Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

I loajální málo bylo příliš...

Details

Created: Tuesday, 03 June 2014 00:00

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 756

Aneb:  Odvaha Strany mírného pokroku v mezích zákona (resp. sametové a pěstěné fešácké opozice) se rozplynula jako dým ze skomírajícího ohýnku při první zkoušce...

Skomírající plamínek se již sotva podaří rozfoukat - pokud kdy vůbec  měl zájem plápolat...

Sledujíc pokračování aférky kolem odchodu Hany Marvanové z MSp, z pozice první náměstkyně ministryně, nemohu, než konstatovat, že za vším, co uvedeno v komentářích dříve, si mohu stát i nadále a že se to, co ještě tehdy nebylo třeba potvrzeno, jenom dále plní.

Viděl jsem pí Marvanovou v diskusním pořadu ČT 24 - a nezbylo než zopakovat, že dávat se do spolku s ďáblem - tedy extébákem Babišem - se ještě nikomu nemohlo dlouhodobě vyplatit, natož pak bývalé disidentce (či osobě, která se za ni aspoň vydává a považuje).

Povzdech Hany Marvanové, že doufala, že od vedení ANO obdrží silnější podporu, když prosazuje jejich politiku na MSp (snížit odměny advokátů a exekutorů) nemůže svědčit o ničem jiném než o dětinské naivitě (jak uvedeno již v prním článku - "Typická chartistka..."), která je v jejím věku a s jejími - údajně disidentskými - zkušenostmi zcela zarážející a pro političku neomluvitelná.

Ze strany extébáka Babiše to pak svědčí o jediném - o promyšleném podvodu na voličích, kteří mu dali své hlasy často právě proto, aby tuto gangsterskou lobby zkrotil.

Jenže - to by se pan extébák mohl spálit - a - jak už víme - spáleniny bolí - a dlouho se hojí - a to my neradi, to my nechceme - zvláště když nás dotyčný plamen masivní zvůle a bezpráví zatím nejen nezasáhl, ale co víc - úpěšně jsem z něj vytěžili, co se dalo. 

Kdo viděl jejího nástupce, co má pí Marvanovou nahradit - Roberta Pelikána - musí konstatovat jediné: Naivní klučík, nikomu nebezpečný, který samozřejmě také nikdy nic neprosadí - a ani se o to nebude snažit - neboť, jak sám prohlásil, do práce se těší, bude to veliká sranda...

Že většina z nás jeho jméno dosud nikdy nikde neslyšela (snad s výjimkou studentů PF UK), samozřejmě o něčem vypovídá - a že už od pohledu je jasné, že tento klouček byl vybrán právě proto, aby zkušeným mafiánům nekladl žádný odpor a nebyl pro ně žádnou vážnou překážkou, loutkou, kterou utáhnou na vařené nudli (nejspíš nějaké obstojné sekretářce a předplacené dovolené v letovisku u moře ), je nabíledni.

Zbývá vysvětlit dvě věci :

Pí Válkové to, v čem je vlastně změna, když dotyčný prý hodlá kontinuálně pokračovat v politice své předchůdkyně - a kdo teda zaručuje, že za 3 měsíce neskončí stejně jako ona, pokud s tím ovšem vůbec začne

a

p. Babišovi voličům to, jak hodlá naplnit svůj volební program (neboť na ten je utáhnul právě jak na oné pověstné vařené nudli).

-

Jak by to vypadalo ve státě po volbách, ve kterých skutečně zvítězily reformní - a hlavně věrohodné - strany, můžeme jen stručně načrtnout - aby čtenář viděl ten rozdíl, ti pak, co volili extébácké hnutí ANO, aby měli možnost porovnat, jak naletěli.

To, co chtěla Marvanová (aspoň podle svého vlastního tvrzení) je ještě naprostá banalita ve srovnání s tím, co JE skutečnou reformou justice.

Především by žádný zodpovědný politik nevyslal na tak mafiánské ministerstvo pouhé DVĚ ženské, o jejichž sehranosti navíc můžeme právem pochybovat - to je akt naprostého politického zelenáčství a diletantismu, pro věrohodnou stranu, zodpovědnou ke svým voličům, naprosto nemyslitelný.

