VideoarchivKandidát na prezidenta, p. Jiří Drahoš, odpověděl
- Details
- Created: Wednesday, 26 April 2017 12:04
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 2526
Na naše otázky, a to následovně (bez úpravy přejímáme) : Opatrné odpovědi opatrného kandidáta.
Pro p. Jiřího Drahoše
Vážený pane akademiku a prezidentský kandidáte,
jiný kontakt jsem na Vás nikde nenašel, proto používám tento - a věřím, že Vám bude mail předán. Rovněž věřím, že budete mít brzy svoje dostupné stránky s kontaktem, neboť si nedovedu představit kandidáta, na kterého není žádné spojení a kterého není možné kontaktovat.
Mezi současnými kandidáty na tuto funkci jste jistě pro mnohé zajímavou možností, zejména pro mnohé z těch, kteří si z dosavadních kandidátů - často právem - nemohou vybrat.
K tomu, aby Vám volič dal hlas, ale obvykle potřebuje vědět něco víc než jen jak vypadáte či Váš životopis.
Chci se Vás zeptat na oblast, na kterou se Vás zjevně nikdo zatím neptal a o které jste nikdy nehovořil - pravda, také jste k tomu neměl dosud vcelku žádný důvod. Jako prezidentský kandidát už ho ale mít budete. A to už proto, že prezident má v této oblasti vcelku rozsáhlé pravomoci.
Jedná se mi o oblast justice.
Prezident zde může velmi mnoho, chce-li a je-li si problémů vědom. Prezident jmenuje soudce - a také dává souhlas s jejich odvoláním, nebo trestním stíháním. Prezident jmenuje i předsedy hlavních soudů (tedy Nejvyššího, Nejvyššího správního a Ústavního) a stejně tak všechny ústavní soudce. Prezident uděluje milosti i vyhlašuje amnestie. Dokonce bych řekl, že nikdo z politiků nemá nebo nemůže mít větší vliv na stav a chod justice nežli prezident republiky.
Současný prezident, dle mých poznatků, si těchto pravomocí buďto ani není vědom, nebo je cíleně nevyužívá, rozhodně však o chodu justice nemá ani základní představu, jak několikrát svými neodbornými rozhodnutími prokázal. Proto její stav také nemůže vylepšit, natož radikálně změnit. Dalo by se říci, že na tuto - jednu z nejdůležitějších - rolí prezidenta zcela nebo z velké části rezignoval.
1. A Vás se chci zeptat: Jaký je Váš vztah k justici a zejména Váš program v této oblasti, pokud byste byl do funkce prezidenta zvolen?
Je potřeba vzít v úvahu, že podle Ústavy je soudní moc charakterizována jako moc nezávislá. Prezident vykonává ve vztahu k soudní moci zejména jmenovací pravomoc, avšak nikoliv samostatně. Jde o tzv. kontrasignovanou pravomoc, kdy rozhodnutí o jmenování soudců musí spolupodepsat předseda vlády nebo její pověřený člen. Také návrhy na jmenování soudců činí prezidentovi ministr. Prezident je vázán při jmenování soudců zákonnými kritérii, tudíž jmenování určitého navrženého kandidáta do soudcovské funkce je možno odmítnout jedině tehdy, nejsou-li zákonné podmínky splněny. Míra uvážení prezidenta je zde relativně malá.
Do samotného soudního rozhodování může prezident zasahovat jen velmi omezeně, a to jen v oblasti trestního řízení (milost či amnestie). Při výkonu těchto pravomocí je třeba vycházet z toho, že jde o mimořádný prostředek, jehož využití je opodstatněno v případech, jejichž okolnosti nelze v soudním řízení zohlednit s ohledem na zákonná pravidla, jimiž je soud vázán. Zpravidla jde o mimořádné poměry v postavení pachatelů trestných činů, které soudy nemohou vzít úvahu.
