Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

NS : Nové právní pojetí - ne co se stalo, ale co by se mohlo stát

Details

Created: Tuesday, 24 March 2026 21:14

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 221

Být odsouzen za to, že někdo má strach, co by se mohlo stát - to začíná být docela unikát. A případ zdegenerované justice - pro psychiatra. Aneb : Tzv. princip potencionality. 

Situace 1 : Řidič přijde k vozu, otevře dveře a sedne do něj. Vytáhne klíče a chce nastartovat. V tom u něj smykem zastaví fízl auto, vyskáčí fízlové - a : Jste zatčen. Vypněte motor, odevzdejte klíče a půjdete s námi. 

- A, to jako, proč ? Něco jsem proved´? 

- No, neproved´. Aspoň zatím ne. Ale támhleta paní má strach, že byste ji mohl nabourat... 

Situace 2 : Vkročíte na soud, kam máte předvolání. Dále - viz situace 1. Smykem zastaví fízl auto, vyskáčí fízlové - jste zatčen. Půjdete s námi a neklaďte odpor. 

- A to jako proč ? Něco jsem proved´? 

- No, zatím ne, ale předseda soudu má strach, že byste ho mohl chtít vyhodit z okna... 

_________________

Připadá Vám to absurdní ?? Fantaskní ?? Nemožné ?? Neslučitelné s právním státem ?? Natož demokratickým ? 

Tak přesně  TOHLE  nyní judikoval Nejvyšší soud ve svém čerstvém usnesení stran prý vyhrožování advokátu Janákovi z Příbrami. Přesněji - jeho senát 4 Tdo, známější jako senát čtvrté cenové skupiny. 

Není už tedy důležité, co jste skutečně udělali, dokonce ani to, co zamýšlíte udělat. Proto je také nadbytečné jakékoliv dokazování, jestli se něco stalo, co se stalo a jak. A už vůbec ne jestli byl někdo poškozen a čím. 

Soudy se mění ve věštírny (pochopitelně věštby bez záruky) s pravomocí zatknout a odsoudit prakticky každého, na koho mají vztek nebo koho tzv. "podezřívají, že by mohl něco udělat".

Tohle, pravda, nevymyslel ani bolševik. Protože to je už dalece nad rámec tzv. "ochranné vazby", prý nejhoršího svinstva, jaké mohl bolševik vymyslet. Protože vazba znamená jenom zadržení. Tady už je to i s rozsudkem... Za něco, co jste sice neudělali - ale mohli byste. Aspoň soud si to myslí. 

Vtip o destilačním přístroji přestává být vtipem, ale stává se holou realitou. Vy ho neznáte ?? 

Vlítnou policajti k pánovi domů : Jste zatčen, za černou výrobu alkoholu. 

- Ale já jsem žádný alkohol nevyráběl... 

- To není důležité, máme zjištěno, že máte k tomu nástroj, destilační vybavení ... 

- Tak to mě zatkněte i za znásilnění... 

- Vy jste někoho znásilnil ? 

- No, to ne - ale mám nástroj...  

_______________

Nové - ryze účelové - pojetí trestního práva předvedl NS ve svém posledním usnesení, kde odmítnul moje dovolání - ve věci údajného vyhrožování. 

Usnesení vcelku jasně konstatuje, že jsem nebyl odsouzen za to, co se stalo (což samo o sobě není trestné), ale za to, co by se mohlo stát a co v tom někdo mohl vidět. 

Podle této ryze účelové teorie je možné odsoudit k čemukoliv prakticky každého, na kom je zájem. Protože dotyčný sice zatím nic trestného neudělal, ale mohl by - a máme z něj strach...  Alespoň tak my to chápem. 

_____________

Dopis soudkyni NS Martě Ondrušové a senátu 4 Tdo NS v Brně. 

JUDr. Marta Ondrušová + senát 4 Tdo Nejvyššího soudu ČR v Brně

                                                                                                                                     K č.j. 4 Tdo 80/2026 - 488

               Vážená paní,

                              V reakci na Vaše Vámi vydané usnesení, výše označené, z 11. února t.r., stran odmítnutí dovolání ve věci odsouzení za údajně 4 maily zaslané advokátu Janákovi z Příbrami, Vám píši tento dopis, protože považuji za důležité reagovat na podstatu Vašich nálezů a tvrzení a rozkrýt je před veřejností. Myslím, že si ho ráda přečtete  (nejpozději tehdy, až zjistíte, že ho všichni kolem Vás znají).