Ale budiž: Když už tam p. Babiš vyslal jen tyhle dvě - právem můžeme říci "slabé ženy" - aby bojovaly s mnohohlavou a velmi mocnou justiční hydrou (vnucuje se jedovatá, leč velmi reálná myšlenka - právě že je tam z tohoto důvodu vůbec nevyslal a nikdy mu o nic podobného ani náhodou nešlo... ) - tak pokud by to myslel vážně, musel by za nimi stát - jak se říká - i kdyby šindele padaly... A ne že při první možné - byť i slaboulinké - překážce, kterou navíc měl a musel předvídat - je nechá vykoupat, a když to nezvládnou, tak dá od nich ruce pryč - a raději podvede svých 20% voličů, než by si pálil prsty s mocnou - a hlavně mstivou - justiční lobby.

Jestliže jeho tandem narazí - při uskutečňování reforem - na překážky již zmíněného typu - odpor justičních mafiánů - pak zodpovědný předseda vlády svolá mimořádnou poradu zodpovědných ministrů - připadá zde v úvahu především kromě již uvedených také ministr vnitra - a nepůjdou-li změny - řekněme - v bavlnce - pak nechá vypracovat seznam těch, kteří provedení programu a požadovaných změn brání - ti dostanou výstrahu, ať si vyberou, jestli chtějí sloužit mafiánům nebo dobru státu - a když si z ní nevezmou příslušné ponaučení, jsou druhý den bez práce, pokusí-li se navíc ještě škodit a sabotovat, tak rovnou ve vazbě.

Při tomto postupu - pokud by dotyční reformátoři (pokud jimi jsou) cítili dostatečnou a účinnou podporu - by stačili první dva vyhození - s dostatečným a dostatečně srozumitelným zdůvodněním - a jsem si jist, že většina ostatních - při jejich typické zbabělosti a jednoduché kalkulaci možných ztrát, pokud se nepodrobí vůli legitimně zvolené vlády - by zalezla během jediného týdne jako ještěrky do skal.

A reforma by se rozjela...

Pár mafiánů by sice přišlo o kšefty, dost možná i o svobodu - ale pokud by to bylo dostatečně věrohodně a poctivě zdůvodněno - nepochybuji o tom, že podpora "lidu"  - čili voličů  - by naopak rapidně stoupla. Viděli by, co dosud neviděli - že dali hlasy těm, co plní, co slíbili, bez ohledu na možná rizika...

Každý člověk totiž časem pozná, hraje-li se s ním poctivá hra, nebo ne - i když někomu to může trvat déle než druhému.

Tomu se říká "Opřít se o lid" - a je nepopíratelnou pravdou, že proti němu jsou všichni mafiáni, byť by se spojili z celého světa, zatraceně krátcí...

-

Je před námi jedno - byť starobylé - výročí. Dnes se na něj podívejme z velmmi aktuálního úhlu - neboť kdo nezná vlastní historii, je nucen ji prožívat znovu a znovu...

To výročí zní: Smutný konec stavovské vzpoury staroměstskou exekucí v den letního slunovratu.

Když se podíváte do historie a jejích výkladů, důvodů, proč vzpoura proti Habsburkům skončila takto neradostně, přestože vyjadřovala tehdejší vůli 90ˇvětšiny obyvatelstva -  najdete několik - jeden však zcela jistě jako podstatný:

Tehdejší Království české vlastně bylo stavovskou republikou, ta práva, co dnes mají všichni občané - tedy především volit panovníka - měla tehdy "jen" šlechta.

A ta se bála vyzbrojit sedláky, tedy prostý lid, který by odhodlaně bránil svou zem, svoje statky, svoje rodiny, svoje domovy (a pak za to dost možná chtěl i podíl na moci v zemi) - raději najímala žoldnéře v zahraničí, jimž byl osud království lhostejný, jediné, co je zajímalo, byl jejich žold - a ten většinou nedocházel, nebo ne včas.

Nepřipomíná vám to něco?

Každá skutečně reformní vládní strana bude u nás nutně stát před stejným dilematem:

Opřít se o lid (dnes o svoje voliče - a 20% rozhodně není málo) - nebo se bát se znelíbit mafiánům, kteří přeci jen své dlouhé prsty rozhodně mají, natož pak v justici - a dovedou jimi pořádně a bolestně zaškodit...

I relativně mocným.

Poučení z historie zde máme - a čím dál aktuálnější: Pokud budou vládnoucí snobové lidem a jeho silou pohrdat, půjde tahle země od jedné Bílé hory ke druhé.

Až už se z toho nemusí nikdy vzpamatovat...

_________________

_________________