V oblasti civilního řízení prezident žádné pravomoci nemá, tudíž ani nemá prostor, jak v této oblasti vystupovat.
2. Máte pocit, že justice je v současnosti v pořádku a funguje, jak má - nebo je ve stavu tragickém až katastrofálním a potřebuje zcela radikální léčebnou kůru, nebo něco mezitím?
Z celkového hlediska funguje soudní moc relativně dobře v tom smyslu, že se zrychluje vyřizování jednotlivých případů.
Nelze samozřejmě vyloučit, že v některých případech dochází k určitým excesům v soudním rozhodování. Je ale třeba rozlišit případy, kdy jde o skutečnou svévoli při rozhodování ze strany soudů a kdy jde o aplikaci zákonných ustanovení, tudíž závěry rozsudků plynou ze zákona, který soud aplikuje. Pak se jedná o otázku vhodnosti určité právní úpravy, za kterou odpovídá Parlament ČR.
Je dobré vzít v úvahu, že soudní řízení je v České republice mnohdy i čtyřstupňové (soud prvního stupně, soud odvolací, soud dovolací a Ústavní soud). Zejména judikatura Ústavního soudu ukazuje, že případy vyvolávající pochyby ohledně spravedlnosti při rozhodování jsou nakonec korigovány, byť až u Ústavního soudu.
Radikální změny v jakékoliv oblasti organizace státu jsou problematické, protože mohou otřást jinak fungujícím mechanismem. V oblasti justice to platí tím spíše.
Obecně je v současné době problém ve zvýšené míře judicializace mnoha oblastí lidského chování, kdy se soudy stávají konečnými arbitry v mnoha oblastech, které byly v minulosti z jejich dosahu vyňaty. Dochází tím k jistému vychylování rovnováhy v dělbě státní moci ve prospěch moci soudní. Je to však dáno tím, že zákony záměrně svěřují rozhodování sporných otázek právě soudům, ačkoliv by to v některých případech vůbec nemuselo být potřeba.
3. Máte pocit, že spravedlnost nejlépe vykonává neodvolatelný a nikomu nezodpovědný člověk, který má funkci bez jakékoliv kontroly na doživotí, nebo že by o tom, co je spravedlivé a co ne, lépe rozhodovaly občanské soudní poroty, jak bylo v naší zemi dlouhou dobu tradicí a zrušil to (z pochopitelných důvodů) až nacistický, a po něm komunistický režim?
Laický prvek z rozhodování zcela vyloučen není. Existuje v trestní justici a dále v oblasti pracovněprávních sporů, a to v podobě tzv. přísedících.
Porotní soudy v obecné rovině posuzují otázky skutkové, nepřísluší jim právní hodnocení věci. V tomto ohledu mají senáty soudů, v nichž zasedají „laičtí“ přísedící, dokonce větší pravomoc, neboť rozhodují i o právních otázkách.
V konstrukci fungování soudní moci u nás je obsažen koncepční problém spočívající ve faktické neodpovědnosti za právní názor soudu. Soudce lze postihnout za pochybení „technické povahy“, jakou jsou například průtahy v řízení apod., jen obtížně či snad vůbec jej nelze postihnout za nesprávné rozhodování ve smyslu nesprávných právních závěrů. Problém spočívá v tom, že „nesprávnost“ soudního rozhodnutí lze určit jen na základě rozhodnutí vyššího soudu, který rozhodnutí nižšího soudu označí za chybné (nezákonné). Ovšem samo rozhodnutí vyššího soudu může být opět označeno za chybné (nezákonné) soudem dalšího stupně soudní soustavy. Nelze však jednoduše říci, že tento problém by zavedení soudních porot vyřešilo.
Existuje řada oblastí, v nichž by rozhodování soudních porot bylo minimálně problematické. Lze si je představit v trestním řízeních, hůře však v civilních soudních řízeních, kde jsou podstatné zejména právní otázky a význam skutkových okolností je o něco nižší.