               Má se začínat positivy, jedno bych zde přece našel. To, že komentář je poměrně obsáhlým, reaguje na většinu sdělení z dovolání a není tedy zcela od věci (jak už se mi jednou stalo, a to ve věci ústavní stížnosti I. ÚS 173/25, která reagovala – poměrně primitivně – na něco, co předmětem ústavní stížnosti vůbec nebylo – pro vysvětlenou, ústavní stížnost směřovala k tomu, že insolvenční správkyně nezveřejnila dražbu v insolvenčním rejstříku, usnesení řešilo to, že insolvenční správkyně nepotřebuje souhlas k prodeji nemovitosti, což vůbec nebylo předmětem a nikdo to ani nepopíral – přesto, od té doby, údajně právně vzdělaní lidé touto stížností pořád dokola operují, advokáti i soudci, nejsouce schopni ani pochopit, že ÚS řeší něco úplně jiného, než na co ústavní stížnost směřovala – holt, asi zbytečně nestudovali onu vymývací fakultu, protože jinak to všem, kdo to četli,  jasné je).

               Z Vašeho, poměrně pečlivého, rozboru lze mít pocit, že si i uvědomujete, že řešíte rozsudek zjevně nespravedlivý, a Vaše argumentace se zaměřuje skoro výhradně k tomu, jak s tím údajně nemůžete nic dělat. Protože jako dovolací senát řešíte jen extrémní rozpor mezi dokazováním a rozhodnutím, což tady není, protože dokazování bylo prováděno k této věci. No, to nic, i tady se brzy dočkáte, až Vám tam doputuje dovolání ve věci s touto věcí spojeného rozsudku z OS P-2 (č.j. 6 T 5/2025), protože tam to už – díky takovýmto odvolacím a dovolacím orgánům – skutkem je a soud skutečně  prováděl dokazování, navíc velmi specifickým způsobem, k úplně jiné věci, než která byla předmětem přípravného řízení. Až tam jste to dopracovali.

               K tomu bych chtěl uvést, že pokud dovolací senát nemůže nic dělat ani se zjevně nespravedlivým rozsudkem, pak je zhola zbytečným, stejně jako celý soud. Protože i ten nejobyčejnější občan má vyšší moc než takový senát, protože i on si může alespoň někde stoupnout s transparentem, že proti tomu protestuje. Jenom vy, kteří za to, abyste něco dělali, berete tři sta tisíc měsíčně, nemůžete dělat vůbec nic. To je mi vás opravdu líto.

               Ale chtěl jsem se vrátit k některým Vašim argumentům. Nikde totiž nestojí psáno, co to je „extrémní rozpor“ – a zjevně na to mohou mít různí lidé různé názory. Asi jako na to, co to je nemajetková újma, jak je velká, kdy vzniká a čím se dá odčinit. Případně, zda-li vůbec.

               Já osobně tam těch extrémních rozporů vidím hned několik.

Předně : Byl jsem odsouzen za 4 maily, přitom i sám údajně poškozený, ve vzácné shodě se mnou, tvrdil, nejprve, že dostal maily tři. I já jsem tvrdil, že jsem odeslal maily tři. Vy tvrdíte, že s tímto rozporem se vypořádal odvolací senát. Jak ?? Tak, že prostě prohlásil, že i čtvrtý mail jsem napsal já – a basta. Bez důkazů, jak je jeho obvyklým zvykem. Takhle se dá vypořádat naprosto se vším, což ovšem obvykle právně vzdělaná, ale i jen právně znalá osoba za žádné vypořádání nepovažuje. A to navzdory tomu, že ve zjevně zdegenerované české justici se stalo převládajícím. Nemáme důkazy ? Tak to prostě udělal ten a ten, který je zrovna po ruce,  a hotovo. Protože si to myslíme.

Není už tohle zásadní rozpor ? Nemělo  tohle odstranit už přípravné řízení ? A jestliže neodstranilo, jak je možné psát obžalobu, když nejsou vyjasněny ani nejzákladnější okolnosti skutku, tedy o kolik mailů se vlastně jedná a jakých. A kdo je jejich autorem.

Řekněte mi popravdě : Na tohle jste studovali školy ?? Vymývací fakultu ? A tohle vás tam naučili ?? Nebyly ty školy pak zadarmo drahé ??

