UŽ MĚSÍC

a dva dny je tomu, co mě propustili z posledního věznění (za dotaz na soudce z r. 2010, jestli se nezbláznil) a přesně před měsícem jsem dorazil domů.

Možná není od věci se ohlédnout, co se za ten měsíc povedlo dát dohromady - a co zbývá do stavu, který lze označit již za běžný provoz.

Především - a to je nutno zdůraznit - se povedlo - konečně (!!) - obnovit tyto stránky, byť ještě ne v tak dokonalé podobě, jakou měly před mým uvězněním v březnu t.r., resp. před jejich kolapsem, který - za podivných okolností - nastal o dva měsíce později, pochopitelně že v době, kdy jsem byl vězněn.

Je to obrovským povzbuzením pro všechny, kdož tyto stránky považují za svou přirozenou oporu, zdroj informací, ale především dodání sebevědomí a pocitu jistoty, že to, v čem se nachází, není výjimka a že špatní nejsou často ani tak oni sami (ač je o tom všechno okolí přesvědčuje), ale právě toto okolí, a proč tomu tak je.

Právě tato mravní a morální síla, kterou mnozí tolik postrádali, vedla k tomu, že se našel dostatek lidí, kteří věnovali čas i úsilí tomu, aby se stránky, na něž byli za léta zvyklí, zase rozeběhli.

Ztratili jsme sice do značné míry jejich archiv, ale nejdůležitější je, že jsme neztratili víru v sebe, vlastní sílu a především v přesvědčení, že to, co děláme a jak a proč vystupujeme, je správné a spravedlivé - často na rozdíl od oficiálních představitelů státní a soudní moci.

Dostali jsme se také k práci v alejích a tam, kde se tak stalo, je to na nich vidět, i když tam by bylo potřebí ještě spoustu pomoci, a proto kdo by chtěl přijet fyzicky pracovat, bude velmi vítán a jeho pomoc stále velmi potřebná, protože vzhledem k jejich rozsahu je to pořád asi jako na té reklamě, kde obrovský brooklynský most natírá jeden natěrač malým štětečkem.

Zejména v týdnu od 24. srpna, posledním prázdninovém, kdo by mohl přijet pomoci, měl by dvéře otevřené.

Všem, kteří jakkoliv pomáhali až doteď, ať už jakkoliv (se stránkami, v alejích, finančně, materiálně, ba i "jenom" psychicky, na dálku, maily a SMSkami), patří můj upřímný a vřelý dík.

Jak asi všichni budete vědět, po propuštění jsem stačil natočit rozhovor pro Debatní klub, který má nebývalou sledovanost a k dnešnímu dni jej shlédlo zhruba 2700 diváků, což je jistě velmi zajímavé a netradiční číslo, zejména pro internet a jeho běžné standardy, přesto - neřekl jsem tam některé věci, které jsem říci chtěl, nebo nezazněly dostatečně důrazně, a proto bych je ještě - při téhle příležitosti - rád zopakoval, nebo zdůraznil.

A) Poslední - tříměsíční - uvěznění bylo atypické jak oficiálním důvodem, tak provedením.

Oficiálním důvodem totiž bylo, že jsem se před 5-ti lety zeptal soudce Koudelky (tehdy v Kladně), jestli se nezbláznil, když tvrdí, že si nepřebírám dopisy, a přitom mi žádné neodeslal, nebo nemá žádné, které by mi doručit mohl.

Tenhle důvod byl a je natolik neuvěřitelný, že se dodneška nenašel nikdo - včetně VŠECH  pracovníků justice, věznice a policie, se kterými jsem přišel do styku (mimo těch, kteří rozsudky sami vydali) - kdo by se za něj oficiálně postavil a obhajoval ho.

To už není odtrženost justice od společnosti, to už je skutečně skupina organizovaných justičních zločinců, která prostě CHCE ŠKODIT  a neváhá k tomu využít čehokoliv, jakékoliv záminky - protože JÍ TO ZA TÍM PROCHÁZÍ.  A nikdo je doposud k odpovědnost nepovolal.