Otázka spravedlnosti v rozhodování by se zavedením porotních soudů sama o sobě nevyřešila, protože lze stěží předpokládat, že by porotní soud rozhodl „spravedlivěji“, než soud složený z profesionálních soudců. Možná by rozhodl jinak, avšak kritérium spravedlnosti je do jisté míry relativní. Spravedlnost lze ve formální rovině ztotožnit se zákonností, ovšem někdy i rozhodnutí striktně v souladu se zákonem může vyvolávat dojem nespravedlnosti. Druhou alternativou je rozhodování podle jistého citu pro spravedlnost, avšak to zase hrozí vyvolat nerovné důsledky v rozhodování jednotlivých případů.
V každém případě by zavedení porotních soudů vyžadovalo změnu Ústavy, což je otázka pro Parlament.
4. Jak byste si představoval roli prezidenta při kárné odpovědnosti soudců, zda by do ní měl či neměl zasahovat a nakolik?
Kárná odpovědnost soudců je poměrně široká problematika. Na straně jedné je totiž potřeba vyžadovat, aby každý nesl odpovědnost za nesprávný výkon svého úřadu či funkce, na straně druhé nelze zaměňovat kárnou odpovědnost soudců s nesouhlasem s jejich rozhodnutími. V každém soudním sporu jsou dvě strany a z každého soudního sporu odchází, s určitou nadsázkou řečeno, jedna strana poražená. Ta pak nemusí být s výsledkem spokojená.
Prezident republiky má podle Ústavy ve vztahu k soudní moci primárně jmenovací pravomoci.
Lze si představit, že by prezident republiky mohl například iniciovat zahájení kárného řízení, avšak je otázkou, zda takové řešení zapadá do koncepce principů dělby moci v České republice. V komparaci s jinými státy by šlo o dosti ojedinělé řešení. Zcela nekoncepční by nejspíše bylo například takové řešení, že by přímo prezident rozhodoval o kárném provinění soudce. To by již bylo zřetelným narušením principů dělby moci.
V současné době je problematika kárného řízení dávána do souvislosti se soudcovskou samosprávou, o které se hovoří již dlouhodobě. To je velmi citlivá záležitost. Na straně jedné je určitá forma soudcovské samosprávy v mnoha zemích zavedena, na straně druhé lze stěží připustit úplné oddělení soudní moci od ostatních složek státní moci.
5. Jaký by byl Váš vztah k amnestiím a milostem?
Oba instituty jsou do jisté míry anachronismem, nicméně jejich využití lze považovat za opodstatněné (šlo by hlavně o institut milosti) v těch případech, kdy výjimečné okolnosti případu, které soud nemůže vzít v úvahu, protože na ně zákon nepamatuje, vedou k závěru o zjevné nespravedlnosti soudního rozhodnutí, resp. spíše následků soudního rozhodnutí.
Jedná se totiž o nástroj, jímž je opět vychylován princip dělby státní moci ve prospěch moci výkonné.
Jako u každé jiné pravomoci pak nelze zabránit podezření z jejího zneužití, tudíž využívání těchto institutů by mělo být omezeno na zjevně výjimečné případy. V případě amnestie je vůbec potřeba ji využívat velmi střídmě, neboť může narušovat elementární důvěru v principy spravedlnosti. Amnestie má totiž na rozdíl od milosti plošný dopad.
6. A jste toho názoru, že před současnými soudy se může nevinný člověk účinně obhájit, případně že jsou jeho lidská práva zaručena jak na svobodě, tak po celou dobu trestního stíhání, resp. že trestně může být stíhána pouze osoba, kde jsou k tomu pádné důvody, nebo že lze snadno trestního stíhání zneužívat podle přání a pokynů libovolných skupin proti jim nepohodlným lidem či skupinám lidí?
Z formálního hlediska náš právní řád skýtá dostatečné záruky před nedůvodným stíháním. Jinou otázkou je jeho praktické naplňování.
