Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Výchova zlínským soudem

Details

Created: Saturday, 21 April 2018 19:07

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 3659

vypadá asi takto : 

Záznam synovy SMSky poté, co strávil 3 roky ve výhradní péči matky bez kontaktu s otcem po násilném zrušení střídavé péče.

 Zlínský soud se stará (výhradně) o  SVOU budoucnost.

Tedy o to, aby si vychoval co nejvíce potenciálních "klientů", kteří budou naplňovat kriminály a zaměstnávat soudce v příštích 30-40-ti letech.

Aby se náhodou nepřišlo na to, že nejen že soudci nic neumí (alespoň ti opatrovničtí zcela jistě), ale že je jich i nadpočetně hodně, tedy v průměru asi 2x - 3x tolik než v jiných evropských zemích - a také než jich je skutečně potřeba i u nás.

Protože takové zjištění by JE mohlo skutečně zabolet.

TAKHLE  ať raději zabolí slušnější rodiče osud jejich na odpis určených dětí. To totiž soudce nijak nebolí...

__________________

__________________

 Sledujte s námi osud dítěte, "opečovávaného" zlínským soudem. A OSPODem v Kroměříži, vedeného diletanty z ANO.

Pravda, ve spolupráci s matkou, zjevnou psychopatkou, jež již jedno dítě (z předchozího manželství a s jiným otcem) vychovala pro kriminál. Což je asi jak pro soud, tak pro OSPOD ta "nejlepší reference".

Stručná rekapitulace :

Dítě po rozvodu, resp. rozpadu manželství zůstalo s matkou, resp. ta si ho odvezla s sebou. Otec si pro syna pouze jezdil.

Již v této době bylo nesporné, že s matkou budou těžké problémy, a zůstane-li u ní dítě, tak i s dítětem.

Jediné předání dítěte se neobešlo bez problémů, volání policie pořád dokola - že je otec opilý a syna mu odmítá předat, apod. - výjezdy vždy zbytečné, otci dali dýchnout - opilý nebyl, neměl v sobě ani pivo - načež policajti odjeli, a tím to skončilo. Nikdo po matce nechtěl platit zbytečné výjezdy, nikdo se nezabýval její zjevnou psychopatií, vytvářející pořád dokola falešnou realitu (mimochodem, otcovo "opilství" bylo dlouho jejím jediným argumentem - a když jsem se jí u soudu jednou zeptal, kdy naposledy viděla otce opilého - tak si nedokázala vzpomenout, jak to může dokázat - to taky nevěděla - přesto, soud i OSPOD klidně braly za to, že "je otec opilec" - protože "to matka tvrdí..."), nikdo na ni nepodal obžalobu pro křivé obvinění... Navíc pořád dokola.

Od toho tu přeci státní orgány jsou, ne ? Aby sloužily psychopatickým matkám - protože co by jinak dělaly, že ?

Otec navrhoval změnu výchovy, nebo alespoň střídavou péči - a tady, kupodivu, byl po delší době vyslyšen. Sice až krajským soudem, ale přec. Bylo i štěstím, že mě těsně předtím propustili z bezdůvodného věznění (toho v r. 2011 - po zrušení rozsudku Nejvyšším soudem) - a tudíž jsem mohl otce před soudem obhájit. Evidentně nezkušený soud na logické argumenty slyšel aspoň tehdy - stejně jako na úsudek znalkyně o tom, že střídavé péči z jejího pohledu nic nebrání.

To bylo na podzim 2011.

Matka brala rozsudek jako svou osobní prohru, pohanu a urážku (přece nepřipustí, aby zrovna ona neměla dítě v péči, že ?? - když je má každá nána) - a ještě u soudu prohlásila, že se se střídavou péčí nikdy nesmíří. To dodržela (jako jednu z mála věcí či předsevzetí).

Střídavá péče vydržela 2 roky.

Do podzimu 2014 - kdy matka zorganizovala spolu se svou kamarádkou Sovadinovou z OSPOD v KM Atentát na střídavku (viz přiložený odkaz)

 http://www.k213.cz/JOOMLA/2118-atentat-na-stridavku

Ten spočíval v tom, že otec byl křivě nařčen, že syna bije, načež byla střídavka zrušena. A syn svěřen matce (v době, kdy se její starší syn vrátil z kriminálu a matka ho sama vyhodila z domu, protože si s ním nevěděla rady - kradl jí peníze, atd.). TÉHLE MATCE  soud klidně svěřil dalšího syna do péče - a ponechal ho v ní i poté, co se jasně prokázalo, že si syn veškeré týrání otcem - podle matčina návodu - vymyslel. Tedy že ho matka křivě proti otci naváděla - a ten se o něj dál vzorně staral.