Za zvláštní pozornost bezesporu stojí Vaše převratné, ba objevné tvrzení, že je vlastně jedno, jestli měl tzv. poškozený strach o život nebo ne, nebo jestli vůbec nějaký strach měl (a proto se k tomu taky nemusely provádět žádné důkazy – tedy výslechy lidí z jeho kanceláře, anebo ověření vydání zbrojního průkazu a datum pořízení střelné zbraně, takže vlastně nikdo z podřízených soudů nepochybil, když nic nezjišťoval a nedokazoval), protože rozhodující je, zda předmětné maily MOHLY  způsobit jeho obavy o život.

Pak je bezesporu otázkou, proč byl tzv. poškozený vůbec zván k soudu a prováděn jeho výslech (kde se navíc dopustil křivého obvinění) či proč vůbec bylo nařizováno hlavní líčení, když je všechno předem jasné už z těch mailů ( o kterých se neví, kolik jich vlastně bylo a kdo čtvrtý psal).  

Na téhle právní teorii jste byla kde ?? Protože ta je skutečně převratná. Dokonce bych ani nevěřil, že ji zplodila vymývací fakulta, i když ta je jinak schopná skoro všeho.

A hlavně : Kdo to posoudí, zda nějaký mail je schopný vzbudit obavy o život či o zdraví ?? Ta chudinka z Příbrami, co si ani neumí spočítat úložní lhůtu a která by nejspíš nebyla schopná ani vysvětlit dětem, jak si mají utřít zadek ?

Jestliže by měl někdo posuzovat, co nějaký mail MŮŽE  způsobit, aniž co vůbec způsobil, pak to vůbec není otázkou trestního práva, ale psychologie a filosofie. Vy si troufáte na takto tenký led, když nezvládáte ani dostatečnou právní argumentaci ??

Pokud na tomhle názoru trváte, a, konečně, je to názor Nejvyššího soudu, pak v takových věšteckých případech nemělo zjevně vůbec být zahajováno trestní stíhání, protože pod různými výroky a maily si různí lidé mohou představit zásadně odlišné věci. A kdo z vás má kvalifikaci to posuzovat ?? Vy snad ??

Nebylo snad od věků zásadou trestního práva to, že se musí na sto procent prokázat, co kdo způsobil a jaká škoda tím komu vznikla, a nelze-li to prokázat, pak žádné trestní řízení není ??

Někdo – třeba zrovna ta příbramská chudinka – nebo třeba Janák – by mohl mít strach o život i z toho, když vstoupím do dveří. Tak mě budete stíhat za to, že jsem otevřel dveře, protože někdo tzv. mohl dostat strach o život ?? Nebo mi to zakážete ??

Nejsou tohle už zjevně případy pro psychiatra jako u lidí, trpících utkvělými představami, popřípadě panickými atakami anebo schizofrenií ?? A hlavně – značnou předpojatostí ? Která ovšem u soudců jednoznačně vede k jejich vyloučení ? Anebo - odůvodněným strachem, že obdrží spravedlivý trest za napáchané špatnosti a že se tedy právem mají čeho bát, a to i bez ohledu na to, co kdo píše, sděluje nebo říká ?

Což pro Janáka rozhodně platí obzvláště, protože pokud vím, má důvod mít – a taky skutečně má – strach z mnoha jiných lidí než jenom ze mě.

A když už jsme se dostali na tento – pro Vás zjevně neznámý – filosoficko psychologický led, tak slovo chcípneš je jen ostřejším výrazem slova zemřeš. A někdo snad pochybuje o tom, že zemře, včetně Janáka ? Kdy potom začnete stíhat všechny učitele biologie, kteří tvrdí (na rozdíl od Vás oprávněně) svým žákům, že všechny živé organismy jsou smrtelné – a dříve či později zemřou ? U Janáka, jakožto notorického alkoholika, samozřejmě dříve než později.

Mimochodem, zaznamenala jste tu zajímavou skutečnost, že když už justice někoho chrání nebo zaštiťuje, tak jsou to vždycky nějací asociálové, prostitutky, alkoholici,  nejnižší společenské vrstvy, zejména pokud se dosud nalézají ve státních službách,  nikdy ale slušní, tvořiví, poctiví lidé ?

Čím to bude ?  Jaké pro to máte vysvětlení ?