Obecně platnou odpověď dát nelze. V zásadě se jedná o obecnější otázku, zda soudy mají rozhodovat spíše ve prospěch bezpečnosti (in dubio pro securitate) nebo spíše ve prospěch svobody (in dubio pro libertate). Naše ústavní uspořádání stojí samozřejmě na druhém ze zmíněných principů.
Otázka, zda se může nevinný člověk účinně obhájit, je problematická v tom ohledu, že nevinný člověk by se vůbec neměl stát podezřelým. Zřejmě je možné v řadě soudních rozhodnutí najít skutečnosti, jež dávají důvod pochybovat o vině dotyčného, a přesto je vina shledána.
Určitou zárukou je několikastupňové soudní řízení, kdy je předpoklad, že pochybnosti budou natolik rozptýleny, aby bylo možno vinu či nevinu posoudit s velkou jistotou. Možná stojí za pozornost, že podle současného znění trestního řádu musí být zjištěn skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Jde tedy vlastně o posouzení míry pochybností. Původní znění trestního řádu z roku 1961 vyžadovalo zjistit „skutečný stav“ věci. Důkazní standard byl tedy paradoxně alespoň formálně přísnější než v současné době. Samozřejmě, že praxe byla mnohdy jiná.
Věc má tedy dvě strany. Zpřísněním požadavků na jistotu prokázání viny se možná sníží procento „nevinných“ odsouzených, avšak zároveň je možné, že se zvýší procento „vinných neodsouzených“, neboť vina nebude dokázána s takovou jistotou, aby bylo možno vynést odsuzující rozsudek, byť byl trestný čin skutečně spáchán.
Z praktického hlediska bohužel nelze přehlédnout, že se objevují kauzy, kdy je silné podezření na zneužití prostředků trestního práva. Tomu však pravděpodobně zcela efektivně zabránit nelze, protože zneužita může být každá moc.
Budu se těšit na Vaše odpovědi, které si zájmem přečtu nejen já, ale i čtenáři našich stránek, jichž jsem redaktorem (www.k213.cz).
S pozdravem
Ing. Jiří Fiala
http://www.k213.cz/JOOMLA/
______________________
______________________
Několik lidí se mě ptalo na náš názor. Moc povzbudivý nebude.
Pan Drahoš se jeví jako kandidát tak zoufale opatrný, aby někoho nenaštval, že se obávám, že svou přepjatou opatrností naštve brzy všechny. O justici nic neví, tyhle odpovědi si zjevně nechal někým zpracovat, a to někým zjevně se systémem spjatým, tedy buďto právníkem, nebo přímo soudcem. Žádná změna se od něj evidentně čekat nedá, stejně jako od Miloše Zemana. Tragického stavu justice si vůbec není vědom.
Prezident má být vůdčí osobností, především má umět rozhodnout, ne se rozhodnutím vyhýbat a je obcházet a obávám se, že pokud by byl p. Drahoš za prezidenta zvolen, bude to jen zevně slušný pán nastrčený navenek, za nějž budou rozhodovat jiní, a jemu to bude jedno a nebude o tom nic vědět.
_____________________
_____________________
Comments
seznam.cz/.../...
Opět dezinformace o Polsku na známém portálu - jak se orientovat v polských mediích
novinky.cz/.../...
Samozřejmě tyhle „sondáže“ jsou nesmysl. Wyborcza je vlajková loď destruktivní opozice, ta se snaží vytvářet masové psychozy. Ovšem i ty vládě nakloněné „sondáže“ třeba brát s rezervou, jsou přikrášlené. Některé píší, že drtivě vede PiS – a pravda bude někde mezi.
