Videoarchiv
které odstrčili všichni ostatní - ne těm, jimž "poskytování milosrdenství" je zahrnuto v rozpočtu strany a dobře se marketinkově prodává.
Odpověď pana Bělobrádka (na dopis z 23. ledna - viz
http://www.k213.cz/Dopis-p-Belobradkovi-a-lidovcum) a druhý dopis předsedovi KDU-ČSL (v reakci na jeho dnešní stanoviska):
|
Předseda KDU-ČSL < This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. > |
|
Komu: Jiří Fiala < This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. > |
|
Kopie: Ludmila Gorigova < This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. > |
|
Vážený pane,
|
Vážený pan
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
místopředseda vlády, předseda KDU – ČSL, Poslanec PČR a zastupitel města Náchoda a Královéhradeckého kraje
Vážený pane předsedo KDU-ČSL,
děkuji Vám za Vaši odpověď z dnešního dne, ke které bych rád doplnil několik postřehů, poznámek a některé Vaše údaje či názory uvedl na míru odpovídající reálné skutečnosti.
Přiznám se, že bych rozhodně uvítal, kdybyste se příště dokázal vyjadřovat jasně, což mám obavu, že se ne vždy děje.
Už když vezmu první – úvodní - větu Vašeho dopisu („Nevím, jaká zlá osobní zkušenost Vás vede k takto negativnímu stanovisku“) – tak se přiznám, že opravdu nechápu, co máte na mysli. Negativnímu stanovisku – k čemu? K samoživitelkám? K Vašim mediálním výstupům? K Vám? Ke KDU – ČSL jako takové a jejímu politickému vystupování obecně? Ke státní sociální politice?
Pokud to nevím, a z textu dopisu to nikde dále patrno není, těžko na to jak odpovědět, tak si z toho nějaký závěr sám vyvodit.
Už vůbec pak nechápu – a lámal jsem s tím hlavu nejen já, ale i mí kolegové – co myslíte svou zmínkou o vulgarismech. V dopise, který jsem Vám napsal dne 23. ledna, žádné nebyly – a pokud jste tam nějaké našel – mohl byste je – alespoň dodatečně – veřejně označit, ať víme, co se dotýká velecitlivosti Vašeho češtinářského stylu?
Aniž bych byl přehnaně přecitlivělý – taky jsem si musel – zjevně na rozdíl od Vás – na leccos zvyknout a leccos překousnout – dovoluji si konstatovat, že vulgární nemusí být jenom jednotlivé izolované výrazy, vulgárním může být i styl dopisu sám o sobě, a to i bez jejich použití. A tam bych - nejen já – bez rozpaků zařadil užití oslovení příjmením adresáta, ač pisatel dobře zná nejen titul, ale i funkci adresáta – a arogantně a předem dává najevo, že je programově pomíjí.
Máte pravdu beze sporu v tom, že tím pisatel vypovídá hlavně sám o sobě a úrovni své osobnosti, svého vzdělání a svého přístupu k lidem. Řekněme, že u osoby veřejně činné (a máte těch veřejných funkcí pod svým podpisem pěknou řádku, čili alespoň z jedné z nich byste to vědět mohl) je to úroveň obecně nepřijatelná.
Pokud jde o moje osobní zkušenosti, a to zejména se samoživitelkami (s KDU – ČSL, ani s Vámi jich zase tolik nemám), tak jsou dány jednoznačně prakticky denní účastí u opatrovnických – a vzácně i jiných – soudů, takže si dovolím konstatovat, že samoživitelky dobře znám. Alespoň jejich dostatečně reprezentativní vzorek. A dovoluji si ještě doplnit – na rozdíl od Vás.
Nevím, jaké samoživitelky chodí za Vámi (a žasnu, že je stíháte pořád přijímat), ale rozhodně by stálo za zjištění ověřit, jestli to nejsou náhodou tytéž, co údajně stejně vytrvale chodí za pí Maxovou, co předtím chodily za poslankyní Mazuchovou a za všemi těmi dalšími feministkami, co v Parlamentu seděly nebo dodnes sedí.
Pak si mají najít slušnou obživu, když namísto hledání zaměstnání navštěvují Vás a další, jak sám říkáte, a mohu se samozřejmě ptát, proč tak činí, namísto aby se snažily si nějakou slušnou obživu najít.
Logicky se nabízí odpověď, že proto, že je to mnohem snazší než pracovat nebo se samy snažit – a patrně se jim to i vyplatí, jinak by za Vámi nechodily. Jejich schopnost vykalkulovat si do koruny, co se jim víc vyplatí, se stala příslovečnou a podle ní také jednají.
Vám je líto dětí v nouzi? Komu by nebylo, na to ani nemusí být křesťan, na to stačí být neotupělým a vnímavým člověkem.
