Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Generál Čepička - a zlom demokratické justice

Details

Created: Friday, 26 February 2021 14:28

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1731

Přestože seriál Generálové, právě vysílaný v ČT, zní hodně vojensky - a že by tudíž s justicí neměl  ani mít nic společného - u posledně vysílaného dílu ("Z maršála vězeň, z vojína generál") vřele doporučuji zbystřit pozornost. Protože s justicí toho má společného hodně. 

Zachycuje totiž únorový "přerod" demokratické justice v poslušnou prodlouženou páku komunistické strany, vydávající rozsudky ne podle výsledků důkazního řízení, ale na objednávku stranických sekretariátů, na čemž se dodneška v praxi mnoho nezměnilo. 

Díl popisuje osudy dvou tak rozdílných generálů jako byli generál Karel Janoušek, hrdina prvního i druhého odboje a britský letecký maršál, a na druhé straně Gottwaldův zeť, armádní generál Alexej Čepička, simulant a zbabělec, který v době nacistického ohrožení republiky v r. 1938, kdy každý, kdo měl ruce a nohy, se snažil narukovat a pomoci v boji proti hrozícímu nacismu, se tento "hrdina" zašíval, simuloval jednu nemoc za druhou (ač sám aktivní sportovec a zdravý jako řípa) a vyhýbal se vojenské povinnosti, kde a jak jen mohl. 

Běžný divák, který obvykle zná Čepičku hlavně z podtitulu Černých baronů ("Válčili jsme za Čepičky"), možná neví, že do té doby, než se stal armádním generálem a ministrem národní obrany, byl, coby vystudovaný právník - ministrem spravedlnosti, a to právě těsně poúnorovým. 

To byl tedy on, kdo z vyspělé demokratické justice během několika málo měsíců vyrobil "spravedlnost" jeřábnic a soustružníků, proškolených ve víkendových kurzech, nahrazujících jinak letité vysokoškolské vzdělání, nutně pak následně vděčných za každý drobet od stolu, hozený bolševickým panstvem, s tím, že jejich "vzdělání" spočívalo hlavně v tom umět na slovo poslouchat příkazy stranických sekretariátů.

A - pravda - proč by k tomuhle potřebovali nějaké rozsáhlé humanistické vzdělání, že ?? Muselo by jim být nutně jen na obtíž, pokud ho vůbec kdy zvládli. 

V pořadu najdete i - podle mne velmi zajímavý - filmový ústřižek Čepičkova projevu, ještě z doby jeho ministrování na spravedlnosti, kde si de facto stěžuje na roli soudců (rozuměj : demokratických a vzdělaných, převážně ještě prvorepublikových)  - s tím, že se při únorovém komunistickém puči stali de facto jeho brzdou. A - prý - nepřáteli společenského pokroku. 

Tedy : Dnes velmi zajímavý dokument a doklad, poskytnutý samotnými komunisty, že ne vždy byla justice v rukou polovzdělaných primitivů (dnes již ve třetí - čtvrté generaci) bez vlastního názoru a s ubohou charakteristikou osobnosti, ale že ještě v únoru 48 to byla justice vyspělého demokratického státu. 

Pravda - tehdy naposled. 

Čepička a spol. se pak už léta starali jen o to, aby se tohle rychle změnilo - a jak a nakolik se jim to povedlo, bylo dobře vidět už při procesu s dalším generálem, a to generálem Píkou, a přesně o rok později v historicky slavném monstrprocesu s Miladou Horákovou a spol. 

Od dob Čepičky se pak už o změnu - pochopitelně opačnou - nestaral a nepostaral nikdo - a výsledky pak máme denně na očích. 

Jak řečeno výše : Třetí - čtvrtá generace poloprimitivů, jeřábnic a soustružníků, jen s tím rozdílem, že dnes už se nezodpovídají ani těm stranickým sekretariátům, takže si začali hrát na nedostižné a nedotknutelné, pochopitelně nikým nevolené božstvo - a vydávat se za "nezávislou justici" a "záruku demokracie", když ještě včera pronásledovali každého, kdo se odvážil utrousit v práci politický vtip či zesměšňovat naše sice bratrské, leč krajně nemilované "spojence" a jejich představitele. 

Takže : Neměli jsme vždy za justici jen úplatnou mafiánskou svoloč, bez hlubšího vzdělání a bez základních mravních zásad. Kdysi to tu vypadalo i jinak. 

Ale - je a bude čím dál těžší se k tomuto, kdysi samozřejmému, stavu vrátit. 

_________________

_________________

Generálové: Z maršála vězeň, z vojína generál — Česká televize (ceskatelevize.cz)

___________________

___________________