Nezbývá, než českému publiku představit aspoň kompendium v Polsku sledovaných medií, o což jsem se pokusil:
NOVINY, INTERNETOVÉ PORTÁLY:
Vlastenecké:
www.wpolityce.pl ; www.naszdziennik.pl ; www.gazetapolska.pl ; www.niezalezna.pl ; www.polskaniepodlegla ;
www.dorzeczy ; www.wsieci.pl
Dezinformační:
www.gazeta.pl (Gazeta Wyborcza, bývalého komunisty Michnika-Szechtera, levicové islamizované Švédsko chrání jeho bratra, bývalého stalinského prokurátora, jenž poslal na šibenici a před popravčí četu mnoho polských vlastenců, a na něhož polské orgány vydaly mezinárodní zatykač).
Pokud tisk, rovněž i v tomto případě česká dezinformace či „experti na Polsko“ se odvolávají na tyto v Polsku zprofanované noviny jako na prý hlavní tiskovinu. Odliv čtenářů a nízké příjmy ji zavedly na úbytě, ovšem dnes ji otevřeně financuje Sőrős). Téže www.wprost.pl dnes už sklouzl. Wyborcza je nejčastěji papouškované medium většinou českých medií.
POLSKÉ TELEVIZNÍ STANICE
Pro ty, kdož si přejí sledovat polské TV stanice v České a Slovenské republice, lze doporučit tyto technické možnosti:
TV TRWAM
· Internet live: www.tv-trwam.pl
· Satelit: ASTRA 2C 19,2°E , transpondér 048, frekvence 11186 MHz, vertikální polarizace (V), S/R (symbolový tok) 22000 kbit/s, FEC (dopředná korekce chyb) 5/6 - pro ty, kdož mají instalován Skylink s použitím LNB konvertoru „monobloku“ pro satelitní pozice Astra 23,5°E + Astra 19,2°E. Pro krajany v Kanadě a USA rovněž satelit Galaxy 19 na pozici 97.0°West, frekvence transpondéru 11960 MHz, vertikální polarizace (V), S/R (symbolový tok) 22000 kbit/s, FEC ¾.
· Televize: Terestrická digitální (DVB-T) tam, kam až dosahuje signál polských vysílačů v Královéhradeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji, a na Slovensku v krajích Žilinském, a Prešovském v prvním multiplexu.
TVP INFO HD a TVP Polonia:
· Internet live: TVP Info a také vojvodské redakce TVP 3 tvpstream.tvp.pl/, TVP Polonia jen vod.tvp.pl/ (video on demand).
· Satelit: Eutelsat Hotbird 13°E, jenž není obvykle v ČR instalovaným satelitem, pokud ano, tak u fandů satelitního příjmu – volně přijímatelné jsou TVP INFO HD , Hotbird 13D transpondér 110, frekvence 11719 MHz, vertikální polarizace (V), S/R 27500 kbit/s, FEC ¾; a TVP Polonia, Hotbird 13D transpondér 133, frekvence 11179 MHz, horizontální polarizace (H), S/R (symbolový tok) 27500 kbit/s, FEC ¾, signál je v celé Evropě.
· Televize: Terestrická digitální (DVB-T) tam, kam až dosahuje signál polských vysílačů v Královéhradeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji, a na Slovensku v krajích Žilinském a Prešovském v prvním multiplexu, ve třetím multiplexu TVP INFO HD, a rovněž také TVP1 HD, TVP2 HD, TVP Historia (velmi zajímavý a poučný program!), TVP Kultura, TVP Rozrywka (=zábava, entertainment). Na satelitu jsou všechny jmenované propramy mimo TVP INFO kódovány a zpoplatněny.
