VideoarchivMatkám
- Details
- Created: Sunday, 11 May 2014 00:00
- Written by Jiří Fiala+redakce
- Hits: 1426
především patří toto přání - i následující pojednání.
Býváme osočováni, že jsme proti matkám, případně ženám obecně, negativně zaměřeni. Není to pravda.
S degenerací mravních a morálních hodnot, rodiny především, jde totiž ruku v ruce i degradace mateřství a - konečně - i ženství.
Matkám, které si tu úctu zaslouží, ji nikdy odpírat nebudeme. Naopak. Vážíme si jich čím dál víc, protože v praxi vidíme, jak jsou vzácné.
Ty matky, které se snaží své děti zodpovědně vychovat ve slušné a poctivé lidi, v lásce k bližnímu - a v rodině především - ve víře v poslání, že každý člověk je tu především proto, aby sloužil ostatním lidem a celku obecně, aby se snažil posunout hranici lidství za svůj život pozitivním směrem zas o kus dál.
Matky, které lnou skutečnou, a ne opičí láskou ke svým dětem, váží si stabilní rodiny, znají její nenahraditelnou cenu - a tedy mají i patřičnou úctu ke svému protějšku, se kterým jedině mohou stabilní a spokojenou rodinu vytvořit.
Ty matky, které svého mateřství a životního poslání nezneužívají k vydírání ostatních - a především svých mužů, otců.
Kvalita člověka se pozná mj. také podle toho, že pokud nějakou moc má - natož pak nezaslouženou, úředně přidělenou, apod. - že ji při první příležitosti nezneužije.
Pokud tak činí, sám žádnou úctu nezasluhuje.
Již klasik české poezie věděl, že "Ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok".
Kvalita matky se pozná podle toho, že dokáže vychovat morálně zdravé a mravně vyspělé děti, tedy všestranně osobnostně rozvité, samostatné a na sebe spoléhající, ctící svoje rodiče i rodinu obecně, hrdé na prostředí, zem i stát, ze kterého vzešly, kde se narodily a kde vyrostly.
K tomu ucelenou a spokojenou rodinu každá matka nutně potřebuje.
Při úvaze ke Dni matek nelze pominout ani komunisty zavedené dilema - jestli MDŽ, nebo svátek matek, potažmo zda - dnes - obojí.
Jistě, ať si každý doma slaví, co chce.
Ale pokud někoho zajímá třeba můj názor - a není ojedinělý - je asi tento:
Jestli nějaké ženě stačí k oslavě jen ten sám fakt, že je ženou, pak je to velmi smutným zjištěním, stejně jako to, že jí ten svátek musel stát (a byl to stát komunistický) zorganizovat, aby si toho vůbec někdo všimnul.
Mou mámu tento "svátek" vysloveně urážel, natož pak jeho konkrétní projevy za doby komunistické totality.
Ty, co ho slaví - navíc tak, jak byl kdysi slaven - nepřímo říkají: Nic jiného, než to, že jsme se narodily jako ženy, na nás zajímavého není a nikdy nebude.
Na plnohodnotnou rodinu se sotva kdy vzmůžeme, na zdravě sebevědomé a slušně vychované děti jakbysmet, tak nás slavte aspoň jako ženy, tedy asi tak, jako že se s námi dá aspoň občas vyspat.
Oslava plnohodnotného a citově i mravně vyzrálého mateřství je ve srovnání s touto nízkou degradací takovým rozdílem, jaký asi byl mezi těmi, kdo u nás tyhle dva - takto hluboce rozdílné - svátky zavedli.
Tedy světově známou, mravně a kulturně vysoce vyspělou a všeobecně uznávanou, čechoamerickou rodinou našeho prvního prezidenta - a primitivní zvráceností komunistické dikatutry v té její nejbrutálnější podobě 50. let.
Každý si jistě může svobodně vybrat, kam patří a kam chce patřit, a bude mu rozuměno - asi jako když kdysi Jan Masaryk ve svých projevech z Londýna za války promlouval k představitelům okupační německé správy, především ke K.H. Frankovi - bezchybnou němčinou - přesto neopomněl zdůraznit, že je to němčina Heinricha Heineho a Thomase Manna, ale že doufá, že ji i pan protektorátní vedoucí bude zajisté dobře rozumět.
Slušným, zdravě sebevědomým a mravně vyspělým matkám s upřímnou snahou o zdravý vývoj příští generace opravdu patří náš upřímný dík a uznání.
Už proto, že jich kolem sebe vidíme čím dál méně.
K jejich svátku - neboť tak výhradně byla oslava mateřství míněna - jim proto přejeme z celého srdce vše nejlepší.
__________________
__________________