Rektor... Rektor?!

Při sepisování stížnosti na "znalce" Weisse, který se spolčil s policajty a justicí za účelem útoku na tyto stránky a svobodu slova obecně, resp. na našeho kolegu, který některé záznamy v minulosti pořídil a zpracoval, jsem si vzpomněl na čtyři jiné "znalce" - Pavláta, Pavlovského, Žukova a Janotovou - a chtěl se poptat po jejich zdraví a také po tom, zda se univerzita dosud hlásí k posudku, který - o ničem - "zpracovala", který byl jednoznačně vyvrácen už v průběhu dokazování před soudem a zejména - který rychle a spolehlivě vyvrátilo prosté plynutí času, a to tím, že se z jeho závěrů nepotvrdilo nikdy nic (což pochopitelně zasvěceným lidem bylo jasné hned, "renomovaným znalcům" Univerzity Karlovy to dost možná nedošlo dosud.

A protože už jsem si ani jména těch (ne)znalců nemohl pořádně vybavit, otevřel jsem dávno zasutý spis - a nestačil jsem se divit. Já mám totiž od pana rektora dosti cenný - a skoro 8 let starý - doklad!

Jejich práci - a zejména pak jejich cenové požadavky - obhajoval ve svém stanovisku tehdejší děkan fakulty - a hleďme, on je to dnes pan rektor!

Pan rektor Tomáš Zima.

Oči mi mohly vypadnout z důlků, když jsem to zjistil.

Jen pro připomenutí:

Ti čtyři neznalci - Pavlát, Žukov, Pavlovský a Janotová - totiž tehdy - zjevně na účelovou objednávku soudu pro Prahu 9, který se mě neměl jak jinak zbavit - "vypracovali" paskvil, který patrně vstoupí do historie jako nejostudnější, nejdražší a hlavně nejzbytečnější elaborát, který kdy Univerzita vypracovala a za který by se styděl i student střední školy v zájmovém kroužku psychologie.

Neznalci totiž jednoduše tvrdili, že "žádný syndrom zavrženého rodiče neexistuje", protože jinak z toho vybruslit neuměli a ani to nešlo.

Za situace, kdy v USA byly již vyzkoušeny a podrobně popsány nejen jeho projevy, včetně prognozy budoucího stavu, ale i metody jeho nápravy, odstranění a americké i evropské soudy s nimi běžně pracovaly, včetně úspěšného provozování reintegračních center a většina těchto prací byla obecně známa a i přeložena do češtiny.

Asi totéž, jako když jim podobní "znalci" ze stejných ústavů tvrdí, že vyvrácení nebo potvrzení přítomnosti pachatele na místě činu pomocí analýzy DNA není pro soud žádný důkaz.

________________

Rektor_M_1

Vážený pane rektore,

Podávám Vám tímto stížnost na prof. Petra Weisse z filosofické fakulty Vaší univerzity, který zjevně zneužil svého postavení soudního znalce k útoku na svobodu slova a redakční svobodu a práva naší redakce, když se pokusil účelovou kriminalizací našeho spolupracovníka (a mého zmocnitele),p. Michala Šídla překazit záznam ze soudního jednání dne 29.4. na Vrchním soudě v Praze ve sporu s Helenou Vondráčkovou a spol. o omluvu, příp. o přiměřené zadostiučinění a náhradu údajné nemajetkové újmy tvrzeným zásahem do jejího soukromí redakčními články na našem serveru z r. 2009 (podrobnější informace viz http://www.k213.cz/POZOR-na-dny-dabla).