Polské (či spíše „polské“) dezinformační televizní stanice, zaujímající stále ještě dost velký podíl éteru:
TVN: Zakladatelem záhy po roce 1989 byl Mariusz Walter, bývalý člen ÚV PSDS (Polské Sjednocené Dělnické Státostrany). Do r. 2016 byla majoritním vlastníkem a provozovatelem TVN RUSKÁ (!) mediální společnost ITI. Ta TVN prodala americké společnosti Scripps Network Interactive (SNI) z Tennesee, jejíž dosah je globální, a jejíž doménou v éteru jsou lifestylové kanály, z nichž nejznámější je Travel Channel. SNI tedy převzala celý kádr – po ITI. Jenže politická tematika „parketem“ SNI není. Takže čí zájem TVN reprezentuje, není těžké uhodnout. Samozřejmě, že nikoliv zájem polský, samozřejmě že nikoliv zájem o upevňování demokracie, nýbrž zájem – ruský, a zájem „starých struktur“, které se nesmířily s tím, že volbami v říjnu 2015 je společnost odstavila od moci. Takže jméno SNI pouze slouží spíše jako „západní“ krytí.
Bohužel, většina českých medií se ve zprávách z Polska odvolává vždy jen na TVN jako prý „hlavní televizní kanál“, případně na její zpravodajský kanál TVN24, jakoby v Polsku jiná televize neexistovala.
Česká media či mnozí čeští „experti na Polsko“ ovšem činí něco podobného, co by byli činili třeba po sovětské okupaci 1968 experti západní, kdyby se byli odvolávali jako na ruskou posrpnovou okupační rozhlasovou stanici z Drážďan v tehdejší Ulbrichtově tzv. N“D“R. TVN je dnes vlajkovou lodí protidemokratické propagandy a dezinformace v polském éteru.
POLSAT: Společnost vysílající řadu kanálů. Jejím vlastníkem je Zygmunt Solorz-Żak, jenž byl v letech 1983-85 spolupracovníkem tajných služeb PLR. Kdyby nebylo jeho závazku spolupráce, nezískal by jmění, to vychází najevo z materiálů IPN (Instytut Pamięci Narodowej). Dle těchto materiálů vystupoval pod příjmeními Zygmunt Krok, i pod svým, vázací akt je z 15.07.1983, dle toho měl krycí jméno „Zegarek“ později zkráceně „Zeg“.
V r. 1989 získal úvěr z operace vedené tehdy vojenskou rozvědkou komunistické PLR, FOZZ, to je známá dávná dodnes nevyjasněná velká finanční aféra Polska (téma bylo dotčeno pak na soudním procesu v kauze FOZZ). Zemská Rada pro Radio a Televizi (polskou zkratkou KRRiT) přiznala televizi Polsat, po roce 1989 první komerční televizi v zemi s celopolským dosahem, vysílací koncesi, přestože tehdy na adesu Solorze-Żaka se objevily „výhrady Úřadu Ochrany Státu“ (polskou zkratkou UOP). Jméno Solorze-Żaka je ještě spojeno s historickou velkou Rywinovou aférou.
Slovo na závěr? Jestliže se české medium jednostranně odvolává JEN a VYLUČNE na Gazetu Wyborczou nebo na TVN24, a představuje je českému publiku jako hlavní media, a/ anebo zcela nekriticky tlumočí české veřejnosti jejich obsah jako hlas polské veřejnosti, buď Polsko neviděl ani z hraniční hřebenové turistické stezky Krkonoš, nebo jde o levicového propagandistu.
Proto nevěřte takovým „odborníkům“ na Polsko, jakkoliv vystupují třeba v Hospodářských novinách či podobných tiskovinách. Neboť v Polsku je především pluralita medií – taková, že se dokonce lze setkat i s případy, kdy jiná media o jedné a téže věci představují opak jiných medií. Objektivní zpravodajství z Polska proto není jednoduchá záležitost.