B) Atypické na tomto "trestu" je i to, že k němu došlo BEZ JAKÉKOLIV VNĚJŠÍHO PODNĚTU  z naší strany, tedy že mu nepředcházela ani žádná blokáda soudní síně, ani soudu, ani žádný jiný významnější protest, se kterým by se to dalo spojit.

TOHLE konstatování je důležité proto, že staví do správného světla i všechna pronásledování a věznění předchozí, kdy k takovým podnětům došlo - protože jasně ukazuje, že justice potřebuje útočit na nás - a na mě osobně především - a ne obráceně.

Jako obvykle, ten inteligentnější a schopnější si dokáže najít prostor k prosperitě a životu téměř za VŠECH  podmínek a okolností - ten hloupější, nevzdělanější, neschopnější - a tudíž i společensky daleko hůře přizpůsobivý - cítí, že jeho přímým existenčním ohrožením nejsou ani tak nějaké silové akce, ale naopak - klidné a veřejné - a hlavně úspěšné - působení těch schopnějších, protože ve srovnání s nimi se veřejně odhaluje a demonstruje jeho malost, tupost a ubohost.

C) Ve věznici, kam mi (díky sponzorům) chodily dvoje současné noviny - 1x týdně Mladá fronta a pravidelně Právo - jsem si naplno uvědomil, jak příšerným způsobem zdegenerovala naše - kdysi slavná - novinařina a jaký to má tragický, celonárodní dopad. Ostatně - odrazem toho je i snaha a obětavost mnohých při obnově těchto stránek - protože je prostě potřebovali k životu. I fyzicky, jako potřebujete dýchat nebo se občas napít.

Z kdysi slavné Mladé fronty se stal reklamní plátek už na úrovni TV Nova, sestávající hlavně z černé kroniky, jak kdyby nic jiného ani neexistovalo a v téhle zemi se nedělo - a skkutečně jedinými použitelnými, původními a národními českými novinami tak zůstalo už jen Právo, které ovšem podprahově, ale i zcela otevřeně, podsouvá svým čtenářům - a nutno dodat, že velmi často úspěšně - své levicovo-komunistické závisti, nenávisti a lenosti.

Naprosto tady chybí původní české noviny, které by poutavým způsobem komentovaly současné dění u nás i v zahraničí - a současně k němu podávaly i objektivní výklad a rozbor a současně dokázaly demaskovat nebezpečí této levicové propagandy a žurnalistiky, u nás v současnosti masově šířené (a odkud asi sponzorované ...).

Při pohledu na tento stav nelze než nevzpomenout na TGM, když si po vzniku republiky pozval Peroutku na Hrad a dal mu za úkol vybudovat intelektuálně vyspělý list, kolem kterého by se sdružovala inteligence a podávala národu výklad svého pohledu na svět a společnost.

TOHLE  je i dnes zapotřebí jako soli, ba dokonce bych řekl, že víc než v době Masarykově - a budiž stanoveno naším úkolem na tomto pracovat.

Lidé potřebují vizi a něčemu věřit - a tu jim od pádu tzv. totality nikdo žádnou nenabídl, především tu morální ne - takže se naprostá většina plácá od ničeho k ničemu a jedinou hodnotou se jí staly peníze. Jak ubohá tato hodnota je, to poznáte vždy, když se dostanete do zahraničí - anebo jen ponoříte do naší historie, k lidem, kteří tvořili a tvoří dodnes páteř naší kultury - Janu Husovi, Janu Komenskému, Budovci z Budova, Tomáši ze Štítného, přes Palackého a Havlíčka až právě po Peroutku.

Pokud by se nám podařilo přenést jejich odkaz do současnosti a přizpůsobit jej současnému světu a potřebám, vykonali bychom pro tento národ a tuto zemi skoro tolik, jako kdysi oni.

Pokud se nám to nepovede, zůstane tento národ - po 70 letech totality - národem služebníčků, poslíčků, služek a lokajů, kteří se nikdy nevymaní z poměrů malého českého bahňáčku a kterým vždy bude cizí velkorysost, nadhled, rozšafnost a rozlet.

S národem poslíčků a služebníčků jsou pak spojeny i jeho typické projevy : Malost, zbabělost, podlost, zákeřnost, mstivost a duševní i morální ubohost. Také -snadná úplatnost a prodejnost, protože kdo si neváží sám sebe (protože neví, proč by měl), ten se dá snadno koupit i za tradičních 30 stříbrných ...

