VideoarchivPolsko se zbavuje komunistických soudců
- Details
- Created: Monday, 31 July 2017 11:24
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 2700
Polsko se zbavuje komunistických soudců a komunistických rodů okupujících justice 60 let.
(A našim soudcům z toho chrastí kosti v těle).
A jako vždy, když se hroutí starý svět, neobejde se to bez křiku a rámusu. Neboť sesuvší se hromada starých cihel zarachotí.
Možná bychom si měli připomenout, kdo to jsou komunističtí soudci a co tvořilo a tvoří základ jejich „kvalifikace“.
Je potřebí se ohlédnout zpět, podívat se, jakým způsobem zatočili po válce komunisté se zbytky demokratické justice, které přežily nacistické běsnění.
Nikoho, kdo jim nebyl ochoten plně a oddaně sloužit, nešetřili a nešanovali. Prvním a hlavním požadavkem na nové soudce tedy byla především absolutní poslušnost vůči příkazům Ústředního výboru KS. Že tyto příkazy byly velmi často v rozporu se základním právním cítěním, je nabíledni. Co tedy do výboru komunistických soudců rozhodně nepatřilo, byl právní cit a následně pak i právní vzdělání a rozhled. Byly na obtíž. Nehodily se do krámu. Kdo se jich nehodlal zříci, nemohl v komunistické justici pracovat. Absence právního cítění má i svůj rub – a to totální bezcitnost a ztrátu pojmu přiměřenosti. Tedy pojmu o tom, co je ještě normální a co už je daleko za hranou pro naprostou většinu prostých lidí, neprošlých stranickými kurzy a „vzděláváním“.
Mravně a lidsky otupělí soudci byli zvyklí se zodpovídat jediné instituci – KSČ (v Polsku ÚV PSDS). To ale po pádu viditelného komunismu přestalo existovat. A teď – co?!
Mravní či morální zábrany tato chátra nikdy neměla, teď zmizela i jediná kontrola. Výsledek? Nikým neřízená a ničím nekontrolovatelná absolutní zvůle totálních lidských hovad (o jejich právní úrovni ani nemluvě) – jejímž výmluvným a ilustrativním příkladem budiž exekutor Vrána, bývalý soudce. Zdivočelá lidská hyena, schopná lámat prsty babičkám, aby vyzradily, kam co před ním ukryly. Schopné krást byty a domy ještě i s jejich obyvateli, jež se ani nenamáhal vystěhovat.
Polská vláda se rozhodla těchto justičních zrůd zbavit, neboť došla ke – správnému – závěru, že jsou nereformovatelné, nenapravitelné a nevychovatelné. Současně si i plně uvědomila svou odpovědnost za stav a chod státního aparátu, terorizujícího bezuzdně občany.
Člověk by – udiveně – čekal, že za to sklidí obdiv a úctu minimálně demokratických vlád po celé Evropě.
Jestliže opak je pravdou, můžeme se právem ptát po demokratičnosti vlád, jež současnou polskou justiční reformu ostře odsuzují. A také po tom, proč tytéž vlády mlčely ke stavu justice předtím, nebo proč k ní mlčí u nás, kde je stav zjevně horší o to, že mocná soudcovská lobby má nejen své exponenty ve vládě a obou komorách Parlamentu, ale především v médiích (a odkud pak pramení nenávistná mediální kampaň vůči polské reformě).
Situace v Polsku svědčí o jediném: Demokratický stát se nemůže opírat o komunistickou justici, policii či jejich zbytky. Buďto je zreformuje a odstraní, a nebo není – minimálně ve svých vnitřních projevech demokratický.
Při mocnosti soudcovské lobby není s podivem, že na svou obranu zmobilizovala veškerou dostupnou – pochopitelně levicovou – lůzu, jakou si jen lze představit. Tutéž lůzu, která při nedávné schůzce G 20 pustošila po několik dnů Hamburk a jeho centrum.
Buzeranty, feministky, neomarxisty, postkomunisty, majoránkovou mládež – prostě: chátru.
A není také divu, že demokraticky zvolená polská vláda, se stále sílícím mandátem veřejnosti, nehodlá k levicovým kraválům nikterak přihlížet – a nekompromisně prosadit, k čemu se veřejnosti zavázala. Je jí tím povinována. Stejně jako ochranou veřejného pořádku před touto lůzou.
Nejviditelnější rozdíl mezi současnou ČR a Polskem je pak ten, že zatímco v Polsku menšinová levicová lůza byla vykázána do ulic, u nás dál okupuje naprostou většinu státního aparátu – a justici pak především.
Polsko bylo vždy v boji proti komunistické diktatuře o 10 let před námi.
Měli bychom se všichni snažit, aby se tento rozdíl nezvětšoval a my jsem na reformu justice nemuseli čekat celou další generaci.
Protože stát, jeho tvář a jeho morálku určuje především stav justice – a její personální obsazení.
V Ostrově n. Ohří, 22. 7. 2017