Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Koněv se stěhuje...

Details

Created: Friday, 13 September 2019 17:42

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1310

… A oficiální Rusko zuří... 

Původně jsem se kauze přemístění sochy maršála Koněva z Prahy 6 na jiné místo ani věnovat nechtěl - ale poslední ruské reakce přispěly nemálo k tomu, že mi to přece nedá. 

Protože tyhle reakce o současném Rusku a Rusech opravdu mnohé vypovídají. A především o tom, že se - např. od r. 1968 - vůbec nezměnili/y (obojí i/y je zde správně - reakce se nezměnily - i Rusové se nezměnili...). 

Žasnu nad tím, jak taková interní městská záležitost, jako přesunout problematický pomník někam jinam, rozumí se - tam, kde nebude budit takové vášně a konflikty - může rozdráždit jadernou velmoc. 

Kdo si ještě - byť matně - pamatuje rok 1968, a zejména po něm následující období, snažící se dokázat existenci neexistující kontrarevoluce u nás za každou cenu, nemůže nevzpomenout, jak u každé takové konstrukce nechyběl jeden bod : (Většinou údajné) hanobení hrobů sovětských vojáků nebo pomníků týmž.

Ve skutečnosti, před srpnovou invazí - nikdo tyto pomníky nehaněl, ani netupil - a to vzdor tomu, co o údajně nezištné 20-ti leté pomoci SSSR vycházelo najevo - jak zde sovětští poradci řídili politické monstrprocesy proti nejcennějším svým oponentům, přesvědčeným demokratům a hrdým Čechům, sokolům, účastníkům odboje, zahraničním letcům, apod., co nám platili za uran a nakolik si sami cenili svoje problematické dodávky "pomoci". 

Teprve po invazi, kdy všeobecná nenávist k okupantům opanovala národ, se začaly objevovat tyto excesy, vlastně výlevy marného vzteku, když obrovskou přesilu vojensky porazit nebylo možné. 

Jsou v takové situaci pochopitelné a snadno vysvětlitelné. 

Přesto : Nikdy nechyběly na žádném výčtu údajných křivd, jež sovětská vláda předkládala vládě naší - tu s výčitkou, tu s otevřenou hrozbou. 

Po mohutných oslavách hokejového vítězství v březnu 69 v ulicích našich měst to byla dokonce urgentní hrozba znovu vojensky obsadit rozhodující centra země.

Sovětský svaz nikdy nevynechal jedinou příležitost neustále připomínat, jaké obrovské oběti věnoval na porážku fašismu. Nikdo to nepopírá - a nikdy nepopíral - ovšem také je k tomu potřebí dodat, že naprostá většina těchto obětí by byla zbytečných, kdyby byl SSSR býval od počátku války řádně vyzbrojen, na válku připraven a vojensky vybaven - a především : Vedl válku s ohledem na vlastní oběti, jako to dělali zejména západní spojenci. A ne že mu bylo jedno, že celé armády zbytečně padnou do obklíčení a budou zničeny, protože nesměly ustoupit.

Hitlerovi to vyčítají, sami nebyli o nic lepší. 

Mimochodem, právě Koněv byl v tomto ohledu typickým příkladem : Jeho postup byl zaplacen vždy nejvyšším počtem vlastních obětí. 

Rozdíl ve vedení a způsobu vedení války mezi Rusy a západními Spojenci potvrdí okamžitě každý, kdo se tím byť jen zběžně zabýval.

Za všechny - jeden typický příklad : Došlo-li se k minovým polím protivníka, západní Spojenci vyslali techniku, aby v nich prorazila průchody. Tanky se zvláštním vybavením, nebo letecké bombardování. Došli-li k téže překážce Rusové, prostě tam poslali svoje vlastní trestné oddíly, ať těmi polemi projdou - a tím vzniknou průchody... 

Koněv má tedy na rukou krev zejména vlastních vojáků, dodejme, že krev naprosto zbytečnou.

Když už tedy pomineme jeho "působení" při dalších akcích - a Budapešť 1956 pak především. 

Umístění soch a péče o ně je zcela jistě vnitřní záležitostí příslušných městských částí - a žasnu, jak se - za jinak běžných okolností - může stát mezinárodním problémem. 

Nutno ještě dodat, že argument Rusů o tom, že také přece pečují o památky našich legionářů, značně pokulhává, protože kdo se o vojenskou historii trochu zajímá, dobře ví, s jakými neskutečnými problémy a naschvály místních gubernátorů se právě vztyčování pomníků našim legionářům a jejich údržba v Rusku skoro na všech místech setkávají, díky letité sovětské propagandě, líčící jednu z nejslavnějších kapitol naší novodobé vojenské historie jako krvelačné barbarství a snahu zadusit ruskou bolševickou revoluci hned v zárodku - a naše ministerstvo zahraničí kvůli tomu také netropí mezinárodní skandály. 

Ale co chci zmínit především, a proč jsem se vlastně rozhodl tuhle věc vůbec komentovat, je bezesporu - nálepkování ze strany Rusů, nutno říci, již tradiční. 

Každý, kdo se jim nějak znelíbí - je fašista. A basta. 

A tak i starosta Prahy 6, zvolený za TOP 09, pravicovou demokratickou stranu,  bezesporu civilizovaně vystupující a demokraticky argumentující, je pro ně najednou - fašistou. 

Napadá mě, že Rusové vlastně celou ukrajinskou vládu nazývají fašisty a fašistickou - tak teď aspoň máme lepší představu, co to v jejich pohledu vlastně znamená. 

A ještě jeden aspekt jejich reakcí nelze přehlédnout : Velmocenské vyhrožování. A to dokonce i členské zemi NATO. 

Odstraníte sochu (naše ryze vnitřní soukromá záležitost - asi jako by vám chtěl někdo diktovat, co máte mít doma v obýváku, jestli vázu nebo bustu - a jakou a koho) - a - bude to mít následky !!! Ještě  že neřekli - nedozírné... 

To je přeci otevřené zasahování do vnitřních věcí jiné země - a opačně si to vůbec nedovedu představit. Že by ČR třeba vzkázala : Jak do konce listopadu nebude pomník legionářům tam a tam - tak vám vyhlásíme válku... Anebo to aspoň bude mít - vážné - následky... 

Takový tón by si měla Moskva odpustit. A zjevně se tomu dosud nenaučila. 

Protože takový tón nesvědčí o ničem jiném - než o tom, že - se vůbec nezměnili. 

Bohužel. Bohužel - hlavně pro ně. 

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2923103-kauza-konev-namestek-ministra-zahranici-si-predvolal-ruskeho-velvyslance

______________________

______________________

__________________

__________________