Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

wpolityce.pl/.../...

Vražda investigativního novináře Jána Kuciaka na Slovensku odkryla oligarchickou dimenzi tamní politiky. Demokratické struktury se ukázaly jako fasáda postkomunistického komplotu, vyrostlého na dotyku politiky, byznysu a světa zločinu.

Ve sloupcích „W sieci“ slovenský publicista Jaroslav Daniška přiznal, že jeho země – v porovnání s Maďarskem či Polskem – se vyznačuje vyšší úrovní korupce a také větším vlivem byznysmenů na politický život. Je příznačné, že většina vůdců největších tam v úvahu přicházejících stran jsou podnikatelé.

Avšak ještě větší stupeň oligarchizace politického života můžeme dnes zpozorovat u jiného primuse Střední Evropy, totiž v České republice. Tato země je často stavěna za vzor jiným státům našeho regionu jako opora zdravého parlamentarismu. Zatím tam po několik let pozorujeme u tradičního systému stran krizi.
Poslední volby v r. 2017 přinesly triumf dvěma oligarchy založeným a řízeným stranám: ANO 2011 Andreje Babiše dostalo téměř 30% hlasů, a SPD Tomia Okamury – skoro 11%. Obě formace připomínají spíše strany ukrajinské či moldavské, než polské nebo maďarské, protože jsou seskupeny ne tak na politické idei, jako kolem osoby vlivného a bohatého podnikatele.
.
Návdavkem na třetí sílu v parlamentě dnes vyrostla nepředvídatelná Česká Strana Pirátů (téměř 11%), a své poslance vlastní dál – co nemá v Polsku či v Maďarsku analogii, za to ji má např. v Moldávii nebo v Rusku – KSČM (přes 7%).
Na tomto pozadí se nezvykle rachiticky prezentují seskupení, která po transformaci zřízení byly považovány za hlavní pilíře politického řádu České republiky: ODS a ČSSD.

Do posledních parlamentních voleb v r. 2017 vycházeli všichni premiéři ČR jedině z těchto dvou formací (nepočítaje dočasné technické vlády, řízené nestranickými odborníky). Dnes jsou obě seskupení stíny sebe samých z dob před lety. První z nich získala přes 11% hlasů – druhé necelých 7%.
Premiérem ČR (a současně nejpopulárnějším tamějším politikem) je oligarcha Andrej Babiš, jenž začínal svou kariéru za časů komunismu jako pracovník centrály zahraničnícho obchodu, a ten nyní kontroluje největší zemědělský, potravinářský a obchodní holding v zemi, a také nejmocnější mediální skupinu.
Polsko či Maďarsko snad nemá v současné době tak často západními elitami chválené elity jako ČR nebo ještě před měsícem Slovensko, avšak oligarchizace politiky je u nás (rozuměj v Polsku) menší, a transparentnost veřejného života – większa.

Napsal Gregorz Górny, reportér, eseista, publicista, režisér, filmový a televizní producent. Zakladatel a šéfredaktor čvrtletníku „Fronda“ (w letech 1994-2005 a 2007-2012). Spoluator a producent někoklika televizních cyklů pro televize TVP1, TVP2, TVP Polonia, TVP Historia, TV Plus a TV Polsat. V letech 2005-2006 šéfredaktor týdeníku „Ozon“. Autor více než 30 knih, které se dočkaly 19 zahraničních vydání v jazycích: anglickém (4 knihy v USA), španělském, francouzském, německém, chorvatském a bulharském. Laureát mnoha novinářských, filmových i knižních cen (mj. Grand Press, Feniks a cena Svazu Polských Novinářů J. Zieleńského). Vyznamenaný Rytířským Krížem za Zásluhy od maďarského prezidenta. Stálý publicista týdeníku "W sieci" a portálu wpolityce.pl. Vede pořad Klub Trojki na 3. Programu polského rozhlasu /PR3).

Freeeurope

P.S: Poláci - hlavně čím více daleko od hranice s ČR - si často myslí, že ČR je země, kde je všechno lepší než v Polsku. Mnoho z nich spíše vnímá Čechy a Slováky spíše jako Československo než jako dva státy. Nejeden nechce věřit, že korupce a bezpráví jsou takového rozsahu, že existují takové případy - i když na druhé straně to vše znají z vlastní zkušenosti, novum to pro ně není. Na rozdíl od ČR si zvolili vládu, která rázně šmejd (post)komunismu vymetá. Vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky se dočkala v Polsku rovněž rozsáhlé publicity, a do jisté míry probouzí kritičtější pohled.