A jak víte, že je právě do té nouze ony „samoživitelky“ samy nedostaly? Třeba tím, že předtím lehkomyslně rozvrátily fungující rodiny, že na jejich otce podávaly pro neplacení často nesplatitelných alimentů trestní oznámení tak dlouho, až docílily jejich uvěznění – a tím i fakticky definitivního vyřazení z další aktivní ekonomické činnosti, zvláště pak na zodpovědnějších a lépe placenějších místech?
A jak víte, že i když těmto chudinkám nasypete další peníze – že se ty k těm dětem vůbec dostanou? A neskončí jen v nových šatech, kosmetice, výletech a dalších flámech „samoživitelek“?!
Zmiňujete se, že nepíši o samoživitelích. Chodí snad za Vámi nějací? Rád bych je poznal!
Protože dobře vím, že je justice sice programově vyrábí (když už je matka natolik nepoužitelná, že i feministická justice musí uznat, že dětem bude u otce lépe – obvykle současně neopomene dodat, že otec „vydělává dost na to, aby děti uživil“ – a výživné matce buďto nestanoví žádné, nebo v naprosto symbolické a směšné výši, a to ještě stejně obvykle po ní nikdo nevymáhá, natož aby ji za neplacení trestal), tak také vím, že ti – na rozdíl od samoživitelek – by se styděli někde otravovat a programově žebrat a raději se sami zapřáhnou do výdělečného úsilí o to urputněji, aby vydělali tolik, aby děti sami uživili – a feministická justice s tím automaticky, drze a dopředu počítá.
Zmiňujete se, že Kristus přišel kvůli hříšníkům, ne kvůli svatým.
Jistě. A s těmi hříšníky také pracoval a snažil se je napravovat (což předpokládalo, že o tu nápravu také stáli a aktivně se na ní podíleli) – ne že by je v tom hříchu ještě štědře podporoval a bez sebemenší viditelné snahy po vlastní nápravě z jejich strany jim sypal a sypal zlato z rukávu.
Také mi není z Bible znám jediný příklad, kdy by Kristus pomáhal zázraky někomu, kdo s nimi předem kalkuluje a denně si je započítává do svého rozpočtu. A považuje je za automatickou součást svých příjmů, přičemž na svém chování či svých výstupech nehodlá měnit ani to nejmenší.
Kristus jednal a jedná podle obecně známé zásady: „Člověče, přičiň se, a Pán Bůh Ti pomůže“ – nikoliv „Člověče, flákej se dál a křič o to hlasitěji, oč víc chceš, aby ti státní úřady nasypaly!“
Křesťan by se měl zastat každého člověka, jenž se ocitl v nouzi. Určitě. Na rozdíl od samoživitelek, které jsem v nouzi ještě nezastihnul – ač jich znám osobně desítky – jsou osoby, které se do nouze – a to poměrně drastické nouze – dostaly, často i bez vlastního zavinění (opět na rozdíl od samoživitelek), a to tak prudce, že se ani nestačily rozkoukat.
Typickým příkladem může být osoba, vykázaná z hodiny na hodinu z bytu pro údajné „domácí násilí“. Ano, to je osoba ve skutečné nouzi, o jaké se málokomu, kdo to nezažil, ani nesnilo. Z hodiny na hodinu přijde o veškeré zázemí, teplo, postel, střechu nad hlavou, stůl na psaní, přístup k dětem, prostředky k podnikání – prostě o všechno – a přitom nikoho nezajímá, kam půjde nebo co bude dělat. A jak se přitom cítí. Přitom se v 90% případů následně prokáže, že trestní oznámení bylo fingované či zinscenované, často podle návodů Vašich feministických kolegyň nebo jejich prodloužených rukou (viz právničky kolem ProFemu, typickým příkladem Spoustová, na ni napojená Uváčiková a spol. a pokud se zeptáte kolegyně Jermanové či Maxové, jistě Vám nezištně poskytnou další desítky jmen a adres).
K těmto – naprosto bezbranným – obětem, navíc ještě veřejně ostouzeným (opět na rozdíl od samoživitelek) – žádnou křesťanskou povinnost necítíte? A pokud ano, tak proč nic neděláte? Proč nemluvíte o nutnosti státní podpory osob vykázaných z hodiny na hodinu na ulici?
Proč nemluvíte o nutnosti přestat zavírat lidi pro dluh, což je skutečnost, na které se shodla většina evropských zemí již před cca 150 lety, v tradičních demokraciích (Británie, USA) to nebylo možné nikdy.
Vy jste v USA přece na praxi byl, dokonce v době, kdy jste se měl věnovat plnění svého volebního programu u nás – tak toho jste si tam nevšiml? To Vám tam nepředali?
S ohledem na výše zmíněné, je pak jistě k diskusi, komu z nás dvou unikají více Vámi zmíněné křesťanské hodnoty, tedy milosrdenství a solidarita.
S pozdravem
Ing. Jiří Fiala,
předseda
za o.s. K 213
V Praze, dne 9. února 2015