Já bych jedno měl, dosti věrohodné : Totiž že naprostá většina soudců nemá jiné sociální a rodinné zázemí – než tohle.

Pokud jsme u těch „zásadních rozporů“, pro které jedině můžete zasáhnout, pak bych tu ještě jeden bezesporu měl – a to ta „agresivní povaha“. Pro kterou měl údajně Janák strach o život (prý z dřívějších zkušeností) a kterou klidně převzal státní zástupce NSZ do svého stanoviska (viz dopis Bradáčové, ze kterého nakonec vyplynulo, že to jen opsali z rozsudku té chudinky z Příbrami, která to taky neuměla nijak doložit).  

Tam také nevidíte „extrémní rozpor“ s dokazováním, když žádný takový posudek ve věci nezazněl a z těch dřívějších nic takového neplyne ?? Přesněji : Plyne pravý opak – tedy že posuzovaný NENÍ PRIMÁRNĚ AGRESIVNÍ POVAHY  ???  

Jak vůbec mohl mít Janák strach z mé „agresivní povahy“, když jsem ho viděl (vyjma tohoto řízení) jednou v životě, a to před 25-ti lety, tedy před ¼ stoletím ??? A to jsem tehdy odmítnul podepsat jím smyšlenou vyděračskou „dohodu“.

To každý, kdo odmítne podepsat pro něj nevýhodnou dohodu, je agresivní povahy ?? Není náhodou agresí spíše takovou smlouvu vůbec sestavit a někomu cizímu vnucovat ??

Žádný konflikt jsme spolu neměli, natož fyzický – tak kde vzal ten strach o život ?? V té době jsem ani nebyl za nic odsouzen (ostatně pozdější odsouzení, za dnes již zrušené trestné činy, jako např. § 213 – zanedbání výživného) rozhodně nelze brát jako doklad „agresivní povahy“.

Jak jste jako dovolací senát reagovali na to, že Janák před soudem prokazatelně lhal, křivě svědčil - a hlavně mě křivě obvinil, což se později prokázalo – a státní zástupce to nijak nestíhal ?? To už taky považujete za normální a za standard, že se trestné činy, spáchané navíc přímo před soudem, vůbec nestíhají ? Jak pak chcete, aby k takovému soudu měl kdokoliv respekt ??

A za zmínku rozhodně stojí také lhůta pro vyjádření NSZ. Vy píšete, že žádnou nemají a že pokud to vyjádření doručí  DO ROZHODNUTÍ SOUDU, tak je to včas a přihlíží se k němu.

A víte, že příbramský soud celé dobře dva měsíce zdržoval odeslání spisu s tím, že se ještě nevyjádřilo NSZ, resp. že čekají na jeho stanovisko ?? A kdybych na ně nebyl podal stížnost, tak snad čekali do soudného dne.

Které právní opatření nebo předpis nařizuje soudu prvního stupně čekat na stanovisko NSZ do soudného dne ?? Nemají to náhodou neprodleně odeslat i s podaným dovoláním ? Jestliže žádné, tak je to obyčejná svévole a zneužití pravomocí ke zdržování řízení a zaviněným průtahům. Vytkli jste jim to ? Vyvodili z toho odpovědnost soudkyně ?

Víte, co to znamená, že není stanovena žádná lhůta ?? To znamená IHNED, BEZ ZBYTEČNÝCH ODKLADŮ. A IHNED  znamená nejdéle do tří dnů, než to někdo stačí napsat a odeslat. To jste ještě neslyšela ?? Tak to nyní slyšíte ode mě . Jako spoustu dalších, pro Vás nesmírně užitečných věcí, které máte dávno znát a denně používat.

Jakým způsobem jste do svého rozhodnutí promítli základní zásadu  trestního práva, totiž že je potřebí vždy rozlišit agresora od napadeného, a pokud se napadený jen brání napadení, tak se může maximálně posuzovat intenzita a přiměřenost této obrany, a nikoliv jeho jednání jako napadení.

Tady není nejmenších pochyb o tom, že se Janák spřáhnul s INS správkyní (ze stejného města i školy), aby mě okradli nejméně o sto tisíc. To není moje tvrzení, ani můj dojem, to máte potvrzeno uvedeným rozsudkem KS . A na to je – podle Vás – pár mailů jako nepřiměřená obrana ??