Mimochodem, když už jsme u těch referencí : Tentýž otec měl - dříve - ve výchově dceru, ta je dnes úspěšnou hudebnicí ve Francii, je tam vdaná, žije řádným a spořádaným životem - a s otcem se pravidelně - a ráda - stýká, ať už tak, že za ním jezdí - nebo že na prázdniny jezdí otec za ní.

Za TĚCHTO REFERENCÍ viděl zlínský soud matku jako daleko vhodnějšího vychovatele.

Jenže to potřeboval něčím doložit.

Jako obvykle - měl k tomu posloužit "znalecký posudek".

Ten se už svěřením do péče pro jistotu vůbec nezabýval, péči matky - jaksi - považoval za automatickou - a otce jen zastrašoval tím, že když bude "spolupracovat", bude doporučen širší styk.

"Znalec" měl smůlu - u soudu narazil na mě. A začal mít velké potíže. Najednou nevěděl, kudy kam, posudek si zjevně nedokázal obhájit.

Z úzkých mu pomohl až soudce - tím, že najednou odročil, protože prý vypršel čas. Však do příště se něco jistě vymyslí.

Vymyslelo.

Znovu mě zavřeli - to bylo loni v červnu. Takže jsem nemohl k soudu - sám, o své vůli - dorazit.

Požádal jsem soudce o eskortu k soudu, což by neměl být - alespoň teoreticky - žádný problém.  Vězňové se přece k soudům běžně vozí, naopak - vazba bývá i opatřením, když se některý z vězňů nechce k soudu dostavovat dobrovolně - aby tam byl dopraven i proti své vůli. Jenže já vůli naopak měl - a ne malou.

Bombardoval jsem soudce žádostmi o eskortu, případně upozorněními, že bez účasti právního zástupce v plné moci je jednání neplatné. Přitom že by vězeň nemohl - po dobu výkonu trestu - někoho zastupovat před soudem, není nikde napsáno.

A v právním státě : Co není zakázáno, je dovoleno.

Ale - když se nechce, je to vždycky daleko horší, než když se nemůže.

Takže - jednání proběhlo beze mne, soud tam pod nátlakem donutil otce uzavřít "dohodu" podle představ matčiny advokátky. Mimochodem - Rejžkové. Té, co všude tvrdí, že Kramný - její klient -  je nevinný.

Díky uzavření této dohody došlo k "obnově styku", takže otec mohl - po 3 letech - vidět, co mu matka ze syna vychovala.

Dlouho to nevydržel.

Přišel od něj tento mail :

_________________

postřehy:
 
Nesměl hrát na housle, musel na trubku - už nehraje ani na tu.
 
Měl kamarády v Otrokovicích i v Pohořelicích. Kolikrát spali u nás a Vratik u nich - když byl v mé péči. Teď nemá žádného, všichni jsou blbečci. Má spíše nepřátele.
  
Mluví vulgárně. Mně řekl zkurvený hajzle. Pak to samozřejmě popřel. Ale mám to nahrané. V příloze je fotka jeho telefonu.
  
Matka evidentně ničí život dalšího svého děcka, když staršího syna vychovala až do vězení.
  
Když jsem matku upozornil na chování, vulgárnosti... tak prý jestli si s ním neumím poradit, ať si ho neberu. Ona s ním problémy nemá. Vratik ti nic takového prý neřekl. A tomu věří. Největší výchovná katastrofa, že to vše - i další věci - mně říká v jeho přítomnosti!!!  Matka s ním problém nemá, on s každým.
 
Kde získal tak velký odpor ke mně, když za SP bylo vše OK a po dvou letech odloučení ihned toto?
 
Matka musela ze začátku 3x pro něho přijet předčasně.

Ve škole je z nejlepšího najednou v podprůměru.
 
Odmítá mně cokoliv pomáhat. Jen leží a hraje si s telefonem. Dělá mně naschvály. Že si může dělat, co chce, v péči ho má matka.
 
Nechce se mnou jít plavat, na výlet.
 
Odmítá základní hygienu.
 
Nechce jet k babičce.  

_________________

Podal jsem proto soudu návrh na změnu výchovy. Spis mezitím přehodili ze Zlína do Kroměříže, nezletilému je 13 let - co myslíte, že z něj vyroste ?

