Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Rozvodový folklór končí ?

Details

Created: Wednesday, 02 June 2021 12:12

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1830

Aspoň v tomto případě, zdá se, ano : 

Vždy znovu a znovu prožívám šok a údiv s lidmi, které zastupuji u soudů, z toho, jak se na soudech lže. Pokud chodíte k soudům denně, už jste značně obrnění - a také poučení, že "u soudů se to tak nebere" - a - "počítá se s tím, že každá strana tak trochu lže" - (někdy ne trochu, ale hodně) - jak mě kdysi dávno poučil můj tehdejší právník, když jsem kdysi já přišel poprvé k soudu - a žasnul. Jak se tam beztrestně lže, nikoho to nezajímá, nikdo to neřeší - a hlavně : Nikomu se za to nic nestane, a to ani tehdy, když se to jednoznačně prokáže. 

U opatrovnických a rozvodových soudů pro to dnes již zesnulý kolega Luboš Patera vymyslel velmi příhodný název : Rozvodový folklor... To si prostě tak neberte, to je jen rozvodový folklor - říkávám i já dnes lidem v šoku, kteří jsou u soudu poprvé - a nejsou na tohle - ani fakticky, natož morálně - připraveni. 

Připočteme-li k tomu přednastavení opatrovnické justice, tvořené hlavně soudkyněmi, podle kterého je matce dovoleno vše, otci nic, otec se stíhá kdykoliv za cokoliv, matka nikdy za nic, přičemž jakékoliv její excesy jsou předem omluveny a z podstaty věci se zásadně neřeší, vzniká tak u jistého druhu žen, obvykle označitelných jako zakomplexované chudinky, euforický a eufemický pocit královen ze Sáby, který nikdy předtím nezažily - a který, díky podobným chudinkám ve státním aparátu - teď zažívají naplno, a to ze (zcela nezaslouženého) vítězství nad lidmi, kterým v ostatním civilním životě obvykle nesahají ani po kotníky. 

Druhou stranou takového euforického pocitu je absolutní ztráta sebekontroly - s tím, že jim je stejně všechno povoleno a předem tolerováno, tak nač by se kontrolovaly, že ? 

No - a tak kydají tuny špíny na svého bývalého partnera zcela běžně a ve všech projevech, a to často nejen ony, ale i jejich příbuzní - podávajíce četná trestní oznámení pro neexistující domácí násilí, znásilňování, sexuální zneužívání dětí, a co já vím, co ještě. 

V té tuně špíny se pak nutně a logicky ztratí vzácně opodstatněné takové trestní oznámení, když je k němu skutečně pádný a reálný důvod. 

Máme zde příklad jednoho vleklého opatrovnického sporu, ve kterém - stejně jako v mnoha jiných - je maminka soudem denně ujišťována, že je nepostižitelná - a tak se podle toho chová. 

Otce to ovšem přestalo bavit - a na ta její neurvalá nařčení a urážky podal civilní žalobu. Na ochranu osobnosti.  A - mamince najednou došla řeč. A to natolik, že raději ani nepřišla k soudu. 

Možná si myslela, že to má stejně v kapse, že s otcem zametou tak jako tak, i když tam ona nebude - jenže tentokrát narazila... 

Na následující rozsudek pro zmeškání. 

Mohl by být i slibnou nadějí nového začátku. Že nestydatému lhaní na soudech, a hlavně těch opatrovnických, by i u nás mohlo odzvonit... 

Úspěšnému žalobci samozřejmě gratulujeme, patří mu dík i všech ostatních, kteří jsou v podobné situaci - a jen se s ní už dnes resignovaně smířili...

Nemusejí. 

___________________

___________________

________________

________________

Soudkyně, která rozsudek vydala, sama prošla ostouzením při opatrovnickém řízení... Aneb : Není nad osobní zkušenost (a ta je, jak známo, nepřenosná) : 

https://www.ceska-justice.cz/2019/05/rozvod-soudkyne-manzelem-musi-resit-predsedkyne-soudu-i-ministerstvo-spravedlnosti/

_________________

_________________