Skupina pro obnovu spravedlnosti

Kdo sleduje oficiální velká média - a třeba dneska Českou televizi - musí nutně nabýt dojmu, že se slovník a tématika v nich popisovaná začíná zatraceně blížit popisu stavu (včetně terminologie), který mohl nacházet po předchozích 10 let skoro výhradně na těchto stránkách.

Jestliže mnohým připomíná současný stav státu a společnosti stav před Velkým Vítězným Listopadem, pak bychom použili příměru, že slovník a popisovaná problematika velkých médií se změnil natolik, že je to totéž, jakoby předlistopadové Rudé právo psalo o Chartě ´77 jako o významnných bojovnících za lidská práva, a ne jako o rozvracečích a samozvancích.

Pan Baxa nám sdělil - a našim dosavadním zkušenostem to zcela odpovídá - že u nás naprosto chybí erudovaní zákonodárci, tedy že zákony píší "děti po právnické fakultě" bez jakýchkoliv životních či i právnických zkušeností a praxe - a doložit to lze třeba právě § 213 - resp. 196, který v novele trestního zákoníku Pospíšilova feministická lobby upravila do podoby, že se do kriminálů začala stěhovat ne nepodstatná část mužské populace, aniž se na efektivitě placení výživného cokoliv změnilo, a když už kriminály praskaly ve švech a státní rozpočet se hroutil, tak to Klaus amnestií a MSp instrukcí neudělovat za dvěstětřináctku nepodmíněné tresty odnětí svobody (tedy pravý opak toho, co zavedl Pospíšil) "vyřešili" tak, že to zase vrátili do původní podoby, resp. ještě před ni, směrem, který naše sdružení prosazuje už dávno, tedy k odstranění tohoto přežitku komunistického trestního práva zcela - přesto, nikde jsme neslyšeli sebemenší kritiku Pospíšilova trestního zákoníku, který se - pochopitelně - výjimečně osvědčil.

Jak jinak.

Totéž teď ze všech stran slyšíme o novém Občanském zákoníku, slavně zahájivším svůj oficiální život v lednu tohoto roku. "Zásadní zlom v pojetí občanského práva směrem od komunismu k demokracii" byl a je natolik dokonalý a úspěšný, že už za tři měsíce potřebuje "zcela zásadní reformu" v mnoha oblastech civilního práva, které doslova paralyzoval.

A to ještě jeho další "kapitoly" ani neměly čas se naplno projevit.

Pospíšil se - dle svých vlastních slov - stal nepopulární ve své vlastní straně "na základě úspěšné reformy justice", které si ale kromě něj nikdo nevšimnul - a dnešní ministryně Válková nám už otevřeně sděluje, že zřídila "Skupinu pro obnovu spravedlnosti" jako poradní orgán ministra, což implicitně otevřeně indikuje, že tady dnes žádná spravedlnost neexistuje, resp. pokud ano, tak jen pro toho, kdo si ji umí sám urvat a zajistit - což je v podstatě návrat do středověku, kdy - chtěli-li jste bezpečně hospodařit, cestovat, zajišťovat pořádek na svěřeném území - museli jste si vydržovat, cvičit a platit vlastní armádu.

Kdo ji neměl, pro toho spravedlnost často zůstávala trvale slepá.

To je ale totální rozpad centrálního státu i ústředně řízené moci, tedy přechod od demokracie k naprosté státní anarchii.

A běda tomu, kdo v ní neumí žít - tedy především běda všem slabším, nemocným, starším, nemajetným, postiženým a různě jinak na boj o holé přežití ne dost pevně vybaveným lidem. 

Jestli tímhle směrem se má ubírat společenský pokrok, pak nás čeká návrat do jeskynních tlup a denní boj o holé přežití se sousední tlupou i s přírodou, poskytující obživu.

Je jistě hezké, že na zveřejnění "státních tajemství" už nemusíme čekat 50 let, ale že se je často dozvíme hned poté, co byla konkrétní klika mafiánů zbavena vlivu či funkcí a odstavena na druhou kolej - viz Topolánkův popis "kvalit" páně Pospíšilových na MSp, za kterého v kanceláři ministra "úřadovala" Lenka Bradáčová a kterého Nečas vyhodil z vlády poté, co se Pospíšil nestačil převléct ze ženských šatů a sekretářka neuhlídala včas dveře, takže to nešlo utajit.