Shrňme to : Janáka jsem ¼ století neviděl a nikdy předtím nenapadl. Po ¼ století si vzpomněl, že mě – spolu se svou spolužačkou – okradou o 100 tisíc, krom dalších 100 tisíc, které prý mu dlužím (za údajné náklady řízení, kdy měl 2x přijít na soud, a poslal za sebe nějakého kašpara). Už předtím mi nechal vykrást dům exekutorem Fendrychem, škoda 200 tisíc, věci se nikdy nenašly, Fendrych nebyl nikdy potrestán, ale přiznal, že se s Janákem dobře osobně znají – no, jako dva mafiáni. Janák navíc  křivě svědčil před soudem a křivě mě obvinil, což se prokázalo. Z toho všeho – nebyl nikdy nikdo stíhán, nikdo obviněn, žádná škoda nikdy nahrazena.

A Vy máte tři maily (čtvrtý si nejspíš poslal Janák sám) za projev agresivity ? Za situaci, kdy „se mohlo něco stát“ – i když nestalo ? Za důvody trestního stíhání, proti kterému vy – soudci Nejvyššího soudu – nemůžete vůbec nic dělat ???

A ještě jednu věc nelze rozhodně pominout. A to SJEDNOCENÍ ROZHODOVACÍ  ČINNOSTI nižších soudů NEJVYŠŠÍM SOUDEM. To nepopřete, k čemu jinak by tu byl. Je to dokonce jeho hlavní poslání a má to ve své definici. Takže ne že nic dělat nemůžete.  Můžete a máte.

Tak teď máme – díky Vám -  situaci, kdy vyhrožovat zastřelením (viz případ starosty z Řeporyj, který jsem do spisu doložil) žádným trestným činem není, zatímco někomu sdělit, že zemře, trestným činem je.

A teď mi řekněte, co si z toho Franta Vomáčka z Horní Dolní, který nemá tu smůlu, že by prošel vymývací fakultou, má vybrat ?? A jak se teda vlastně – podle Nejvyššího soudu – má chovat ??

Vyhrožovat střílením – klidně smí – zatímco konstatovat něčí smrtelnost – rozhodně ne.

Anebo se má smířit s tím, že trestní právo je u nás vysoce selektivní záležitostí, kterou nelze zevšeobecnit, a zatímco v jednom případě dopadem daleko vážnější skutky trestné nejsou, tak podle osoby pachatele jindy běžné pindy trestné jsou, protože je pronesl někdo, komu jde justice po krku ??

Víte, že selektivní právo nemá se skutečným právem vůbec co dělat ?? Zákony buďto platí pro všechny stejně, anebo pro nikoho – a je to pak džungle, kde si každý dělá, co chce a co mu zrovna projde.

A projde mu to podle jeho aktuálního vlivu a podle stavu jeho konta.

Vy, jako soudci NS nesete za tento -  mimochodem naprosto děsivý a v historii zcela ojedinělý, výjimečný a neporovnatelný stav, a to včetně justice nacistické nebo stalinské – plnou odpovědnost. Za to, že nějaká Máňa z Příbrami, co si neumí spočítat ani úložní lhůtu, natož vést důkazní řízení,  se teď bude cítit jako úžasná hvězda, protože jí „nejvyšší soud dal zapravdu“. Takže bude stejně špatná a ubohá i nadále, vydávat další desítky předem zprzněných rozsudků,  protože nemá sebemenší podnět k tomu, aby se v něčem zlepšila, je-li toho vůbec schopna.

Opilec a mafián Janák bude štěstím bez sebe, jak na něj nikdy nedojde a všechno mu projde, i když jeho zlodějny a podvody jsou známy nejen celému městu a okresu, ale už i celému kraji. Gratuluji – tak rozhodně  SPRAVEDLNOST NIKDY VYPADAT NEMÁ.

A kdybych za takovýto stav, nemající v historii srovnání a obdoby,  nesl odpovědnost já, asi bych vážně uvažoval o sebevraždě.

Přeji vám – i všem nám – abyste se z tohoto stavu a jeho zavinění museli před veřejností co nejdříve zodpovídat.

A ještě jednu radu na závěr : Hlavně nikoho o ničem nepoučujte, sami potřebujete poučit prakticky o všem, s čím přicházíte do styku. O justici jako státní službě veřejnosti a spravedlnosti, předplacené na daních, pak především.

               S pozdravem

                                                                                                                     Ing. Jiří Fiala

_____________________

_____________________

__________________

__________________

_______________________

_______________________