Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Krizový manažer

Details

Created: Wednesday, 03 March 2021 09:03

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 2115

Všude se poukazuje na to, že Bureš (a jeho vláda) má zásadní problémy s komunikací. Proto nepřekvapí, že když se vydává za "úspěšného krizového manažera", bylo mu jen špatně rozuměno... 

 Nejen že se neumí  věcně vyjadřovat, ale také neumí pořádně česky, navíc komunikaci si představuje tak, že on bude blábolit ty svoje polosrozumitelné nesmysly, a ostatní budou mlčky naslouchat. A souhlasit. A když ne souhlasit, tak aspoň nedávat najevo žádný odpor nebo nesouhlas. 

Protože špatně rozumí česky (jeho rodina se ostatně snaží žít všude jinde jen ne v zemi, kde vládne její kápo), tak si asi neuvědomil, že výraz "krizový manažer" může mít v češtině dvojí význam. 

A to zdaleka nejen ten, v jakém se běžně používá - tedy že se jím rozumí manažer, jenž dostal na starosti firmu v krizi, a má ji z ní vytáhnout (z té krize). 

Nevím, proč se tak málo lidí zajímá o reference, když jde o tak zásadní věci, jako život v jejich vlastní zemi - ale ti, co se zajímali, museli už dávno před volbami vědět, jaký "krizový manažer" to vlastně je. 

Násilně donutí firmu, o kterou má zájem, k odkupu (tzv. nepřátelské převzetí společnosti) - třeba tím, že s ní uzavře nějakou dohodu na dodávky a následně vytvoří podmínky, aby je firma nebyla schopna plnit, čímž se dostane do velkých problémů a je vlastně vydána na milost a nemilost Burešovi, černými a krajně nepřijatelnými metodami zpracuje část jejího představenstva, která mu pak jde na ruku - a až se firmy zmocní, pak teprve předvede ten svůj vlastní "krizový management" - tedy obvykle firmu, i s její často vznosnou a letitou značkou - potopí, vyhází kvalifikované zaměstnance, kterým na firmě záleželo (často i spoluúčastí na řízení firmy) a najme - jak se jim dnes taktně říká  - "agenturní pracovníky", tedy vesměs z polí sesbíranou pologramotnou chátru z třetích zemí, pro kterou i poloviční plat je královskou odměnou a která sice nic neumí, natož aby jí záleželo na prospěchu firmy, natož na jejím tradičním a dobrém jménu - ale zato musí být bossovi vděčná za cokoliv, už jenom za to, že tu vůbec smí být (a smí dělat otroky ve fabrikách, které před příchodem "krizového manažera" vydělávaly slušné částky a měly své renomované místo na trhu, a to i bez "agenturních pracovníků"). 

Do půl roku je výsledkem, že firma odpovídá kvalitě svých pracovníků, tedy že se sotva klepe nad přežitím, a u žlabu ji udržují jen četné, protekčně a hlavně podvodně získané dotace, ať už státní (tedy z kapes občanů), či evropské. 

Tedy : Krizový manažer - v Burešově podání - znamená, že z dobře prosperující a často renomované firmy s letitou a tradiční značkou, která buďto jen klopýtla, anebo ani to ne, se stane do pár měsíců bezcenný, poslušný satelit, produkující šunt všude na světě stejný, nerozlišitelný od čehokoliv jiného, tedy jiného šuntu, kdekoliv na světě (včetně Číny a celé Afriky). 

Kdo tohle ví, musel dobře vědět, co znamená "krizový management" v Burešově podání - a co asi bude znamenat, až to rozjede "celostátně". 

Možná že nejsme pro Bureše dost dobrými občany (agenturní pracovníky by měl rozhodně radši, ti se dají držet na uzdě už jen povolením k pobytu), že jsme ještě nedorostli na vládu takto kvalitního "krizového manažera" - a proto si také z nás, občanů ČR, vybírá skupiny sobě nejbližší, tedy obvykle nevzdělané či polovzdělané osoby, hlavně v důchodovém věku, kterým stačí - namísto povolení k pobytu, který - vzhledem k národnosti - bohužel nepotřebují - kobliha nebo 5 tisíc předvánoční odměny, vyplácené z kapes ostatních. 

"Krizový manažer", aby tedy bylo všem jasno a aby byly odladěny veškeré komunikační šumy, v praxi znamená, že dotyčný dostane řízený objekt z dobrého stavu do stavu permanentní krize, balancující nad propastí zániku. 

TOHLE  měli všichni správně ještě před posledními volbami vědět - a podle toho se také měli zařídit, protože těm, co to věděli, bylo naprosto jasné, co nás nyní čeká : Burešův "krizový management" - ze kterého se nevzpamatuje ještě ani příští generace, zadlužená Burešem už při narození... 

Bureš, vzdor relativně nízkému věku, je produktem staré, stalinistické školy, a nic jiného neumí. Lidé a jejich životy ho nezajímají, jediné, co ho zajímá, z každého vyždímat i to poslední, pochopitelně ve svůj vlastní prospěch, na každého "něco vědět", aby byl snadno vydíratelný a manipulovatelný - a až to všechno "praskne" a dál to nepůjde, tak nám předvede, co předvádí klasičtí diktátoři různých vojenských junt v banánových republikách : Práskne do bot, za svým kontem, do některé z exotických zemí, kde se za peníze dá koupit vše : Nová identita, občanství, nové doklady, nový život. 

Ta jeho čůza to letěla otestovat napřed, Bureš ji bude brzy následovat. 

Čím tady bude hůř, tím spíš se toho dočkáme. 

Až po něm nepopase jenom jeden nešťastník kdesi ze Španělska, ale kdokoliv, koho na ulici potká... 

___________________

___________________

____________________

____________________