Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Tentokrát o policii v Polsku - srovnání se situací v PČR?

Následující komentář k faktům o  situaci v polské policii, pečlivě  ukrývanými v minulosti postkomunistickými vládami a také postkomunistickou justicí zametanými pečlivě pod koberec,  zadává rovněž důtklivou otázku na téma, jako tomu bylo – a dosud  zřejmě je – v policii české.

Celopolský veřejný ohlas vzbudila vražda 23-letého  Igora Stachowiaka, spáchaná policajty na komisariátě Vratislav- Staré Město a po více než rok zametaná pod koberec.

Policajt zabil Igora  Stachowiaka, svázaného želízky, povaleného na zemi, na WC komisariátu (tj. mimo dosah monitorujících kamer) paralyzátorem, avšak netušil, že na paralyzátoru je rovněž kamera, a že zločin je nahráván.

Netušili to ani další policajti, kteří přinejmenším nečinně  přihlíželi.

Policajti ze zákonné povinnosti  museli pozvat otce Stachowiaka k identifikaci tělesných  ostatků a dle výpovědi otce polské televizi  – tvrdili mu,  že jeho syn byl zadržen, protože si jej spletli s jinou, hledanou osobou, a že při výslechu spadl ze židle a padl tak, že se zabil.

Nejen otec, ale i televizní diváci mohli shlédnout na tváři Stachowiaka četné podlitiny – jasné známky surového mučení.

Na základě zásahu ministra vnitra ihned poté, co ten se o zločinu dozvěděl, vyletěli všichni účastní policajti  z uniforem s okamžitou výpovědí z práce, a rovněž s okamžitou platností  byla odvolána celá hierarchie vratislavského velení policie až po dolnoslezského policejního prezidenta.

Co řeknou soudy, to se ještě ukáže – tedy především jak zareagují na obžalobu ze strany prokuratury, až ta bude definitivně hotova, zatím probíhá vyšetřování všech dalších podrobností. Příslušná obvinění byla samozřejmě sdělena.

 K události v překladu do češtiny komentář z polského portálu wpolityce.pl:

wpolityce.pl/.../...

Smrt Igora Stachowiaka se stává symbolem  brutálnosti  policie.

Tragických událostí na komisariátech bylo více, a jejich pachatelé obvykle nebyli za ně postaveni před soud. Špatný výběr na povolání  policisty, špatné vyškolení, dovolování nadměrného násilí vedou k patologii.

„Policejní legitimace je pro určitý typ příslušníků průkazem k pocitu, že je pánem a bohem.  Jestliže se mi bude chtít, budeš ležet. Jestli se mi bude chtít, budeš výt. Je fatální, že takoví lidé vůbec se k policii dostanou“ — říká policejní důstojník vysokého  stupně.

Rozhovory se zkušenými příslušníky policie, kteří prošli všemi stupni kariéry, navozují znepokojující závěry. Selhává celý systém: Psychologické testy ne vždy odhalí osoby, které  nikdy nesmí obléci policejní uniformu, a šest měsíců trvající kursy, to je na opravdové vyškolení policisty  málo.

A když je nedokonale vyškolený policista vydán nátlaku nadřízených, že má mít výsledky a vysokou objasněnost  pachatelů trestných činů,  sahá k metodě, jaká se mu zdá nejjednodušší: Vynucení  výpovědi a přiznání  se k vině silou.

V případě smrti Igora Stachowiaka je zarážející nejen fakt, že policista třikrát udeřil paralyzátorem člověka, svázaného želízky, ale i to, že několik dalších příslušníků tomu nečinně přihlíželo.

S brutálností některých příslušníků se snaží poradit si i policie sama.

Před deseti lety  vznikl tzv. systém včasného varování, nazývaný později systém včasného zásahu.

System měl nedopouštět, aby policisté, podezíraní z brutálního zacházení se zadrženými, překračovali červenou čáru, dělící je od spáchání trestného činu.     Údaje o brutálnosti příslušníků byly shromažďovány a později ověřovány. Systém dále teoreticky funguje, a policie – z pochopitelných ohledů – se mírou problému chlubí nerada.

Otázkou pochopitelně je, jak je to u policie české...

Zákaz kouření na palubě vládního speciálu pro Zemana neplatí. Důvod všichni tají

lidovky.cz/.../...

NSS Vedoucí kanceláře 7. senátu Hana Válková Tel.: +420 542 532 378
Spis ještě nebyl zaslán zpět Městskému soudu v Praze - čeká se na na právní moc.