Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Koláž stále probíhající...

Details

Created: Thursday, 25 June 2020 15:38

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1675

K 70. výročí justiční vraždy Milady Horákové připravil prý pražský magistrát koláž z jejího, komunistickou justicí zinscenovaného monstrprocesu - a tu pustí zítra Pražanům z amplionů a cestujícím v metru jako hudební podbarvení... 

Nic proti tomu. Výročí justiční vraždy Milady Horákové za připomenutí rozhodně stojí. Ovšem, řekl bych, ne jen tak, samo o sobě. Jako nějakou časem zasypanou minulost. 

Protože tou rozhodně není - a ještě hodně dlouho nebude. 

Podobnou "koláž", ovšem velmi realistickou, můžete u našich soudů slyšet totiž dodnes a čarodějnické procesy, zvané opatrovnické, lišící se od těch skutečných pouze v tom, že čarodějnice namísto na místě obžalovaných, sedí za soudním pultíkem, jsou jejím vyvrcholením. 

70. výročí vraždy Milady Horákové stojí za připomenutí a věčné ohlédnutí hlavně v jiném směru : Ne tak pro svou krutost, ostatně bylo jen 5 let po válce a svět na krutosti prostě uvykl, ani ne tak proto, čeho byli komunisté schopni (jsou toho schopni dodnes, a to komunisté ve všech současných politických stranách), ba ani ne tak proto, jakým způsobem lze zaranžovat nejen proces, ale i tzv. lid, aby masovými peticemi požadoval "tresty nejvyšší" pro "zrádce a zaprodance kapitalismu" - takže justice vlastně jen následně jako "vyhoví" tzv. "všeobecné žádosti" - ale hlavně proto, jak zoufale rychle lze přeměnit kdysi  jednu z nejvyspělejších evropských justicí, jejíž verdikty byla radost číst a ještě dnes mohou být zdrojem národní hrdosti i studnicí právní inspirace a zdrojem pro studia objektivní spravedlnosti a lidskosti i k těm nejnižším - v děsivě poslušný totalitní aparát, plný nemyslících bezmozků a poslušných lokajů, schopných za příslib kariéry žádat smrt i pro vlastní matku. 

A jak zoufale dlouho trvá - se navrátit zpátky, k vyspělosti, mravnosti a slušnosti. 

České justici se to dodnes nejen nepodařilo, ale soustavně padá stále níž, a to i pod úroveň justice 50. let, protože třeba v rodinném právu rozhodně tehdy takový chaos a taková bezcitná zvěrstva vůči nevinným dětem nepanovala. 

Bude trvat několik generací poctivé snahy (tedy rozhodně ne, že to přijde samo od sebe nebo že stačí pouhá generační výměna), aby justice byla zase tím, čím být ve vyspělé zemi má -  tedy citlivým vykonavatelem objektivně prokazatelné spravedlnosti - a ne státem chráněnou organizovanou bandou lumpů, lupičů a vrahů, na kterou pozemské právo jaksi nemůže dosáhnout. 

Protože - nikdy nezapomeňte : Do pekel vede cesta přímá, rovná a široká. 

Z pekel nahoru - je to mnohem, mnohem horší. Delší, strmější - a úmornější.  

A to by především mělo zítra zaznít z městských amplionů i vozů metra v Praze - a nejen v ní. Protože, zdá se, to mnoho lidí dodnes neví - a nechá se peklem klidně umlčet za pár stovek k důchodu a slevě na vlak... 

_____________________

_____________________