Úcta k mrtvému především

Nejen SZR, mravní ubohost může mít i jiné podoby.

Aniž bychom se zajímali o skandály našich hvězd a hvězdiček popových scén, občas přeci jen nastane výjimka. To když nějaký skandál vybočí z běžného klišé do nám známých rozměrů, byť známých z jiných kontextů.

A tak se stalo i u pohřbu Ivety Bartošové.

Smrt člověka, natož pak tragická, a obřady s tím spojené, odedávna byly mezi civilizovanými lidmi signálem k ukončení - nebo alespoň dočasnému přerušení - rodinných sporů a válek a uctění památky zesnulé(ho) všemi, kdo ji uctít chtěli a v dobrém se za tím účelem na pohřeb dostavili.

Nepsanou povinností organizátora a výpravce pohřbu pak bylo a je tam všechny tyto smuteční hosty nejen vpustit, ale také se o ně hostitelsky, vlídně a s patřičnou pietou a úctou, hodnou okamžiku a příležitosti, postarat - tedy aby měli kde sedět, aby je nikdo nerušil ničím jiným, aby se mohli po obřadu sejít a popovídat si o životě a činech zesnulé(ho), často až nyní poznávajíc jeden druhého, což - pokud měli k zesnulému kladný vztah - může jedině přispět jejich vzájemnému sblížení.

Ke kultuře smutečních hostí zase patří tam v dobrém přijít, řádně se k tomu ustrojit, nechat před obřadní síní všechny - natož pak vzájemné - spory a sváry a aspoň tu půlhodinku se k sobě navzájem chovat s patřičným respektem a úctou.

Pohřby s ochrankou, mající zabránit ne výtržníkům a narušitelům, ale celé druhé části příbuzenstva se pohřbu zúčastnit jsem já osobně až do činnosti v K 213 neznal - a dlouho jsem měl za to, že je to výsadou pouze rodin narušených SZR.

Jak vidět na případě Ivety Bartošové a jejího současného manžela, nemusí tomu tak být vždy.

Nebudu rozebírat, kdo za co může, ani o tom nic nevím - a nehodlám to studovat nebo posuzovat, ale skutečnost, že její manžel nedokáže zorganizovat pohřeb, jehož by se mohli (a chtěli) zúčastnit všichni příbuzní, případně další hosté, kteří by tam v dobrém přišli se se zpěvačkou rozloučit, o něm nevypovídá nic dobrého. Stejně jako přehlížení přání zesnulé mít pohřeb ve svém rodišti.

A to konstatuji bez toho, že bych ho znal nebo mu chtěl jakkoliv křivdit.

Úcta k mrtvému má být vždy na prvním místě a sotva kdo by si přál, aby se jeho pohřbu nemohli zúčastnit ti, které měl rád a kteří ho přišli vyprovodit na cestě poslední.

Alespoň té pro nás viditelné, pozemské.

Bartoov_-_Ochranka

Koho chrání? Ubohost a malost?

_____________________

http://www.novinky.cz/domaci/335975-lide-se-naposledy-loucili-s-ivetou-bartosovou.html

_____________________

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.