Viz 

http://www.k213.cz/Co-mozna-nevite-o-Pospisilovi-Od-zdroje

Všechno, co jsme psali o Nečasovi, zcela potvrdila aféra "Nagygate" - hamižný, ušlápnutý závisláček, bez vlastní vůle, bez schopností a s nulovým sebevědomím, vydávaným - naprostým omylem - za "slušnost", který kvůli hamižné a nenasytné "milence" babochlapského vzezření i povahy klidně opustí rodinu s několika dětmi - a nakonec i vládu a zostudí nejen sebe, ale svou stranu, a bohužel i celý stát před evropskou veřejností.

Teď se dozvídáme, že druhý z ministerského tandemu ODS, brněnský mafián Don Pablo, v Praze známější jako Don Pařič, je také ukázkou toho, kdo u nás "vykonával spravedlnost" - jeho buranskými způsoby se cítí zhnuseni už i jeho mnozí spolustraníci - a že ti jsou na NĚCO  zvyklí!

http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/6409-vime-jako-prvni-identita-namol-opileho-poslance-konecne-odhalena-prekvapive-to-nebyl-kalousek-ale-.aspx

Současný stav - nejen justice - pro který ANARCHIE je ještě možná slabé slovo, je toho jen logickým a zákonitým důsledkem.

Ale - jedna věc stejně není tak zcela jasná:

JAK TO, že tenhle lidský a společenský odpad (jinak to nazvat ani nelze) tady "legitimně a demokraticky" vládnul přes 20 let  - a  nikomu to nevadilo, alespoň ne natolik, aby se proti tomu dostatečně hlasitě ozval, natož bouřil?!

Kdo ty chudáky vyzdvihnul tak vysoko a po dlouhá léta je u moci udržoval, přestože sami by nemohli úspěšně dělat ani běžné referenty v právním oddělení úpadkové firmy?

A ještě u jednoho termínu se musíme zastavit, protože ho slýcháme dosti často, a sice jak v praxi vypadá a co to je tzv. "vysoká profesionalita".

Když přijdete na soud - prakticky libovolný - tak tu "vysokou profesionalitu" rozhodně nemůžete přehlédnout.

Předseda soudu neví, jestli Vás má přijmout jen v úředních hodinách, nebo i v běžné pracovní době, s ohlášením nebo bez něj - nejraději samozřejmě vůbec ne, když chcete napsat zápis z toho, co jste projednali, tak na Vás zírá, jakobyste právě přistáli z Marsu - tedy praxe, kterou i komunistické úřady vcelku běžně zvládaly (o těch předchozích ani nemluvě), je pro něj nedostižnou metou, justiční stráž sice ví, že je "úřední osobou", ale už ne kdy, kde a za jakých podmínek - a hlavně ví, že pokud Vás kdykoliv bezdůvodně napadne, vždycky jí to projde, přinejhorším přeřazením na jiný soud, soudce - či pracovnice OSPOD "vysoce profesionálně" vyslýchá malé dítě tak dlouho, dokud to neřekne, co chce soud - potažmo obvykle matka - slyšet... A tohle všechno je vydáváno za "vysokou profesionalitu".

Po mnohaletých zkušenostech s naší justicí, potažmo státními úřady obecně bychom ji definovali jako " neschopnost uživit se jakoukoliv poctivou prací, provázená rozhledem a schopnostmi tříměsíčního štěněte a zejména pak slepá poslušnost ke všemu, co chtějí shora", ať už tam sedí, kdo chce a co chce.

Často si přitom vzpomenu na - za totality poměrně populární - parodii Werichovy písně "Ten dělá to - a ten zas tohle" - a všichni dohromady neumíme NIC. Přesto za to NIC všichni - až na nepatrné výjimky - berou obrovské peníze, které by jinde nedostali ani za vysoce profesionální výkon v obdobné pozici. O justici to platí především. 