Již předtím se – ve spolupráci s vyšetřovatelem, ve zjevně vykonstruovaném trestním stíhání pro údajné zanedbání vyživovací povinnosti - pokusil jednou o totéž, a to dne 9.4., kdy se pokusil toutéž hrozbou zabránit pořízení záznamu ze soudního jednání ve věci účelové obžaloby mé osoby pro trestný čin pohrdání soudem, o němž podrobnější informace naleznete například ZDE: http://www.k213.cz/Vlastizradci nebo ZDE: http://www.k213.cz/Vysoce-profesionalni-soudci-VS-a-KS-v-Praze

Jen pro ilustraci uvádím, že o žádné „znalecké zkoumání“ zde samozřejmě nejde, účelem těchto „předvádění“, jakož i celého „znaleckého zkoumání“, resp. trestního stíhání není nic jiného než bránit p. Šídlovi v dohodnuté práci pro naše sdružení, zejména pak pořizováním záznamů, ať už zvukových, natož pak obrazových, záznamů z jednání, kde justice masově páchá zvěrstva na bezúhonných občanech a snaží se z pochopitelných důvodů zabránit ať už jejich dokumentaci, či zveřejnění.

Není samozřejmě pochyb o tom, že to pan prof. Weiss dělá ze servility k mocenským složkám a především pak za mrzký – a opakovaně vyplácený - peníz, což ani s prací, ani s posláním soudního znalce, natož pak univerzitního profesora nemá nic společného.

Je to zneužití jeho postavení k legalizaci zjevně kriminální činnosti policie, která nahrazuje svou profesionalitu a neexistující erudici terorizováním těch, kdož se odváží na tento stav poukázat.

Je mi samozřejmě známo, že za registraci a činnost soudních znalců oficiálně odpovídá příslušný krajský soud – zde Městský soud v Praze, vzhledem k jeho provázanosti s organizovaným zločinem, především pak tím, který je páchán mocenskými složkami, se však dovolávat jeho poslání či morální úrovně výkonu práva je naprostou bláhovostí – a proto mám za to, že o to vážnější roli by v podobných případech měla sehrávat univerzita, a protože nelze očekávat, že justiční mafiáni potrestají kohokoliv, kdo je s nimi v partě, o to důležitější by měl být postoj – a případný morální odsudek - akademické obce.

Díval jsem se, že Vaším oborem je klinická biochemie, nemám (zatím) důvod pochybovat o tom, že jste odborníkem ve svém oboru, nevím ovšem, zda také schopným manažerem, jak uvádí Váš životopis na stránkách univerzity – a proto bych Vás chtěl požádat, abyste se vyjádřil k Vámi podepsanému stanovisku ze dne 6.11. 2006, adresovanému OS pro Prahu 1 ve věci 32 P 64/2006, ve kterém tvrdíte, že 144.480,- Kč je zcela přiměřenou cenou za zjevně bezcenný posudek Vašich čtyř „znalců“ Josefa Pavláta (známého hlavně výchovnými problémy s vlastním synem), Dany Janotové, Ilji Žukova a Pavla Pavlovského, kteří unisono v r. 2005 tvrdili před soudem, že žádný Syndrom Zavrženého Rodiče neexistuje a že je pouhou fikcí – zatímco již rok na to byl příslušnou komisí OSN zaveden 25. duben jako Den boje proti syndromu zavrženého rodiče a od roku 2010 má Brazílie na boj proti tomuto fašismu v rodinných vztazích dokonce samostatný zákon (č. 12 318), umožňující, ba doporučující zbavení rodičovských práv toho, kdo v dětech tento syndrom vypěstoval (viz http://www.k213.cz/Brazilsky-zakon-c-12-318).

Táži se Vás proto: Zbláznili se všichni v OSN a brazilská vláda, když vydala tenhle zákon – anebo Vaši čtyři znalci – Pavlát, Žukov, Pavlovský a Janotová programově a za peníze zdegenerovali až na úroveň nižší než má běžný žák v prvním ročníku střední školy – a Vy osobně je v tom podporujete a kryjete?!

A stojí pak tato degenerace za 145 tisíc korun?

