Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Pane Klímo, vydechněte

Details

Created: Sunday, 24 February 2019 12:19

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 2519

 - zhluboka se zase nadechněte - a jděte na pivo. Bude to mnohem užitečnější než popouštět uzdu své pověstné servility a oportunismu. 

Mohl bych použít i horší výrazy - třeba "uzdu zbabělosti, podlézavosti a vypočítavosti", ale zatím si je ušetřím. 

Nechte policii dělat svou špinavou práci, když už proti ní nikdy nijak neprotestujete, ač byste bezesporu měl,  beztak je v naprosté většině případů tak neschopná, že ji nedovede k cíli, ani s Vaší angažovaností - a - dobře Vám poradím - dejte ruce hodně daleko od každého případu otce, který údajně "unesl" svou dceru (nebo syna). 

Neznám sice tento konkrétní případ, ani jeho aktéry, ale zato znám desítky podobných, kde buďto otcové neměli tu odvahu vzít věci do vlastních rukou, nebo k tomu neměli podmínky - anebo je do svých rukou vzali - a vždy pak bylo na místě stát na jejich straně - a proti tzv. státním orgánům, jež svou neprofesionalitou, hloupostí, ale i otevřenými naschvály, masově porušujícími rodičovská práva, prosluly po celé Evropě jako černá a smutná výjimka z jinak běžně humánnější praxe. 

Vašim přemýšlivějším čtenářům či posluchačům pak doporučuji přidržet se zdravého lidského myšlení a cítění, neovlivněného žádnou propagandou, které velí vždy být na straně přirozených lidských vztahů a jejich ochrany a na straně slabšího - proti armádě bezcitných špiclů vyzbrojených vší nejmodernější technikou, schopnou dnes sledovat každý krok kohokoliv kdekoliv. 

Jestliže za těchto podmínek dokáže otec s dcerou těmto nohsledům vzdorovat celé dva měsíce, je hoden obdivu, nikoliv toho, aby se do něj obouvali podlízalové Vašeho typu, kteří obvykle o kvalitě opatrovnických řízení a tam vynášených soudů a panujících poměrů nemají ani potuchy. 

Ten, kdo jako já, viděl desítky, ba stovky křivých rozsudků, zmanipulovaných a v podstatě směšných posudků, vyvratitelných prostým soudným člověkem i bez odborného vzdělání už na první pokus, kdo zažil a ozkoušel úroveň vzdělání a morální kvality opatrovnických soudkyň, jež soudí obvykle za trest nebo pro totální neschopnost soudit na - podle vedení soudu - důležitějších úsecích, kdo zažil cynismus a katastrofální nevzdělanost "orgánů péče o dítě" - ten nutně musí mít jediné přání : Jestliže otec miloval svou dceru natolik, že byl ochoten pro její zdravý vývoj riskovat i několik let za mřížemi, zaslouží jedině obdiv a úctu - a uctivou vzdálenost od všech slouhů a lokajů Vašeho typu. 

Je bezesporu prazvláštním druhem pokleslé mysli se dobrovolně vmanipulovat do role policejního špicla a napomáhat placeným slídilům, jejichž jedinou mravní hodnotou vždy byla výše vyplaceného honoráře - a obávám se, že ani u Vás to nebude jiné. 

Nechápu, jak a za co Vám kdo mohl dát různé novinářské ceny a uznání, protože jediné, za co uznání bezesporu zasluhujete, je patolízalství hrubých rozměrů. 

A na závěr, abyste věděl, kdo Vám tyhle upřímné řádky, byť nerad, píše, mi dovolte, abych se trochu připomenul. 

Reflex č. 19 z r. 1990. Jeden z prvních porevolučních. 

Je tam jedna obsáhlá reportáž - Vaše reportáž - pod názvem "Mrtvý a živý" - o dvou ředitelích dvou normalizačních gymnázií, jež oba prosluli svou servilitou, udáváním studentů a posluhováním tehdejšímu normalizačnímu okupačnímu režimu a okupantům. Jeden - vzápětí -  skončil sebevraždou, druhý, podstatně drzejší, to všechno popřel, že jako nic nebylo - a hnal se dál kupředu coby představitel nové doby a tehdy vedoucího Občanského fóra. A najednou se ukázalo - že vlastně proti němu žádné argumenty nejsou k dispozici. 

Až - do té doby, než jeden bývalý student gymnázia si dal tu práci a našel na své vysoké škole, jejím studijním oddělení, dopis, jenž někdo zapomněl zničit - dopis téhož ředitele (jeho bývalého gymnázia), kterým tento ředitel vřele nedoporučuje jistého (téhož) studenta k dalšímu studiu na VŠ - pro jeho otevřené nepřátelské, protisocialistické a protikomunistické postoje. 

Jediný důkaz, který se proti němu (řediteli) našel - a který ho vyřadil např. z dalšího konkurzu na ředitelské místo. 

Tím studentem jsem byl já.

A protože - stejně jako dnes -, ani tehdy nebylo příliš mnoho hrdinů, kteří se otevřeně komunistům postavili a o kterých se dalo psát, zvolil jste si právě tento příběh mj. i jako oslavu hrdinství, kterého v té době nebylo nazbyt (jako by dnes snad bylo). 

A které - přiznejme si to otevřeně - chybí - vzdor bezcenným "novinářským cenám" - hlavně Vám. 

Příště své servilní fízlovstí alespoň nedávejte tak okatě najevo a nevytrubujte do světa, jednomu by se z toho po nedělním obědě mohl zvednout žaludek. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/patrali-jsme-kdo-je-unosce-ctyrlete-dcerky-a-proc-ho-policie-neumi-dopadnout-66464?dop-ab-variant=9&seq-no=3&source=hp

_________________

_________________

__________________