VideoarchivNečekaně krásný dárek k 28. říjnu
- Details
- Created: Wednesday, 28 October 2015 20:42
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 2561
jsem dostal na ČRo 2. Přiznám se, že program jsem nestudoval a rádio si pustil i proto, že se mi nechtělo dívat na Zemana, jak degraduje státní řády a vyznamenání.
A - nelitoval jsem !!
Víte, co tam dávali ?
Tohle :
http://www.rozhlas.cz/dvojka/cetby/_zprava/jiri-horak-preliceni-s-obcanem-havlickem--1547776
Rekonstrukci procesu s Karlem Havlíčkem v Kutné Hoře v listopadu 1851 !!
Přiznám se, že jsem ani netušil, že takhle krásně zpracovaná hra, napsaná na základě soudních archivů kutnohorského soudu, vůbec existuje.
A - existuje !! A dokonce ve hvězdném obsazení. Soudce například hrál Rudolf Hrušínský, Karla Havlíčka Václav Postránecký.
Těch podobností - vlastně totožných situací s těmi, co jsme tam zažili my - no, vlastně všechny. Lidi se nemění - vzdor řečem o pokroku doby a společnosti. Jsou stále stejní.
Žalobce - bývalý státní zástupce se škraloupem za podplácení, který mu za úspěšný Havlíčkův proces slíbili smazat.
Nádherně popsaná a vykreslená zloba státních úřadů a úředníků, která procesu předcházela - a která se prostě nehodlala smířit s Havlíčkovou úspěšností a popularitou, a to ani tehdy, když Slovana (a o toho tu jde) raději sám zastavil.
Intriky policejních a státních úředníků, včetně samotného místodržícího, kteří se snažili proces dopředu pečlivě připravit a zmanipulovat - a především : Zastrašit - nebo si koupit - pražského advokáta Josefa Friče, kterého si Havlíček k obhajobě vybral, ač se vlastně obhájil sám.
Fričovy rady ovšem nesmírně profesionální a nesmírně cenné pro Havlíčka bezesporu byly.
Připomeňme jen, že tento advokát byl otcem Josefa Václava Friče, revolucionáře, jenž byl v té době odsouzen za účast v revoluci 1848 k 15 letům těžkého žaláře v pevnosti Komárno a tam také v době procesu skutečně byl. Zemský místodržící jeho otci za (ne)úspěšnou obhajobu Havlíčkovu nabízel, že jeho syn může být na Vánoce doma ... Na základě císařské milosti ... Jistě - těžká volba.
Tehdy, jako dnes, stejně platilo, že nikdo nepřekročí svůj stín ... A tak - vzdor lákavým a jistě vysoce motivačním nabídkám za Havlíčkovo odsouzení - nadělal žalobce (státní zástupce) tolik chyb už v přípravě obžaloby, že pro nejlepšího advokáta v zemi - spolu s výřečným Havlíčkem - bylo radostí jednotlivé body obžaloby zbourat jako domeček z karet a ještě - jako třešničku na dortu - dokazovat absolutní neznalost zákonů na straně pana státního zástupce.
Je obecně známo, jak soud skončil - totiž že česká porota Havlíčka osvobodila, vzdor důrazně opakovaným přáním a představám pokorných úředníčků, kteří by sami o sobě Havlíčka nikdy nenechali běžet jen tak.
Je také známo, co po vyslovení osvobozujícího verdiktu následovalo - totiž že nadšení občané Kutné Hory nesli Havlíčka na ramenou městem, čímž vídeňskou vládu a její poskoky v Praze i Kutné Hoře nemohli dopálit víc.
A je také známo, co vzteklí úředníčci následně vymysleli za pomstu : Když to nešlo legálně, soudní cestou - tak o pouhý měsíc později Havlíčka - už bez soudu, jen na příkaz přímo ministra vnitra Bacha - přišli zatknout a internovat v tyrolském Brixenu, co nejdál od občanů, kteří mu rozuměli a nosili ho na ramenou ...
Méně už je znám jiný důsledek procesu, který ale v této rekonstrukci jednoznačně zazněl : Vídeňská vláda okamžitě rozhodla o ZRUŠENÍ SOUDNÍCH POROT, neboť pochopila, že absolutistický stát se nemůže opírat o prvky demokracie ve svém státním aparátu - a nemůže nechat prosté lidi určovat, co je spravedlnost, a co ne, když vláda ve Vídni to přece ví nejlíp ...
Pro Havlíčka si přišli už po měsíci.
Já jsem - po velmi podobném vítězství v Kutné Hoře - vydržel na svobodě jen další tři měsíce - déle už svůj vztek soudní soudruzi v Praze na uzdě neudrželi, v půli února mě přepadla na Míčánkách justiční stráž a na skoro celý zbytek roku jsem skončil ve vězení - s tím, že jsem napadl já je ...
Na kutnohorský proces ale ani tak nikdo z nás, co jsme tam byli - a že nás tam jezdilo (!!) - nikdy nezapomeneme. Ve srovnání s Havlíčkem tam byl jeden důležitý rozdíl : Zatímco Havlíčka osvobodila česká porota nestranných občanů (ač jiní - taky čeští - lokajové ho rozhodně zavřít hodlali, a to na co nejdýl...), mě tehdy osvobodil jeden z nich, prostý český soudce.
Jeden z těch asi pěti slušných, co jsem za celou svou justiční anabázi poznal. Jejich poměr k těm ostatním je tedy přibližně jedna ku tisíci.
A čekejte na to, jestli zrovna Vy budete mít to zázračné štěstí - a do té tisíciny se trefíte !!
Poselství z Kutné Hory je ale stejně aktuální dnes - jako bylo v listopadu 1851 : Porotní soudní systém je jedním ze základních prvků demokracie. Stejně, jako volby soudců. A dokud to nebude samozřejmostí, nelze o demokracii v této zemi ani uvažovat, natož vážně mluvit ...
A pro ty, co tam tehdy se mnou byli - jedno krásné připomenutí : 18. října tomu totiž bylo právě 5 let !!
_____________________
_____________________
I tohle jsou záběry ze soudu v Kutné Hoře, jen o 160 let později ... Sami posuďte, nakolik "se doba změnila..."
Naprostá většina přítomné veřejnosti si byla nápadné podobnosti se 160 let starým procesem Havlíčkovým plně vědoma ...
Osvobozený Obžalovaný Po vynesení zprošťujícího rozsudku ...
A brzy se nadšení veřejnosti přelilo i před historickou soudní budovu ... která Havlíčka pamatuje.
Comments
novinky.cz/.../...
zpravy.aktualne.cz/.../...
Kašpar
paragraphos.pecina.cz/2015/10/kaspar.html
Když jsi tehdy rozebral soudce Nápravníka i ty policajty z Prahy, ze kterých si udělal nesvéprávné dementy, fotili jsme se před pamětní tabulí na soudu. Foto skončilo někde u Zbyňka v jeho archívu, ale my jsme zamířili k Dačickým a tam to oslavili. Už si nepamatuji proč si nebyl s námi, patrně si musel odevzdat tu kouli jak si nám ji již tolikrát popisoval. O.