Kdy je Vaše univerzita vrátí? A kdy se omluví za „posudek“, který si nikdy nedokázala obhájit a který v praxi zcela selhal, neboť se jeho závěry nikdy nepotvrdily?

A kdy se omluví za úroveň znalců – v příměru k Vašemu oboru – kteří nerozeznají vodu od kyseliny sírové, a tu doporučují jako ideální prostředek na výplach očí?

Chápu potom, že nejrůznější vaši „soudní z nalci“ mají extrémní zájem na utajení řady soudních jednání – už jen proto, aby jejich bláboly (jinak se to nazvat nedá) někdo nepřeložil třeba do angličtiny a nerozeslal je příslušným institucím v Evropě a Americe, protože pak si na tamních univerzitách nemohli ani zajít na záchod.

Očekávám od Vás zaujetí stanoviska jak ke zneužití postavení znalcem Weissem, tak Vaše vysvětlení ve věci čtyř (ne)znalců z Vaší kliniky a Vaší univerzity – a stejně tak vrácení částky ve výši 145 tisíc korun (bez úroků a penále) státu, tedy soudu pro Prahu 1, neboť ten jste o ni vědomě a cíleně okradli (a to s Vaší ctěnou spoluúčastí) a zejména pak jasné vysvětlení, zda podle oficiálního názoru UK syndrom zavrženého rodiče existuje či nikoliv a pokud ne, tak zda je možné, že by se celý svět – a to nejen akademický – zbláznil, zatímco čtyři neznalci, kteří nedokáží vychovat ani vlastní děti, mají stoprocentní pravdu, ač praxe z jejich závěrů nikdy nic nepotvrdila.

________________

Rektor_M_20001

________________

Připomeňme, že neznalci - vzdor údajnému studiu spisu 180 hodin - neznali ze spisu ani základní údaje, což se při jejich výslechu jednoznačně prokázalo.

"Závěry" znaleckého posudku vyzněly tak, že vzhledem k neexistenci syndromu zavrženého rodiče bude nejlepší na rok styk přerušit a počkat, zda-li se situace neuklidní (a to za stavu, kdy už tři roky žádný styk neprobíhal, napětí se pochopitelně jenom dále stupňovalo a já osobně jsem tehdy napsal soudu, že vzhledem k naschválům matky a stupni SZR, který u obou dětí vypěstovala, odmítám děti nadále podle nařízení soudu týrat tím, že je budu vystavovat těmto devastujícím naschválům a že přebírání dětí na víkendy nemá žádný smysl - neboť za daného stavu je jediným řešením změna výchovy, a to přesně tak, jak to popisovaly zkušenosti amerických odborníků, kteří - na rozdíl od čtyř neznalců z UK - dokázali své závěry hodnověrně doložit, zdůvodnit, v praxi ověřit - a také předpovědět, jaký bude další vývoj, nebude-li změna výchovy soudem nařízena).

Věděl jsem to tehdy už i já - jako "neodborník" - a přesně to se také stalo.

Už u toho jednání jsem si připadal jako někde u kmenového soudu v Africe, kam předvolali šamana, aby jim popsal chřipku, a ten - aby nepřišel o svou vážnost, důstojnost a skvělý job - před staršími kmene tvrdil, že žádná chřipka, ani angína neexistují, to jsou všechno evropské civilizační výmysly, které se jich nemohou dotknout - a že to jsou jen teploty z přehřátí nebo z usednutí zlého ducha - a že nejlepší na to bude přikládat kozí bobky, listy trávy a lýčí z baobabu.

ČLOVĚK, KTERÝ TOHLE OBHAJOVAL, JE DNES REKTOREM UK!!

Je k tomu ještě vůbec co dodat?

 

Nklady_posudku_M_I0001

________________

DODATEK:

Ano, je.  Je k tomu co dodat.

Namísto komentáře připomeneme 2 citáty, které - ve vzájemné souvislosti - říkají zřejmě vše podstatné. A to velmi výstižně.