A tihle NICmachři se všichni poznají podle toho, že se vyznačují "vysokou profesionalitou", alespoň v podání těch, kteří mají ten neuvěřitelný chlív a šlendrián vysvětlit, zdůvodnit - a hlavně: Kteří za něj nesou rozhodující díl odpovědnosti.

Pak samozřejmě nemohou zbývat peníze pro lidi, co něco skutečně umí - ti jsou naopak nemilosrdně likvidováni, aby ta "vysoká profesionalita" ostatních tolik nebila do očí.

Kdo něco skutečně umí, ten tady obvykle v tom bordelu dlouho nevydrží, pokud se s ním otevřeně nechce pustit do křížku a nepochopí to jako životní poslání a zodpovědnost k příštím generacím.

SHRNUTÍ ZÁVĚREM?

Předchozí dva ministři spravedlnosti - jeden neschopný cyklista, vyhozený - údajně - pro transvestici v ministerském úřadě, druhý mafiánský ožrala "chlastající první ligu" i v Parlamentu.

Po čtvrt století "obnovy práva" ministryně Válková zřizuje poradní skupinu pro "obnovení spravedlnosti" - a předseda NSS Baxa říká, že v ní nemůže být, prý pro nevhodnost spojení jeho funkce s touto. 

S tím lze souhlasit, i když bychom jako rozhodující viděli jiné důvody, než které uvedl sám autor. Například spojení jeho osoby s touto funkcí při skutečné "obnově spravedlnosti".

Pojmenování poradní skupiny je bezesporu správné, teď ještě aby následovaly také správné skutky.

A teprve podle těch se pozná, oč jí vlastně jde.

Neboť podle hlasu poznáš ptáka - podle činů člověka.

A že se tady těch ptáků už vystřídalo, co?!

_____________________

Ptk

Tyhle PTÁKY  už k obnově spravedlnosti určitě nepouštějte!

_____________________

Válková dostala košem, předseda NSS odmítl funkci poradce. Proč?
http://domaci.eurozpravy.cz/politika/90819-valkova-dostala-kosem-predseda-nss-odmitl-funkci-poradce-proc/

_____________________

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.

Gdzie kończy się marketing, a zaczyna realne bezpieczeństwo gracza?

Rynek hazardu online w Polsce rozwija się dynamicznie, ale wraz z nim rośnie liczba sprzecznych informacji, uproszczeń i półprawd. Dla przeciętnego gracza różnica między serwisem solidnym a ryzykownym często nie jest widoczna na pierwszy rzut oka. Estetyczna strona, atrakcyjne bonusy i polska wersja językowa nie są dziś żadnym wyróżnikiem. Prawdziwa jakość zaczyna się tam, gdzie kończy się marketing, a pojawiają się procedury, odpowiedzialność i przewidywalność. Właśnie w tym kontekście warto analizować, co faktycznie oznacza pojęcie legalne kasyna online, zamiast traktować je jako chwytliwe hasło.

Kasyna na Czarnej Liście

Obecność kasyna na czarnej liście to zazwyczaj efekt długotrwałych problemów, a nie jednorazowego błędu. Najczęściej powtarzające się powody to brak terminowych wypłat, zmiana warunków bonusowych w trakcie gry, niejasne anulowanie wygranych czy nagłe blokady kont bez logicznego uzasadnienia. Co istotne, wiele takich platform przez długi czas funkcjonuje bez zarzutu – problemy pojawiają się dopiero w momencie, gdy gracz próbuje wypłacić większą kwotę.

Charakterystycznym sygnałem ostrzegawczym jest też niestabilność domeny. Kasyna działające na granicy regulacji często zmieniają adresy stron, tworzą kopie serwisu z drobnymi różnicami w nazwie lub przenoszą użytkowników między subdomenami. Z zewnątrz wygląda to jak normalne funkcjonowanie, jednak w praktyce utrudnia dochodzenie roszczeń i kontakt z operatorem. Jeżeli do tego dochodzi brak jednoznacznych danych o właścicielu serwisu lub lakoniczny regulamin, ryzyko rośnie znacząco.

Jak testujemy legalne kasyna online?

Rzetelne testowanie kasyna nie polega na jednorazowym wejściu na stronę. To proces, który obejmuje kilka etapów, z których każdy ujawnia inne słabości lub zalety platformy. Na początku analizowana jest struktura prawna: kto jest operatorem, gdzie firma jest zarejestrowana, jakie dokumenty regulują jej działalność i czy są one łatwo dostępne dla użytkownika.