Rád bych se mýlil - ale obávám se, že přesně vím, co bude dělat kroměřížský soud : NIC.

Přehazovat si věc jako horký brambor, odkládat jedno jednání za druhým - až bude syn konečně zletilý - a převezmou si ho ti, pro něž ho matka vychovala : Vězeňská služba a fízlové.

Kriminalita klesá - za chvíli by neměli co dělat. A je jich přitom čím dál víc...

Někdo jim to živobytí přeci zajistit musí, ne ??

Třeba - vaše děti. Pokud mají takovou matku, jakou má tento nezletilec.

A otec ? Ten se na to smí jen na všechno dívat z dálky.

A - ovšem - platit výživné. To především.

Á propós : Není náhodou taková platba dávno v rozporu s dobrými mravy ??

A tím nemyslím jenom platbu výživného TAKOVÉ  matce, ale také - platby státu všem těmto státním (a městským) zaměstnancům, kteří se na případu podíleli. Soudcům a OSPOD v první řadě, samozřejmě.

__________________

__________________

Přebíráme z podaného návrhu na změnu výchovy :

Střídavá péče následně a především jasně ukázala, v kom jsou výchovné problémy – totiž že to není otec, ale matka. 

U otce syn prospíval daleko lépe, měl lepší prospěch ve škole, škola ho bavila, hrál na housle – a to velmi dobře, měl řadu kamarádů i koníčků a zálib, ve škole, kterou mu zařídil otec v Otrokovicích, byl oblíbený, a to jak u učitelek, tak u spolužáků, choval se slušně a s respektem – jako řádně vychované dítě. 

Ovšem – začal být vidět markantní rozdíl mezi tím, jak dítě prospívalo u otce, a jak prospívá u matky. 

A to byl také bezesporu hlavní důvod, proč matka zoufale usilovala o zrušení střídavé péče – což se jí s pomocí asociální vedoucí pracovnice z OSPOD v Kroměříži Sovadinové povedlo. 

Kvalita kroměřížské radnice (ovládané ANO) a jejích zaměstnanců ostatně začíná být námětem celostátní pozornosti, reportáží a knih (viz Žlutý baron, apod.).  Vedoucí OSPOD Sovadinová je toho výmluvným a demonstrativním příkladem – a nese za rozpad osobnosti nezletilého přímou osobní odpovědnost, a to spolu se zlínským soudem, který k tomu všemu léta mlčky přihlížel a nic nedělal – ostatně původně věc vyřizující soudce Bobek byl následně zbaven funkce soudce pro naprostou neschopnost, což se v našich poměrech děje vskutku zcela výjimečně. 

Následně vyřizující – rovněž profesionálně zcela nepřipravený a nedostatečný – soudce Knotek, poté, co zjistil, že případ vyžaduje zásadní řešení, jehož nebyl profesně schopen – a poté, co viděl, že ustanovený znalec si svůj pochybný posudek před zástupcem otce neobhájí a není schopen si ho obhájit – zneužil nezákonného věznění zástupce otce k tomu, aby na otce vyvinul zcela nezákonný a nepřípustný nátlak a donutil ho uzavřít pro něj zjevně nevýhodnou dohodu s matkou, dohodu naformulovanou a vnucenou matčinou advokátkou Rejžkovou, jež se zájmy dítěte neměla nic společného a kterou by také otec nikdy neuzavřel, pokud by byl řádně zastoupen. 

Soudce Knotek v rozporu se základními principy civilního řízení soudního otci právo na zástupce upřel, ač ten na své účasti u soudu – stejně jako otec – trval a důrazně upozorňoval soud na neplatnost právních kroků učiněných bez právního zastoupení otce, tedy v krajní nouzi a pod brutálním nátlakem soudu. 

Uzavření dohody s matkou a tvz. obnova styku syna s otcem přispěla nakonec jenom  k tomu, že otec mohl naplno odhalit dosud skrývaný a utajovaný stav svého dítěte – a ten je natolik šokující a natolik budoucnost syna ohrožující, že ho lze použít jako výmluvný odstrašující příklad toho, kam vede státem dozorovaná a organizovaná „péče“ o dítě a jaké stát zaměstnává – za obrovské peníze – osoby, pověřené údajným blahem dítěte, osoby zjevně bez základní odborné přípravy, osoby samy morálně narušené a zvrácené, bez základních předpokladů úspěšného výkonu svých profesí ku prospěchu nezletilých a podle oficiálního popisu svých pracovních pozic. 

_____________________

_____________________