I. Na dotaz jistého nejmenovaného studenta práv (tedy také UK), adresovaného tehdy ještě předsedovi MS v Praze Sváčkovi, proč nebyl nikdy vykonán rozsudek ESLP ve věci dětí Fialových, Sváček odpověděl: "Protože je do toho namočeno tolik soudců a tak vysoce postavených lidí, že kdybychom vůči všem vyvodili odpovědnost, neměl by na soudech půl roku kdo soudit."

II. A druhý citát stačí zkopírovat ze záhlaví těchto stránek:

Tajemství odolnosti justičního zla: "Motivaci něco udělat v mnoha případech brání přirozená slušnost
a absolutní neznalost, s jakými gaunery v honosných budovách ve skutečnosti máme tu čest.
A než procitneme, utrpíme řadu ran, ze kterých se většinou nemůžeme vzpamatovat."

 

No - řekněte sami: Bylo by vás kdy napadlo, že člověk, který se podepsal pod tenhle naprosto neobhajitelný blábol (stanovisko UK ze 6.11.2006, tedy již dokonce poté, co byl vydán rozsudek ESLP o hrubém porušování, základních lidských práv otce i jeho dětí), je dnes  rektorem Univerzity Karlovy?

 

________________________

A věci se začaly dít...

http://www.k213.cz/A-veci-se-zacaly-dit

________________________

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.

Gdzie kończy się marketing, a zaczyna realne bezpieczeństwo gracza?

Rynek hazardu online w Polsce rozwija się dynamicznie, ale wraz z nim rośnie liczba sprzecznych informacji, uproszczeń i półprawd. Dla przeciętnego gracza różnica między serwisem solidnym a ryzykownym często nie jest widoczna na pierwszy rzut oka. Estetyczna strona, atrakcyjne bonusy i polska wersja językowa nie są dziś żadnym wyróżnikiem. Prawdziwa jakość zaczyna się tam, gdzie kończy się marketing, a pojawiają się procedury, odpowiedzialność i przewidywalność. Właśnie w tym kontekście warto analizować, co faktycznie oznacza pojęcie legalne kasyna online, zamiast traktować je jako chwytliwe hasło.

Kasyna na Czarnej Liście

Obecność kasyna na czarnej liście to zazwyczaj efekt długotrwałych problemów, a nie jednorazowego błędu. Najczęściej powtarzające się powody to brak terminowych wypłat, zmiana warunków bonusowych w trakcie gry, niejasne anulowanie wygranych czy nagłe blokady kont bez logicznego uzasadnienia. Co istotne, wiele takich platform przez długi czas funkcjonuje bez zarzutu – problemy pojawiają się dopiero w momencie, gdy gracz próbuje wypłacić większą kwotę.

Charakterystycznym sygnałem ostrzegawczym jest też niestabilność domeny. Kasyna działające na granicy regulacji często zmieniają adresy stron, tworzą kopie serwisu z drobnymi różnicami w nazwie lub przenoszą użytkowników między subdomenami. Z zewnątrz wygląda to jak normalne funkcjonowanie, jednak w praktyce utrudnia dochodzenie roszczeń i kontakt z operatorem. Jeżeli do tego dochodzi brak jednoznacznych danych o właścicielu serwisu lub lakoniczny regulamin, ryzyko rośnie znacząco.

Jak testujemy legalne kasyna online?

Rzetelne testowanie kasyna nie polega na jednorazowym wejściu na stronę. To proces, który obejmuje kilka etapów, z których każdy ujawnia inne słabości lub zalety platformy. Na początku analizowana jest struktura prawna: kto jest operatorem, gdzie firma jest zarejestrowana, jakie dokumenty regulują jej działalność i czy są one łatwo dostępne dla użytkownika.