Kolejnym krokiem jest test techniczny. Sprawdzana jest stabilność strony, bezpieczeństwo połączenia, sposób przechowywania danych oraz ogólna logika interfejsu. Chaotyczna nawigacja, błędy w formularzach czy brak spójności językowej często świadczą o niskiej jakości zaplecza technicznego.

Najważniejszy etap to jednak test praktyczny. Rejestracja konta, wykonanie wpłaty, uruchomienie kilku gier i próba wypłaty środków pokazują, jak kasyno działa w rzeczywistych warunkach. Istotne jest nie tylko to, czy wypłata dochodzi do skutku, ale również jak przebiega komunikacja z obsługą klienta i czy zasady są stosowane konsekwentnie wobec wszystkich użytkowników.

(komentarz: platformy godne zaufania zachowują się przewidywalnie zarówno wtedy, gdy gracz przegrywa, jak i wtedy, gdy wygrywa.)

Opcje Płatności Dla Polskich Graczy

Metody płatności są jednym z najbardziej praktycznych wskaźników wiarygodności kasyna. Serwisy nastawione na długofalową obecność na rynku oferują przejrzyste warunki finansowe: jasno określone limity, realne czasy realizacji wypłat oraz brak ukrytych opłat. Dla polskich graczy szczególnie ważne jest, aby procesy finansowe były intuicyjne i nie wymagały skomplikowanych obejść.

Równie istotne jest to, jak kasyno reaguje na problemy związane z płatnościami. Czy status transakcji jest widoczny? Czy użytkownik otrzymuje konkretne informacje zamiast ogólnych formułek? Czy weryfikacja tożsamości odbywa się według jasno opisanych zasad? Odpowiedzi na te pytania często mówią więcej niż same deklaracje o bezpieczeństwie.

Najlepsi Producenci Gier Hazardowych

Jakość kasyna w dużej mierze zależy od dostawców oprogramowania. Renomowani producenci gier hazardowych działają w środowisku stałych audytów, certyfikacji i testów matematycznych. Dzięki temu gracz ma pewność, że zasady gry są niezmienne, a wyniki generowane w sposób losowy i zgodny z deklarowanymi parametrami.

W praktyce dobra biblioteka gier to nie tylko liczba tytułów, ale ich różnorodność i stabilność działania. Sloty, gry stołowe, poker czy kasyno na żywo powinny działać płynnie zarówno na komputerach, jak i urządzeniach mobilnych. Platformy współpracujące z uznanymi studiami rzadziej borykają się z awariami i znacznie szybciej reagują na zgłoszenia techniczne.

Podsumowanie

Wybór kasyna online nie powinien być decyzją impulsywną. Czarne listy, problemy z wypłatami i nieuczciwe praktyki to zazwyczaj efekt ignorowania sygnałów ostrzegawczych, które były widoczne od początku. Dokładne testy, przejrzyste płatności oraz współpraca z renomowanymi producentami gier tworzą realne podstawy zaufania. Jeśli te elementy są spójne, gracz może skupić się na rozrywce zamiast na rozwiązywaniu problemów. Jeśli chcesz — w kolejnym kroku mogę przygotować następny tekst w tym samym stylu pod kolejne hasło.

戦略の一部としてのコード

ボーナスコードはしばしば無秩序に使用されますが、その真価は戦略の一部となったときに発揮されます。Casino Secret では、コードはプレイヤーに新しいルールへの適応を強制するものではなく、選択したゲームモデルを補完するものです。

コードは、短いセッションや新しいプロバイダーのテストに使用できます。重要なのは、有効化の条件を考慮し、設定された賭け金の制限を超えないことです。コードの使用を効果的にするのは、まさにこの規律です。

実用面では、カジノボーナス カジノシークレットは、ゲームの構造を変えない追加リソースとして機能します。結果を約束するものではありませんが、特定の瞬間に可能性を広げることを可能にします。

このアプローチにより、衝動的な決定のリスクが軽減され、カジノとのやり取りがより意識的なものになります。