tam vedlo k odvolání nejen těch, kteří se toho cíleně dopouštějí, ale také jejich nadřízených, kteří je do funkcí uvedli, natož pak vědomě kryli.
Po zkušenostech z Městského soudu v Praze a masové organizace zneužívání pravomoci na Míčánkách i jinde lze odhadnout, že při aplikaci těchto měřítek by takto potrestaných lidí byly nejméně desítky včetně nejvyšších funkcionářů příslušných soudů.
Vyčíslení škod pocházející z prokazatelné, leč nikdy nevyšetřované, natož pak potrestané trestné činnosti soudců, státních zástupců a policajtů by se nutně muselo pohybovat v násobcích těchto čísel, uváděných jako výplata odškodného za "justiční omyly". Tedy ve stovkách milionů korun minimálně, nemluvě o obrovských škodách morálně-mravních a na důvěře občanů ve stát, protože jestliže ten je ztělesňován bandou mfaiánů, jíž je vše tolerováno, proč by občan měl být slušným a zákona dbalým? Jedině na základě vlastního uvážení a vlastní mravní síly, jinak ho k tomu nejen nic nenutí, ale ani nemotivuje.
Jako mainstreamový výsměch realitě je nutno brát hned první ocitovatelnou větu článku:
"Ještě v roce 2010 bylo necelých šest stovek poškozených a stát jim vyplatil 46 milionů korun."
Poškozených bylo jen šest stovek? Ale to snad ani autor nemůže myslet vážně!
A kolik pak bylo těch, co ani nevěděli, že se vůbec mohou domáhat náhrady škody či morální satisfakce - a proto to ani nezkusili, kolik bylo těch, co by to sice rádi zkusili, ale právníci jim schválně promeškali lhůty nebo se dohodli s MSp na směšně nízkém odškodném ke škodě svých klientů za jejich zády, kolik bylo těch, co otráveni a zdeptáni vytrpěným bezprávím se nechali odradit zjevnými naschvály účednic MSp, čekajících na sebemenší opomenutí čehokoliv, zesměšňující i ta nejhorší zvěrstva napáchaná - často schválně - jejich resortem jako "marginální", "bagatelní", apod.?!
Podle našich odhadů je skutečně napáchaného bezpráví minimálně stonásobek ve srovnání s tím oficiálně připuštěným, natož pak tím skutečně odškodněným. O směšnosti částek a ponižujícím vymáhání tohoto "zadostiučinění" se ani nebudeme rozepisovat - neboť ne každý na něj má žaludek.
Jedno je ale jisté - a sice že z údajů, uvedených v článku, lze vypozorovat dva trendy:
1) Protože ze zneužívání úředního postavení nebo mocenských prostředků obecně není vyvozována žádná zodpovědnost, stal se z nich národní folklor.
2) Pozitivnějším jevem pak je, že si to postižení stále méně nechávají líbit jako "nutné zlo", se kterým je potřeba se smířit - a být zticha, abychom nedopadli ještě hůře. A stát úspěšně žalují.
Je nyní na státu, aby alespoň se stejnou úspěšností vymáhal tyto částky po těch, co mají zvůli na svědomí.
A zvůle - to není žádný omyl, ani přehmat.
K té musí být sama spravedlnost nulově tolerantní. 
___________________