Kolejnym krokiem jest test techniczny. Sprawdzana jest stabilność strony, bezpieczeństwo połączenia, sposób przechowywania danych oraz ogólna logika interfejsu. Chaotyczna nawigacja, błędy w formularzach czy brak spójności językowej często świadczą o niskiej jakości zaplecza technicznego.

Najważniejszy etap to jednak test praktyczny. Rejestracja konta, wykonanie wpłaty, uruchomienie kilku gier i próba wypłaty środków pokazują, jak kasyno działa w rzeczywistych warunkach. Istotne jest nie tylko to, czy wypłata dochodzi do skutku, ale również jak przebiega komunikacja z obsługą klienta i czy zasady są stosowane konsekwentnie wobec wszystkich użytkowników.

(komentarz: platformy godne zaufania zachowują się przewidywalnie zarówno wtedy, gdy gracz przegrywa, jak i wtedy, gdy wygrywa.)

Opcje Płatności Dla Polskich Graczy

Metody płatności są jednym z najbardziej praktycznych wskaźników wiarygodności kasyna. Serwisy nastawione na długofalową obecność na rynku oferują przejrzyste warunki finansowe: jasno określone limity, realne czasy realizacji wypłat oraz brak ukrytych opłat. Dla polskich graczy szczególnie ważne jest, aby procesy finansowe były intuicyjne i nie wymagały skomplikowanych obejść.

Równie istotne jest to, jak kasyno reaguje na problemy związane z płatnościami. Czy status transakcji jest widoczny? Czy użytkownik otrzymuje konkretne informacje zamiast ogólnych formułek? Czy weryfikacja tożsamości odbywa się według jasno opisanych zasad? Odpowiedzi na te pytania często mówią więcej niż same deklaracje o bezpieczeństwie.

Najlepsi Producenci Gier Hazardowych

Jakość kasyna w dużej mierze zależy od dostawców oprogramowania. Renomowani producenci gier hazardowych działają w środowisku stałych audytów, certyfikacji i testów matematycznych. Dzięki temu gracz ma pewność, że zasady gry są niezmienne, a wyniki generowane w sposób losowy i zgodny z deklarowanymi parametrami.

W praktyce dobra biblioteka gier to nie tylko liczba tytułów, ale ich różnorodność i stabilność działania. Sloty, gry stołowe, poker czy kasyno na żywo powinny działać płynnie zarówno na komputerach, jak i urządzeniach mobilnych. Platformy współpracujące z uznanymi studiami rzadziej borykają się z awariami i znacznie szybciej reagują na zgłoszenia techniczne.

Podsumowanie

Wybór kasyna online nie powinien być decyzją impulsywną. Czarne listy, problemy z wypłatami i nieuczciwe praktyki to zazwyczaj efekt ignorowania sygnałów ostrzegawczych, które były widoczne od początku. Dokładne testy, przejrzyste płatności oraz współpraca z renomowanymi producentami gier tworzą realne podstawy zaufania. Jeśli te elementy są spójne, gracz może skupić się na rozrywce zamiast na rozwiązywaniu problemów. Jeśli chcesz — w kolejnym kroku mogę przygotować następny tekst w tym samym stylu pod kolejne hasło.

戦略の一部としてのコード

ボーナスコードはしばしば無秩序に使用されますが、その真価は戦略の一部となったときに発揮されます。Casino Secret では、コードはプレイヤーに新しいルールへの適応を強制するものではなく、選択したゲームモデルを補完するものです。

コードは、短いセッションや新しいプロバイダーのテストに使用できます。重要なのは、有効化の条件を考慮し、設定された賭け金の制限を超えないことです。コードの使用を効果的にするのは、まさにこの規律です。

実用面では、カジノボーナス カジノシークレットは、ゲームの構造を変えない追加リソースとして機能します。結果を約束するものではありませんが、特定の瞬間に可能性を広げることを可能にします。

このアプローチにより、衝動的な決定のリスクが軽減され、カジノとのやり取りがより意識的なものになります。