Jestli mě ve vězení něco napadlo, tak to, že tomuto národu chybí zdraví, sebevědomí, morálně silní jedinci s jasnou vizí.

A že k tomu, aby tu aspoň jednou byli, je potřebí nejen webových stránek, jakými jsou

K 213 v současnosti, ale velkého a vlivného média, ideálně i v tištěné podobě - aby mohlo konkurovat třeba levicovému Právu na venkově a všude tam, kde není internet běžný nebo vůbec žádný.

A to také budiž naším nejbližším cílem - o kterém jsem mohl 3 měsíce přemýšlet - díky státnímu dobrodiní - v klidu v Kynšperku.

Když to většina z nás, našich čtenářů, kterým tyto stránky za doby jejich absence, chyběly a chybí, vezme i za cíl svůj, nebude to nic nemožného, ani nesplnitelného.

Tím začněmež !!

A především se nesmiřujme s malostí a ubohostí všech, kteří mají reprezentovat tento stát navenek i zevnitř a kteří jsou jím - dosud a z našich peněz - placeni.

______________________

 

______________________

 _____________________

Ad HOnorem Jesu!

Skvěléééé!!!!

Fandím a držím palce:

1. Staronovému Internetovému zpravodajství;
2. Dřevěným novinám (z papíru).

Mám k tomu prozaický důvod. Za ta léta co čučím do monitoru se mi rapidně zhoršil zrak. A taky se nemohu pohodlně rozprostřít do křesla, abych si vychutnal čtivo při odpočinku... nebo při jídle. Pro mě je čtení
a) odpočinkem od dennodenní namáhavé práce;
b) vyplněním času při cestování v autobusu, metru, tramvaji, vlaku,...

Je pravda, že díky úžasné genialitě pana Jančury, který zavedl v autobusech Student Agency internetové připojení pomocí wifi... Pak spolu se zásuvkami na 230 V najednou bylo možné brouzdat po webu při cestování i s nevýkonným netbookem...
     Dnes ale pořád není stejně běžný komfort ve všech dopravních prostředcích (Kde že je taková vymoženost běžná? No ve vlacích: po Jančurově RegioJetu přišli s tímhle nápadem i v Leo Expresu no a to už Českým drahám nezbylo nic jiného, než alespoň do nových souprav dát jako luxus - wifi - jaksi ale tamní potentáti z ČD, co byli "na výzvědnou" v obou konkurenčních expresech, provedli průmyslovou špionáž buď při jízdě pouze mezi dvěma stanicemi a nebo mají obří měchýře či nepoužívají močopudné tekutiny: Komfortní, voňavé a ušlechtilé WC s reprodukovanou hudbou jaksi není u obřího provozovatele vidět).

Takže už se těším na "Listy"!!! Píšu možný název schválně bez jakýchkoliv dalších "přidaných" či "přídavných" jmen neboť i to "Právo" bylo různé a po různých zvratech a vřavách zůstalo bez "ošacení", "pláště", "masky"...

Petr

Ten článek na "České včele" byl a teď již i na klubových stránkách je:

"Morálně zvrácené a v životě neúspěšné feministky infikují svou nákazou obyvatelstvo - 

 

_____________________

Návrat do džungle

aneb : Comming home.


TAKHLE jsem našel chalupu, když jsem se vrátil ze státní,  3-měsíční péče ...

 

 

 

 A po měsíci práce a pomoci ostatních :

 

Aleje mají kůly, jsou zality (což není vidět, ale díky tomu přežily), poražené stromky postaveny, obaly spraveny nebo doplněny - na podzim zbývá zničené stromky znovu vysadit. Ne všude tomu tak už je, ale v nejvzdálenějších částech ano (ty bližší se doplňují snáz). 

 


   Všechny stromky už mohly být jako tyhle dva (viz třetí foto od konce).

Společnou prací cesta byla uvolněna, dřevo pořezáno a narovnáno do rázků. Už se tu dá zase bydlet a pracovat ...

Aneb : Můžou mě na podzim znovu zavřít ... abychom se mohli pocvičit zase na jaře ...

__________________

 

 

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.