Pokud jde o mě: Žiji v Polsku mezi Poláky a s Poláky hezkých pár let, a dovolím si říci, že takový život – aspoň pro ty, kdo mají oči k vidění, uši k slyšení a mozek k myšlení - obohatí poznání asi dokonce i více, než třeba jen pohled z nějaké kanceláře obchodního zastoupení nebo jen ambasády. Nebudu skrývat ani takový názor, že: Kdybych byl Polákem, že bych byl voličem PiS, to ano, ovšem neznamená to, že bych vůči ní byl nekritický. PiS má řadu vynikajících osobností, osobně třeba se mi nejvíce sympatickým jeví z polských politiků prezident Duda, anebo pak ministr hospodářství a financí Morawiecki – v tomto směru musím s uznáním shlížet na něco, co totálně chybí v ČR: To, že v osobě tohoto ministra je angažována osobnost vysoké profesionality, znalá finančního prostředí a mezinárodního byznysu.
Naopak kriticky shlížím na přílišný radikalismus některých osobností PiS, jenž může škodit. Samozřejmě, PiS potřebuje opozici, ovšem konstruktivní, která bude předkládat hodnotné návrhy, a iniciovat o nich diskuse. V každém případě by to byl korektiv některých překotných rozhodnutí (např, zákon o svobodě kácení stromů, aniž by byly formulovány určité podmínky vyplývající z charakteristik prostředí).
Dnešní opozice ovšem sleduje otevřeně jediný cíl – sesadit jakkoliv vládu PiS, a otevřeně hrozí po převzetí moci soudy, její slovník je podobný onomu Gottwaldovu historickému projevu „do Moskvy se jezdíme učit jak zakroutit buržoazii krkem“.
Volil bych PiS ne proto, že je PiSem, ale že prozatím jiné lepší vlastenecké alternativy v Polsku není. Pokud jde ovšem o hospodářskou politiku - doporučím čtenáři vyhledat si hodnocení Polska dnes např. ratingových agentur (Smith & Poors nevyjímaje), jedinou nevýhodou je, že třeba v řadě případů znát aspoň průměrně anglicky.
Hmatatelným výsledkem vlády PiS dnes je velmi pozitivní hospodářský vývoj Polska včetně velkého poklesu nezaměstnanosti (nikoliv dnes již odchody do muslimské Evropy).
Prostě PiS svůj volební program plní. Čím se však diametrálně liší od České republiky – to je debolševizace a odstraňování estébáckých klik z rozhodujících pozic, tím se značně omezilo rozkrádání jejího hospodářství....Je jasné, že toho se čeští soudruzi i umělá, kdysi dávno komunistickými rozvědkami připravovaná a jimi kontrolovaná opozice, určená jimi k provedení rádoby revolucí roku 1989, prostě bojí jako čert kříže. (A především: V Polsku dnes tato někdejší komunistickými rozvědkami kontrolovaná „demokratická“ či „protikomunistická“ opozice typu agenta SB „Bolka“ Walęsy, vystupuje proti vládě v jednom šiku s komunisty a estébáky, čímž se dále demaskuje na veřejnosti. To ovšem je déledobější proces, neboť ne každému občanu masírovanému po leta komunismu i postkomunismu po roce 1989 ihned dojde, o co vlasdně jde.
Akorát, jak správně trefila redakce K 213 – Polsko je v tomhle ohledu opravdu oněch 10 let před zeměmi českými ).
Freeeurope
Dědická řízení se komplikují
Pozůstalostní řízení o dědictví se často nesmyslně komplikují. Přibývá případů, které mění řízení v právní frašku. Měsíce se třeba vůbec nerozhoduje o tom, co komu připadne, ale proces se účelově táhne kvůli soudnímu poplatku. Kvůli němu běží lhůty, odvolání, dovolání.
Svého tak dosahují lidé, kteří sice soudy nakonec prohrají, ale věc natáhli tak, že reálný výsledek je opačný než spravedlnost na papíře. Majetek se rozpadne nebo rozplyne dřív, než se k němu oprávnění dědicové dostanou, píše Právo.
ceskatelevize.cz/.../...
seznam.cz/.../...
____________
A co teprve 15-ti leté pronásledování, jak to by jim změnilo život ??